Rýžování zlata.
Slovanští sedláci provozují u Soluně velmi výnosné rýžování zlata. Sultán nyní vyslal
německého geologa Grosskopfa, aby Macedonii prozkoumal. Ten pak přišel k poznání, že
země tato jest velmi bohatou na zlato, zejména horské pásmo Krušského Balkánu. Zlatá
pole mají prý v poříčí řek Gullika a Alexie délku 60 a šířku 40 km. Ale i jinde jsou
prý bohatá naleziště zlata. Co do bohatství zlata vyrovná prý se Macedonie úplně Uralu.
Cena 1 gramu radia
vzrostla dle přednášky řiditele Hamburské fysikální státní laboratoře z 12.000 marek nyní
na 320.000 marek. Vysoká tato cena vysvětluje se opatřeními rakouské vlády, jež překážejí
ve vývozu z Jáchymova.
Zasypaní horníci zachráněni.
V uhelných dolech caradockých v jižním Walesu, do nichž před osmi dny vtrhly spousty vod,
kteréž vnitřek zaplavily, prodlévalo v kritické chvíli šest horníků. Dva z nich byli vytaženi
ještě živí. Jakkoli jsou značně seslabeni a vyčerpáni, má se za to, že budou při životě
zachováni. Mimo ně vytaženy byly z dolů tři mrtvoly. Uhlokopové Robert Taite a John Bolinko,
byli v Hacklemisově uhlodole zasypáni plných 22 hodin. Státní inspektor uhlodolů M.O. Morgan
pracoval po celou dobu nepřetržitě s četou horníků, až zasypanou část chodby vyčistili a
uzavřené v ní horníky osvobodili.
Ztracené doly.
Mezi bohatými doly, ovládanými a spravovanými kdysi Španěly v Mexiku byl také zlatodol Ubardo
a Talopa. Doly tyto vynášely obrovské zisky a bylo v nich s velkým ziskem dolováno až do doby
války s Apači. Za epochy francouzské intervence byly šachty a štoly ukryty správcem Juanem
Morenou, královským stoupencem, který byl nucen vyhledat spásu v útěku, při kterém zahynul.
Po zjednání pokoje marně bylo po dolech pátráno a až do nynější doby nikdo neví, kde se
nalézaly. Bohatý jeden Mexičan před nedávnem vykonal cestu do Madridu a za velké peníze
dovoleno mu nahlédnouti do archívů, kde však nenalezl žádných záznamů. Jediným hodnověrným
pramenem jsou tradice, nasbírané mezi Indiány kmene Pima. Ti zcela určitě tvrdí, že doly
existují. Malé kousky velice bohaté rudy občas prodávají, avšak veškeré pokusy sledovati
Indiány, kteří rudu tu tajně dobývají, anebo uplatiti je, aby místo ono prozradili, až
dosud selhaly. Prodchnuti jsou Indiáni pověrou, dle níž za vyzrazení, kde se doly nalézají,
trestáni by byli nadpřirozenou mocí okamžitou smrtí.
Doly na Stříbrných Horách.
Stříbrnohorské doly, které v roce 1555 byly opuštěny a v zapomenutí ležely až do roku
1891, kdy opět práce v nich započala, dospěly zkoumacími pracemi až na dno starých šachet
v hloubce 156 metrů. Doly tyto sestávají ze 27 rudních chodeb příčných v délce 120 metrů
a dvou chodeb podélných v délce 1500 metrů, vesměs již vyčerpaných. Prázdná místa po vydobyté
rudě táhnou se do výšky v obrovských rozměrech, což svědčí o tom, že mnoho rudy bylo na
povrch zemský vyvezeno. V 60. metrech hloubky jeví se stříbrná ruda v šířce 4 cm a obsahuje
20 % zinku, 14,6 % olova, 7,37 % stříbra, 2,66 % zlata na 100 kg rudy. Nyní hlavní zřetel
obrácen je na šachtu novou, která prohlubuje se do hloubky 200 m a ze které bude vydobytá
ruda parním strojem na světlo denní se vytahovati, jelikož vytahování rudy pomocí okovů
minulo by se úplně s výdělkem. Z nerostů v hloubce 106 m v jedné opuštěné šachtě nalezena
byla stříbrná a olověná ruda, peřestek, ocelky, krystalované vápence, keříček samorostlého
stříbra, růženín, krystalové živce atd. Ze starožitností nalezeny byly v poslední době
dřevěné primitivní pumpy, žlaby, z nichž pumpy si vodu podávaly, necičky, na nichž se ruda
nosila, 3 sekery, 3 dřevěné lopaty, křížový nebozez do skály, žebříky, rumpál se dvěma
dřevěnými samorostlými klikami, 1 zachovalý pumpový ssavec s koženou klapkou, kladívka na
skálu atd. Každý odborník, jenž do dolů těchto sestoupí, věnuje pracím starých horníků plnou
pozornost a obdivuje se krásnému vybudování dolů v dávné minulosti, jež dnes ještě po 450letém
trvání sesutí vzdorují. Otevřením těchto dolů poskytne se vůkolnímu lidu chudému potřebná obživa.
Nové naleziště uhlí.
Jak se nám oznamuje, zjistila Pražskoželezářská společnost v obci Kamenných Žehrovicích,
okresu Slánského, vrtnou dírou dne 20. července t.r. ve hloubce 585 m kladenskou uhelnou
slůj 6,5 m mocnou.
Z Teplic.
Uhelné doly hraběte Osvalda Thuna a to: "Terezie", "Johanka", "Josef", "Osvald" a "Jednota"
u Klášterce a "Milžan" byly prodány továrníkům Lindemannovým v Drážďanech.
Co je to šmant?
Šmant značí rozmočené drobné části skály, hornin a nerostů, měkké druhy krušcův, u vitriolníkův
měkká žlutá, vlhká země, která se při dělání vitriolu usazuje a v červenou barvu vypaluje, značí
taktéž pěnu, která se na nějaké tekutině usazuje, např. uhelný šmant. V němčině shledáváme se
sice se slovem Schmant, ve středoněmčině smant to co schmant, než slovo to pochází ze slovanského
smetana. Ve věci té poukazujeme jen na dílo Matzenaurovo: "Cizí slova ve slovanských řečech".
Rozsudek.
Dne 2. července t.r. vynesen byl v Mostu rozsudek s 15 topiči a strojníky, zaměstnanými na dole
Nelson, kteří byli obviněni, že zastavili bez předchozí řádné výpovědi práci, opustili stroje a
kotle, čímž spáchali zločin veřejného násilí zlomyslným činěním a opomenutím v § 87. tr. z.
naznačený a dle § 88 tr. z. trestný. Všichni obžalovaní rozsudkem čtyřčlenného senátu osvobození.
Z Cvikova
Saské doly uhelné usnesly se zahájiti vyjednávání s uhelnými doly v Čechách o zřízení
středoevropského uhelného "ringu".
Výroba alkoholu z rašeliny.
Již dříve podařilo se vlákna dřevěná ano i moučku škrobovou v hroznový cukr převésti, který pak
kvasením v alkohol a kyselinu uhličitou se rozložil. Dle nového pokusu použilo se nyní jako
východiska ku přípravě líhu místo husté dřevěné celulosy jemnější celulosy, zvláště rašelinových
vláken, snadněji přístupných chemickým účinkům. Za tím účelem vaří se rašelina, jak právě ze
slatiny přijde, se zředěnou kyselinou sírovou po 4-5 hodin, při čemž celulosa rašeliny nasákne
vodou a rozkladem v cukr se převádí. Po uvaření, když dosaženo bylo maxima tvoření cukru, odděluje
se kaše, obsahující cukr, filtračními lisy od zůstatku, cukernatý roztok se koncentruje, pomocí
kvasnic vykvasí, a utvořený alkohol se vydestiluje.
Hornické dobývání ledu.
Od té doby, co elektrická dráha do Fayet-Saint-Gervaisu na Mont Blancu dokončena byla, povstal tam
dosti značný průmysl odborného hornického těžení ledovcového ledu, který se pak odtud dráhou do
Lyonu a jiných měst jižní Francie dopravuje. Každodenně za letních měsíců oddělí se trháním přes
50 tun ledu z ledovce Glacier des Bossons u Chamounixu. Podnikatel platí obci Chamounix za jednu
na šest let udělenou koncessi k těžení ledu nájemné as 530 Kč ročně. Spodní konec ledovce leží
1300 m nad hladinou mořskou a odtud dopravují se ulomené bloky ledové po skluzavkách k železnici.
Trhání děje se prachem, za kterýmžto účelem 6-7 cm široké otvory nábojové ve vzdálenosti 4-5 m
od sebe a 7-9 m hluboké do ledu se navrtávají. Náboj prachový obnáší 7-8 kg pro každý otvor a
jediným výbuchem oddělí se tolik ledu, že denní spotřeba uhrazena jest. Celkem zaměstnáno jest
při tomto dobývání 13 mužů, a sice 8 lamačů u ledovce, 1 dozorce při skluzavce, 2 na skladišti
a 2 při nakládání na dráze. Po odtržení taje led na povrchu a bloky pokrývají se po opětném zmrznutí
této vody ledovcové neprůhlednou vrstvou ledovou. Před odvezením nakládají se bloky po 48 hodin
do zvláštních kůlen s dvojitými stěnami. Prostor mezi oběma stěnami vyplněn jest pilinami. Po
tomto uložení odtál neprůhledný povrch a led má zase svou krásnou zelenou barvu. Skluzavka sestává
z 860 m dlouhého žlabu, který na spodu 0,75 m a nahoře 1,25-2 m široký jest. Spočívá na lešení a
opisuje několik křivek, aby se rychlost sešupujícího se ledu zmírnila. Rozdíl ve výšce obnáší
asi 220 m. Dobytý let jest velmi čistý a poptávka po něm velmi čilá.