PSÁNO PŘED STO LETY
PSÁNO PŘED STO LETY
(duben 1906)
Průmysl bryketový v Čechách.
Jak známo, byly až posud zřízeny bryketárny v Kynšperku u Sokolova, v revíru Sokolovském, na hnědé uhlí a na dolu Austria u Chotěšova v revíru Stříbrském. V novější době zařízena bryketárna na kamenouhelném dolu Theodor společnosti státní dráhy v revíru Slanském; mimo to zřízena bryketárna na zkoušku na hnědouhelném dolu společnosti Mostecké Alexandr u Duchcova. Také na hnědouhelných dolech těžařstva Cidicko-Haberspirkského v revíru Sokolovském má v nejbližší době s výrobou bryket započato býti.
Putující bažina.
Zcela zvláštní přírodní zjev, doposud málo kde pozorovaný, oznamuje se z Irska: V hrabství Rescommonu dala se v pohyb ohromná bažina, rozpínající se do dálky mnoha kilometrů od Cloonsheiveru, pohltila téměř celý Cloonsheiver a ohrožuje nyní město Castleren. Pohyb započal se v noci ze soboty na neděli. Za 24 hodin prorvala bažina zemi téměř do dálky půl anglické míle. Obyvatelé pohlcených domů dali se v největší hrůze na útěk, mnozí z nich jsou bez přístřeší. Hrabské úřady dávají na rychlo vykopávati odvodní stoky v naději, že tím zadrží další pohyb močálu.
Vata z rašeliny
vyrábí se v Německu již několik let, hlavně Geigem v Düsseldorfu. Rašelina máčí se za stálého míchání několik hodin v louhu sodnatém (3 proc.), osuší se a rozdrtí, načež se vkládá do teplé lázně kyseliny sírové (1 proc.). Za krátkou dobu bílkoviny se srazí a buničina přemění se v cukr. Kyselina pak z kádí se vypouští, zbytek se zneutralisuje, poleje vodou a nechá se za přidání kvasnic kvasiti. Po skončeném pochodu kvasném propláchne se zbylá látka důkladně vodou a dá do kotle, ve které na ni působí éter za tlaku, aby se odstranily mastnoty; pak opět hmota se vaří ve zředěné kyselině a v louhu, načež se propere, vybílí a usuší. Podobně se připravuje z rašeliny příze na různé tkaniny, koberce, přikrývky atd.
Největší démant.
Jak se sděluje z Berlína, byl v dolech johannesburské společnosti "Premier Diamond Mine Company" nalezen démant, dobrý to kámen, mající váhu 3032 karátů. Byl by to tudíž největší z dosavade nalezených démantů. Dosud považován byl za největší roku 1893 v Jagersfonteinu ve státě oranžském nalezený démant "Excelsior", jehož váha činí 971,75 karatu.
Sprchové lázně pro horníky.
Západočeská horní akciová společnost zřídila na dole Austria I. v Týnci u Chotěšova pro mužstvo na dole zaměstané sprchové lázně dle vzoru westfalského. Zařízení jest upraveno tak, aby 500 horníků mohlo se po šichtě vykoupati a převléci. V Čechách jsou to první sprchové lázně toho druhu.
Nová důlní katastrofa
udála se v Camp Bad, ve státě Colorado v Americe. Rozsah katastrofy dle prvních zpráv je prý jako v dolech courriérských. Doposud vytaženi 32 horníci a 500 horníků je zasypáno a není prozatím možno jim přispěti ku pomoci.
Upotřebení tekutého vzduchu.
Tekutý vzduch dochází stále většího upotřebení, a to jmenovitě v ohledu hornickém. Konány pokusy používati ve hlubokých a horkých šachtách odpařovacího se tekutého vzduchu jako prostředku, který tamější zkažený vzduch se ochlazuje a současně přivádí se nový kyslík, potřebný k dýchání. Rovněž velkého významu nabývá tato látka v nemocnicích pro inhalaci u nemocných horníků, kteří trpí obtížemi při dýchání.
Montánní kancelář
p. JUDra. Vincence Adama, báňského inženýra v Praze, přesídlila dne 15. m.m. z dosavadních místností do nových, které se nalézají v Praze, na Příkopě čís. 16 "U tří lip".
Záchranné stanice v duchcovském revíru.
Duchocovský uhelný spolek vyslal své technické vyšší úřadníky do Westfálska ke studiu záchranných opatření, zejména na dolech společnosti "Hibernia" a Gelsenkirchenské akciové těžařské společnosti, které vyslaly záchranné své mužstvo s osvědčenými přístroji do Courriéresu a zřídí nyní na základě zkušeností, jichž tam nabyli, na Duchcovsku dvě stálé záchranné stanice, které opatří nejlepšími záchrannými přístroji. Jedna bude na dole "Marii" v Lomu pro doly "Marie" "Vilém" a "Kliment", druhá na dole "Amalii III." pro ostatní doly duchcovské pánve uhelné. Stanice budou míti zvláštní své mužstvo, které prováděti bude stále cvičení se záchrannými přístroji.
20 milionů korun
investuje do nových nákladných staveb řiditelství vítkovických dolů na jámě "Šalamounově". Důvodem k tomu je neštěstí v Courriéru. Řiditelství totiž usneslo se postaviti kromě nové úpravy jámy, zříditi v největší blízkosti jámy těžní řadu domů, v nich ubytuje veškeré dozorčí orgány s prací na jámě pověřenými a sice od dozorců až po závodního. Děje se tak z potřeby uznané v Courriéresu, aby veškeren dozorčí personál byl ve vážné chvíli okamžitě po ruce.
