PSÁNO PŘED STO LETY
PSÁNO PŘED STO LETY
(prosinec 1905)
Příbram pro průmysl
C.k. ministerstvo veřejných prací dává za nepatrný poplatek k disposici kámen ze šachet, který se výborně hodí k průmyslovým účelům. Dle znaleckých posudků, které leží k disposici, hodí se kámen tento zejména k výrobkům cementovým. Dále se činí pozorna, že důl Lillův za nepatrnou činži možno pronajati; týž svou znamenitou polohou (leží přímo u tratě) a svojí rozsáhlostí hodí se výborně k založení průmyslového podniku. K dolu náleží několik budov obývacích a mezi těmito jedna vilově zařízena, jakož i tři veliké závody. Mimo to, jak známo, zřekla se Příbram a Březové Hory vybírání obecních přirážek pro podniky zaměstnávající 50 lidí, a obec Příbramská dává k disposici pozemky, výhodně u dráhy ležící, k účelům průmyslovým zdarma. Bližší zprávy sdělí ochotně pan JUDr. rytíř Alemann, starosta města.
Ohrožená obec
Obyvatelstvo v obci Pálfalvě v severovýchodních Uhrách jest velice znepokojeno a uvedeno v obavy následkem velikých trhlin a propadání se značných kusů země, jež se dostavily po posledních trvalých deštích. Zejména jižní část obce nabyla v posledních dnech úplně změněné tvářnosti. Po deštích z počátku malé výmoly proměnily se v posledních dnech roku v hrozivé rokle, kolem nichž půda se snížila a tak poklesla, že domy opodál stojící dostaly povážlivé trhliny a obyvatelstvo bylo nuceno z nich se vystěhovati. V jedné z posledních nocí několik domů se zřítilo, jiné pak stálým sesouváním se půdy byly tak poškozeny,a že bylo nutno dáti je strhnouti. Jednou z nejvíce poškozených budov jest nádraží uherské státní dráhy, které z části se zřítilo, z části pak bylo strženo. Klesání půdy v této obci a objevivší se trhliny nejsou, jak původně byla domněnka, původu vulkanického; již příčiny sluší hledati v tom, že před léty byla celá téměř obec podkopána při dobývání uhlí, jež v okolí obce bylo hojně těženo. Obyvatelé, kteří v severní části této krutě postižené obce zbyli, hledí s velkými obavami budoucnosti vstříc. Zvláštní komise, uherskou vládou vyslaná, vyšetřuje, jak by se dalo dalším katastrofám v obci předejíti.
Nic nedopadne ke dnu
Jest zajímavým faktem všeobecně známým, že žádný předmět, jenž spadne anebo vržen jest do nejhlubší důlní šachty na světě, nedopadne ke dnu. Fakt tento dokázán byl v pověstné šachtě Red Jacket ve velkém měděném dole Hecla v Calumetu. Do šachty té vržený předmět, budiž tvaru než rozměru jakéhokoliv, nalezen bývá vždy lnoucí na jedné straně šachty. Jednoho dne spadlo do šachty větší kladivo, avšak nedostalo se ke dnu. Bylo nalezeno přilnuté k východní straně šachty několik set stop dole. Na případ tento upozorněna byla michiganská důlní kolej, kteráž rozhodla se podniknouti několik důkladných zkoušek a prozkoumati zajímavý jev a jeho příčiny. Za tím účelem použito bylo malého, ale těžkého kusu mramoru, upevněného na motouzu a zavěšeného asi dvanáct stop pod ústím šachty. Když kámen visel úplně bez pohnutí, takže bylo jisto, že padne přímo dolů, motouz byl přepálen plamenem svíčky. Mramor spadl, avšak v hloubi asi 500 stop pod povrchem nalezen byl přilnutý k východní straně šachty. Totéž stalo by se, kdyby člověk do šachty spadl. Avšak jinak pád ten podmiňoval by jistou smrt, zohavené tělo nalezeno by bylo v jisté hloubi na straně šachty. Členové fakulty důlní koleje zabývají se pokusy ve směru získání dat o síle pevného obalu zemského. K tomu cíli skýtá šachta Red Jacket v Calumetu výhody jako žádná jiná v celém světě. Hluboké šachty v jiné části země i v cizozemsku všeobecně počínají v jisté výši a končí nad hladinou mořskou anebo něco málo pod ní; avšak šachta Red Jacket počíná poměrně v nepatrné výši a vniká v zemský obal dále a hlouběji pod úroveň mořskou než kterákoli šachta existující. Komise, zajímavým problémem tímto se obírající, doufá během roku nabýti postačitelné informace o zvláštním, dosud nevysvětlitelném jevu.
Severní dráha
podle všeho bude sestátněna počátkem ledna 1906. Veškeré přípravné práce jsou již u Severní dráhy hotové. Poslední dobou jednalo se mezi vládou a Severní dráhou také o sestátnění dolů Severní dráhy, než nedošlo k dohodě. Před několika dny bylo jednání ohledně převzetí dolů ministerstvem úplně přerušeno a oznámeno, že stát doly Severní dráhy nepřevezme.
Uschování uhlí pod vodou
Způsob tento zdá se na první pohled paradoxním, jest prý však výhodným, jak dokázaly četné pokusy, které se s ním děly v Anglii. Uhlí ve hromadách na volném vzduchu ztrácí značně na své hodnotě. Jednak rozpadá se a zvětrává, jednak ztrácí část plynů, které jsou obyčejně obsaženy v jeho pórech a trhlinách. Jak známo, nespalují se prachová paliva snadno jako v kusech. Kromě toho vzniká také působením vzduchu pozvolné spalování, kterým uhlí ztrácí na výhřevnosti. Konečně mohli bychom uvésti také ztrátu mechanickou, která vzniká tím, že vítr roznáší prach uhelný. Ponoří-li se však uhlí do vody, hlavně pak do vody mořské, která jest hustší, zabraňuje jednak tlak vody unikání plynů, a také snad nějak soli ve vodě obsažené výhodně působí. Jest však jisto, že za těchto okolností zůstává uhlí v celistvých kusech po léta, aniž by ztrácelo na výhřevnosti. I když na zevnějšku zdá se býti porušeno, jest uvnitř úplně nedotknuté a vysychá na vzduchu dokonale v 36 hodinách.
