Exekuční prodej dolů.
Dle vyhlášky c.k. krajského soudu v Plzni budou na návrh c.k. horního hejtmanství
pro království České ve smyslu § 257 všeob. hor. zákonu horník úřadem odejmuté, ve
vložce horní knihy čís. LXV na jméno těžiřstva "Gut Glück Silberzeche" zanešené
dolové míry a sice:
1. Gut Glück Silberzeche, pozůstávající z jednoduché míry a štoly,
2. Aloisii Silberzeche, pozůstávající z jednoduché míry a štoly;
obě v obci Líšnici, okresu Příbramského u naduvedeného soudu v síni č. 8
(II. poschodí) dne 15. března t.r. o 9 hodině předpolední exekuční cestou
prodány. Vadium obnáší 10 K.
Zátopa dolů.
Letošní únorová obleva a předjarní vody nezůstaly bez účinku v dolech, neboť
ze všech báňských revírů docházejí zprávy, že v jejich obvodu přitéká všude
mnohem více vody nežli jindy a že některé doly jsou již i zaplaveny. Tak na
příklad z Kutné Hory se sděluje, že v stříbrné šachtě "Na Ptáku", z níž teprve
nedávno byly zaplavivší jí spousty vod vyčerpány, vytéká na třetím obzoru 300
litrů vody za minutu. Z Ústí na Labem dochází zpráva, že v tamějším hnědouhelném
revíru zatopeno jest částečně několik dolů a stejná zvěsť oznamuje se i z Mostu
a Duchcova, kde v dolech přitéká nepoměrně mnoho vody, jejíž přítok nabyl na
některých místech tak velkých rozměrů, že čerpací stroje nemohou jí zmoci. V
odborných kruzích nepřikládá se tomuto zjevu žádná větší důležitost, avšak částečná
zátopa tato má přece jen za následek zmenšení výtěžku uhlí, po němž je nyní, jak
po dlouhé stávce samozřejmo, velmi čilá poptávka.
Bezvýslednost dosavadního nákladného čerpání vody z dolu "Na Ptáku" přimělo
horní správu k rozhodnutí, že čerpání se zastaví a četným přítokům vody do
dolu ponechá se volnost. Rozhodnutí vrchní správy stalo se skutkem. Čerpací
stroje z dolu byly vytaženy a čerpání zastaveno. nyní plní se ohromné prostory
dolu rychle vodou.
Nové ložisko hnědého uhlí
nalezeno bylo na pozemcích obce Vohončice, jež tvoří část panství kuřimského,
náležejícího městu Brnu. Při kladení potrubí vodovodů přišlo se na hnědé uhlí.
Nové ložisko černého kamenného uhlí.
Jak se nám oznamuje, objeveno bylo u Nouzova v okresu černokosteleckém ložisko
uhlí smíšeného s antracitem. Výhradní právo kutací uděleno c.k. vrchním báňským
úřadem v Kutné Hoře, dekretem z 15. února t.r. panu Prokopu karlu Polákovi,
továrníku v Černém Kostelci.
Okry.
V Nové Kaledonii v dole Tomanu v zálivu Prony se přišlo na veliká ložiska zvláště
výtečného okru (ocré minérale), jenž se hodí nejen k účelům malířství, ale zvláště
na kovy a i látky, kteréžto poslední činí nepromokavými. V Noumei se prodává tuna
po 100 francích.
Umělé uhlí.
Všeobecný rozruch vzbudila zpráva o vynálezu umělého uhle. Dělníku Montagovi,
zaměstnanému při výrobě anilínu a sody na Hemshofu u Mannheimu, podařilo se z
rašeliny a ze smíšeniny, známé toliko vynálezci, vyrobiti materiál obzvláštní
výhřevnosti, podobný našemu kamennému uhlí. Ti, kteří přítomni byli topení na
zkoušku s umělým uhlí rašelinovým, chválí jeho obzvláštní výhřevnost. Uhlí hoří
jasným plamenem, rozžhaví v brzku kamna a kromě nepatrného množství bílého popele
nezanechá žádných zbytků. Při výrobě hořlavé látky se vykopaná rašelina suší,
rozetřena stroji a smísí s chemikáliemi, vynalezenými Montagem. Tato massa se
pak do forem lisuje a v podobě briket přivádí se do obchodů. Barva rašelinového
uhlí jest leskle černohnědá, ne nepodobná hnědému uhlí. Cent umělého uhlí rašelinového
má přijíti asi na 60 kr. Srovnáme-li s tím nynější vysoké ceny uhlí, uznáme,
že podniknutí Montagovo má budoucnost.
Dolování ve hloubce 3.650 metrů?
V Jihoafrickém spolku inženýrů v Johannesburku konal Yates přednášku, v níž
rozvinul projekt rozšíření zlatých dolů ve Witwatersrandu - kde již jámy do
předpokládané hloubky 1.200-1.400 metrů jsou vyhloubeny - do hloubky 12.000
anglických stop (3.650 m), po kterou až očekává se ještě bohatý výtěžek.
Hlouběji proniknouti nedovolí vysoká temperatura, která by tam již dosahovala
skoro 40 stupňů Celsia. Již tento stupeň jest značný, uvádí však dle posavadních
pozorování možné maximum, jež se dá ventlačním zařízením zmírniti. Yates chce
úkol ten tím způsobem rozřešiti, že z nynějšího nejhlubšího horizontu vyhloubí
úpadní střídu a to ve dvou nebo třech odstavcích, aby umožnil těžení lanem;
stejným způsobem mohlo by býti použito vertikálního těžení. Počítá se při tom
na elektrické provozování. Mínění převládá, že by se mohlo ještě větších hloubek
dosíci, při čemž vzniká jen otázka, zda očekávané tam bohatství vzácných kovů bude
dostatečné, aby vynaloženou základní jistinu s přiměřeným ziskem zúročilo.
Sešílel.
Bývalý asistent Příbramské báňské akademie p. G. Melnitzky sešílel a byl dodán dne
17. m.m. do zemského ústavu choromyslných v Praze k ošetřování.
Vyznamenání.
Horník Karel Fait z Lohovic vyznamenán byl čestnou medailí za čtyřicetiletou
věrnou práci na uhelných dolech dědiců Pistoriusových ve Vejvanech u Radnic.
Z Rudolfova.
Dnem 26. započne čerpání vody s novým zařízením v hloubce 50 metrů pod štolou
dědičnou. Tato hloubka prohloubí se dále na 100 metrů, čímž Eliašův důl 250 metrů
hloubky měřiti bude, kdež pak společnost zařídí rubání na rudu.
Jihočeské dolování.
Budějovická kotlina skrývá drahocenný poklad, totiž výtečné antracitové uhlí,
které uloženo jest v rozdílných hloubkách i kvantitách na ploše takořka 100 km
2.
Za "starých dobrých časů" dolovalo se na zlato v sousedství Budějovic, ve výletním
místě Dobrá Voda. V Louňovicích u Vlašimě firma Stantiem & Becker dolovala na zlatou
rudu. Bohužel úmrtím majitele dolů Morice Beckera důl vyšel z chodu. Dolování na
stříbrnou rudu u Tábora, v Ratibořicích, u Budějovic, u Rudolfova, Adamova, u Hodkovic,
Srubce atd. částečně spustlo. V okresu Sedlčanském vyskytují se rudy antimonové a ruda
zlatá namnoze již pod ornicí; do hloubky přibývá netoliko mocnosti, nýbrž i čistoty.
Bohatá jsou ložiska tuhy výborné jakosti na Krumlovsku a ve Schwarcbachu. Doly náležejí
u Krumlova české firmě bratří Poráků a ve Schwarcbachu knížeti Josefu Adolfu Schwarcenbergovi.
Tuha ta se exportuje do celého světa, zejména do Anglie, Ameriky a Australie. Dnes
nejlepší tužkou ve světě je Hardtmuthův Koh-i-noor.
Budějovické antracitové doly
byly zakoupeny německou berlínskou firmou Johannes Schultine & Comp., jež byla
zakoupila většinu podílů. Dosavadní družstvo se rozešlo. Firma kteréž náležejí i
antracitové doly u Broumova a Celovce, vyrábí Thomasovu strusku.
Výdřeva akatem.
Jak jsme již psali dříve, rozmáhá se užití akatového dřeva v důlech. Již loni
byla na důlu Chamrock v okresu Ruhrském střídavě ve větrní střídě výdřeva
akatem, výdřevou jedle nebo smrku provedená. Tento měsíc musila poslednější
po vícekráte býti vyměněna, ano dříví jedlové nečelilo tlaku jakož i zpráchnivělo,
kdežto výdřeva akatem zůstala po době té úplně neporušena, čímž akat se osvědčil
trvanlivějším. Podobné pokusy provedené na důlu Rhein Elbe podaly výsledek stejný.