PSÁNO PŘED STO LETY
(březen 1906)
Z hnědouhelné pánve české
Minulé neděle pořádali horníci v hnědouhelné pánvi české zaměstnaní četné schůze v Mostě, Duchcově, Oseku, Teplici a mnohých jiných místech. Na schůzích rokovali o svých pracovních poměrech a požadavky svoje tlumočili pak v resolucích, jimiž se dožadují: 1. Nejmenší mzda pro všechny na akord pracující horníky budiž 4 K a pro dělnictvo v šichtách pracující budiž obnos nejmenší mzdy přesně stanoven. 2. Nynější pracovní řád buď odstraněn a nový budiž sdělán ve valné schůzi hnědouhelných těžařských společností za účasti zástupců dělnictva. 3. Všemu hornictvu budiž mzda o 25 proc. zvýšena. 4. Delegáti hornictva, kteří tyto požadavky důlním společnostem budou tlumočiti a je hájiti, nesmějí býti v době poloviny roku z práce propuštění.Rezoluce byla horním správám delegáty hornictva předložena s žádostí, aby do tří dnů byly na ni odpověděly Horníci se usnesli, že dle toho, jaká bude odpověď důlních společností, zařídí další svoje kroky.
Nová ložiska rud v Krušných horách
Nedaleko Hrobů objeveno bylo bohaté ložisko rud stříbrných, hlavně leštěnce stříbrnato-arsénového, dále stefanitu a argentitu. Vedle toho navrtány byly doly kyzu arsénového, který se tu v značných ložiskách nachází a podle rozboru Muldenské hutě 0,017 proc. Ag a 45 proc. arsenu obsahuje. Rudy olověné vyskytují se tu tak hojně, že těžba jejich vysoký výnos slibuje.Uranové rudy
Objevením radia v uranové rudě uraninu v Jáchymově zvýšila se nesmírně poptávka po uranových rudách vůbec. Vedle Jáchymova v českém Rudohoří jen Příbram (Anenská a Lillova šachta) před lety poskytla větší množství uranové rudy, jež jeví tytéž vlastnosti jako jáchymovské kusy. Vedle toho v menším množství vyskytl se uranin na olovnato-stříbrnatých žilách u sv. Anny (v Annabergu), Jiřetína (Georgenstadt) a mimo to poskrovnu u Redruthu v Cornwallu, a v Mitschell Country v severní Carolině zároveň s jinými nerosty uran obsahujícími. Zápověď vyvážeti uranové rudy z Rakouska a zvýšená poptávka po radiových preparátech přiměly hornické kruhy v Sasku pátrati po tamních uranových rudách, dříve tam pro jich vzácný a skrovný výskyt nepovšimnutých. Shledalo se, že na saské straně Rudohoří uranové rudy též přicházejí, ovšem doly ty jsou skoro vesměs opuštěny neb doluje se v ních na jiné rudy. Doly ty jsou u Freibergu "Himmelsfürst", "Himmelfahrt", několik dolů u Schneebergu, a Forstenberg šachta "Vereinigtz Feld", kde dosud prováděné dolování jen na vizmut bude rozšířeno i na rudy uranové.Bohatý nález rudní
Velice potěšitelná zpráva došla nám z Příbrami. V šachtě Rudolfově v Bohutíně, náležející hlavnímu závodu na stříbro a olovo v Příbrami, dostižena v poslední době v hlubších patrech rudní žíla "Kliment" zvaná, ve velice krásné a zdatné rudonosnosti. Jelikož jmenovaná žíla byla vyslíděna již dříve na 18. patře (457 m pod povrchem zemským) při větším zdélení v krásné rudnatosti, která až 0,4 m jaderného stříbronosného leštěnce vykazovala, docílilo se překřižováním a rozděláním řečené žíly o 40 m hlouběji a sice na 19. patře překvapující a krásné bohatiny. Žíla byla tu v mocnosti 1,5 m rudonosnosti přelomena a nezměněně v této mocnosti na delší pohnání slednou prací zjištěna. Rudonosnost 1,5 m mocná pozůstává z centrální silné hlavní žíly a 2 poboček krušce čtyřstěnného (Silberfahlerz) až do 16 cm mocnosti. Zbytek tvoří více výběžků jaderného leštěnce. Čištý krušec drží 3,34 % stříbra, jadrný leštěnec 0,75 % Stříbra, čímž průměrná kovnatost směsi rudoviny výrazně neobyčejně vysokou kovnatost 1,53 % stříbra vykazuje. 1 m2 žílové plochy (Gangfläche) řečeného nálezu poskytne as 10 q rudoviny výražné kovnatosti 15 kg stříbra, jež jako kromobyčejně vysoká označena býti musí. Z plna srdce přejeme, by bohaté požehnání hor na značné zdélení vydrželo a do hloubi trvalo, což ostatně s jistotou dá se předpokládati. Tím by zachována byla osadníkům v Bohutíně a okolí do nepřehledné doby jistá a stálá práce, z kteréž by jim stálá výživa plynula.Mlátek a želízko (Schlegel und Eisen)
Znak málo kterého povolání musí snášeti tolik libovůle, jako úctyhodný znak hornický, libovůle jak v označení tak i ve tvaru. Ba může se beze všeho přehánění říci, že správné označení a zobrazení je vzácnější, než všelijaké nesprávné. Nejčastějším bývá označení prostě "Kladívka" neb "Hammer und Schlägel". Najde-li se přece správné, bývá aspoň chybně psáno "Schlägel". V listě "Zeitschrift für das Berg-, Hütten- und Salinenwesen für den Preussischen Staat" Jahrg. 1. poznamenáno je následující: "Často nacházíme "mlátek a želízko" nesprávně zobrazeny, proto připojujeme dřevoryt kresby, nyní již přesně stanovené a upozorňujeme na to, jak oba kusy mají ležeti: totiž aby nejprve uchopil se mlátek a to pravou rukou; topůrko jeho musí tudíž ležeti přes násadu želízka: potom upozorňujeme na to, že nemá topůrko z mlátku vyčnívati, kdežto násada ze želízka poněkud vyčnívá. Mlátek je dle oblouku mírně zakřiven i musí líc jeho ležeti radiálně, kdežto želízko tvoří přímá čtyřhranná pyramida. "Mlátek a želízko - Schlegel und Eisen" je tedy správné pojmenování.
Proti tomu hřeší se bohužel i v hornických a odborných listech. Nejvýstřednějších však zkomolenin dochází hornický znak v tiskopisech, pojednávájících o hornických a hutnických výrobcích. Ba viděli jsme dokonce v "moderním" slohu vytvořený znak více zkrouceným hnátům jezevčíka podobný, než řádným a pádným nástrojům havíře.
