PSÁNO PŘED STO LETY
(leden 1907)
Geologické výzkumy.
Na geologický výzkum s praktickým užitkem pro rozvoj hornictví nejvíce nákladu věnují Spojené Státy severoamerické. V Evropě Prusko je na předním místě. Geologický výzkum soustředěn jest v geologických ústavech, společnostech, komisích a komitétech. Poláci nás předstihli, neboť vydávají si geologické mapy své země svým jazykem; v ostatní Cislajtanii vykonává se vše německy. V Čechách zřízený "Komitét na přírodovědecké prozkoumání Čech" se subvencí 2000 K ročně a povinností publikovati vše v obou jazycích, nemůže míti pro praktické hornictví žádného významu.Mořská hráz dolu Hodbarow.
V hrabství Cumberland v Anglii dokončena v poslední době nákladná hráz ku zabezpečení dolování bohatého ložiska železné rudy. V místech, kde 18 m mocné ložisko rudy zapadá k moři, znemožňovala v nadloží prosakující voda dolování. Ochranná hráz o délce 2.097 m, o šířce v základu 64 m a koruny 25 m jest 12 m vysoká. Vedle velikého množství kamene a jílu spotřebováno 1,5 millionu metr. centů betonu a 44.000 metr. centů železa. Celkem vyžadovala hráž tato 12. mil. korun.Nerostné poklady v polárních krajích.
Předpoklad, že se pod věčným sněhem a ledem polárních zemí skrývají veliké poklady kovů a uhlí, ukázal se správným. Když se před několika lety začalo hledat uhlí na Špicberkách, shledalo se, že podnik ten je velice slibný; letos se tam odebrala devátá přezimovací výprava z Tromsö, sestávající ze 70 mužů, kteří budou dobývati uhlí na těch místech. V roce 1908 pak se mají zahájit kutací práce na severní části ostrova, kde se loni v létě našla velmi bohatá ložiska uhlí.Také Gronsko překvapuje svými ohromnými ložisky mědi. Dánská výprava, jež tam byla vyslána za účelem prací mineralogických, a jež se letos navrátila, nalezla u Alanjarnaku ložiska měděných rud, o nichž se domnívá, že budou vůbec nejbohatšími na světě. Jest zcela pravděpodobno, že za nějaký čas mnohé polární kraje nabudou rázu našich hornických krajin, kde trčí k obloze sta komínů a týčí se mohutné budovy a těžné věže.
Nedostatky severní dráhy.
Jak se oznamuje z Moravské Ostravy, byla šachta Albertova, umístěna při severní dráze - nyní postátněné - a patřící rakouské horní a hutní společnosti, nucena zastaviti opětně těžbu pro nedostatek vozů této dráhy. Šachta ta zaměstnává 1.500 mužů a vytěží denně 110 vozů uhlí.Upevňování povrchu silnic petrolejem
rozšiřuje se v Kalifornii, jak sdělují anglické listy, vždy víc a více a je prý nyní tak provedeno již asi na 1000 km silnic. Původně se užívalo pro nedostatek vody petroleje ku kropení silnic, aby se prášení zamezilo; vrzy se však seznalo, že povrch silnic současně nabývá na pevnosti. Z tohoto poznání vyvinula se záhy stavba silnic s upotřebením petroleje. Přední podmínkou jest upravení tvrdé a pevné spodní stavby, na níž se rozestře vrstva písku petrolejem nasáklého. Zdá se, že se nesmí pískem šetřiti, jelikož je nutný k utvoření vrstvy podobné asfaltu. Zapáchá-li takto zhotovená silnice petrolejem, kterýžto zápach mohl by býti po případě velmi obtížným, o tom není nikde zmínky.Strašlivé neštěstí v uhelných dolech.
Dosud neuplynul ani rok od hrozné katastrofy v dolech Courriéreských ve Francii, jež hrůzami svými vzrušila celý svět, a již opětně vzbuzuje zděšení katastrofa nová, udavší se na dole redenském u Saarbrückenu v Elsasku. Je to opětně výbuch třaskavých plynů, jímž několik set dělníků bylo zasypáno a jíž vzniknuvší v dolech strašlivý požár znemožňuje veškery záchranné práce. Hrozná tragedie redenská vzbuzuje soucit v celém vzdělaném světě a druží se k ní ještě jedna, udavší se v dobu téměř současnou v dolech Liévinských blíže smutně pověstného Courriéresu, kde taktéž výbuchem třaskavých plynů v dolech mnoho set životů jest ohroženo.
Příčina katastrofy v dole Redenu.
Vyšetřováním důlní policie a soudní komise vyšlo nyní najevo, že lezec, který napřed sjíždí do dolu a pátrati má s bezpečnostní lampou po třaskavých plynech, v den katastrofy sjel do šachty místo ve 3 hodiny až v 5 hodin ráno a vyjel z ní již o půl 6 hodině. Za dobu tak krátkou jest úplně nemožno projíti celý důl, takže také jmenovaný lezec všechny oddělení před explosí neprošel, ačkoliv svému představenému hlásil, že vše jest v pořádku. K zodpovědnosti volán býti nemůže, protože nalézá se mezi mrtvými.K výbuchu v dolech Lievinských.
Společnost dolů Lievinských v Paříži sdělila ministerstvu veřejných prací, že při explosi, udavší se na dolech v Liévinu, byli zabiti vrchní inženýr, podřízený inženýr a jeden důlní. Správa dolů myslí, že tito tři úředníci chtěli vyšetřiti výbuch třaskavého plynu, který jim byl oznámen a při tom zahynuli. V tomto případě se počet obětí omezil pouze na ony tři, ježto takového šetření se obyčejně provádí bez dělníků.František Javorek,
důlní na Hlubině v Moravské Ostravě, vyznamenán byl za svoji čtyřicetiletou službu na jednom závodě záslužnou medailí. Z toho času jest již 23 roků dozorcem a 20 roků členem spolku "Horník" v Moravské Ostravě.
Zřízení nové professury
na vysoké montanistické škole v Příbrami. Na vysoké škole montanistické v Příbrami jest nová professura pro stavitelský odbor zařízena, se kterou spojeno bude vyučování deskriptivní geometrie. Taktéž bylo vyučování geodäsie s naukou o horním měření a k tomu patřičným cvičením do jedné professury vřaděno. Tímto rozdělením naznačených předmětů na dvě professury, které na vysoké škole montanistické v Lubně již od roku 1904 stává, bude professurám těchto předmětů velmi ulehčemo. První z uvedených professur bude prozatím mimořádnou, druhá však řádnou, ku kterému účelu konkursy byly již vypsány.Pense vdov po hornících v Příbrami.
C.k. ministerstvo orby povolilo na základě císařského rozhodnutí ku zlepšení nepříznivých majetkových poměrů s.k. a společenských stříbrných a olověných hlavních dolů Karla Boromejského v Příbrami, aby od ledna roku 1907 zrušeny byly posavadní 4% srážky při vdovských provisích (vdovských pensích). Zvýšený rozpočet pensijní pokladny zmíněné bratrské pokladny bude napříště po zrušení 4% srážky při vdovských pensích hrazen ze všeobecného rozpočtu civilních pensí. Zároveň bylo rozhodnuto, že zvýšení pensí má zpětnou platnost pro vdovské pense, které jsou již splatné.Prodej českých dolů kamenouhelných.
V rakovnické uhelné pánvi došlo před krátkým časem k prodeji uhelného dolu za podmínek, jež vzbuzují nemalou pozornost odborných kruhů, i jest jen litovati, že jsou to opět německé firmy, jež vzácný majetek horní v ryze českém tomto kraji zakoupily a svým interesům podříditi hledí. Uhelný důl v Brantu u Příčiny, asi hodinu cesty směrem jihozápadním od Rakovníka vzdálený, přešel v těchto dnech z rukou českého majitele v držení uhelného spolku "Kohlenindustrie-Verein" ve Vídni.
Zlato v Kasejovicích.
Podává V. Frost v "Horymíru". V poslední době objevily se téměř ve všech časopisech zprávy o dolování zlaté rudy v Kasejovicích. Zprávy tyto byly však - snad pro špatnou informaci, snad i z jiných příčin - psány namnoze nepravdivě, až přehnaně. O nálezu zlaté rudy v Kasejovicích vydal p. prof. A. Hofmann krátký spisek, kterého tuto použito, aby se i širšímu publiku dostalo správného o celé věci názoru.U Kasejovic dobývalo se zlato pravděpodobně již ve středověku, jak dokuzují hliněné kahance samým p. professorem tam nalezené. Ve století XVIII. a XIX. začalo se opět dolovati - ovšem jako všude, nejprve rýžováním, později v žilách, kde zlato ne právě hojně se v křemenu vyskytovalo. Dolování však v krátké době zaniklo a teprve na počátku tohoto století byly znovu jámy, zvláště důl Jakubův, otevřeny a nalezené rudy zkoušce podrobeny. Dle nalezených zpráv z doby tehdejší byly průměrně vydobyty 4 gr. zlata z 1 tuny rudy. Ovšem - tak malé procento nestačilo, aby se v dolování pokračovalo. V nejnovější době však opět podrobeny rudy zkoušení - seznáno, že obsahují tak veliké procento zlata, že se mimovolně vkrádala myšlenka, že kusy k probě zvlášť byly vyhlédnuty z celého materiálu, ne však v technickém smyslu vzaty. V dubnu loňského roku vyslána komise do Kasejovic za příčinou propůjčení měr. Jako znalec súčastnil se i p. prof. A Hofmann, jenž seznal na násypech jakubského dolu na kusu křemene nevzhledný, šedý minerál, který považoval na nagyagit aneb za podobný nerost tomuto, o čemž se i při povrchní zkoušce přesvědčil, dokázav v něm tellur, olovo a zlato. Tím byl dokázán tak vysoký obsah zlata ve zkoušených kusech, což dříve nebylo známo, neboť se pracovalo jenom ve vrchních kupkách, kde zlato bylo z nagyagitu redukováno; nerost byl jednoduše roztlučen, rozmělněn a šedá hmota vyplavena - načež ze zbytku zlato bylo vybíráno. Kromě nagyagitu nalézají se v rudách kasejovických nejspíše i jiné nerosty tellurové, obsahující zlato neb zlato se stříbrem a olovo, jež právě v přítomné době podrobují se důkladně zkoušce analytické, aby se hodnota jich určiti mohla. Zajímavo jest, že ruda tato zlatonosná až posud shledána byla vždy v průvodu eruptivních hornin třetihorních, zvláště trachytu atd., kdežto zde nalézají se rudy tyto ve styku se žulou a rulou; nutno tedy je považovati za útvar vzniklý z erupce žulové. Třeba tedy ještě vyčkati, jak dopadne analysa rudy zlatonosné; nelze však dnes již s určitostí tvrditi, že v budoucnosti doly kasejovické teprve náležitého rozkvětu dosáhnou a uplatní se bohatým svým obsahem zlata, jak některé listy přinesly od kohosi zprávu, že např. v kasejovických rudách nalézá se 100 gr i více zlata v 1 tuně surového materiálu.
Taktéž o prodeji dolů pronášeny různé "určité" zprávy, že stát rakouský koupil doly kasejovické za jeden milion zlatých apod.; zprávy tyto jsou směšny, neb jako každý jiný, tím spíše stát nekupoval by "zajíce v pytli" - něco, o čem se dosud nepřesvědčil, že vůbec existuje a existuje-li, že se vyplatí. Co se podařených prob týče, zkoušeny byly čtyři kusy vzaté z různých míst v terrainu zlatonosném, a - možno, že náhodou - právě tyto svým bohatým obsahem zlata nezklamaly. Možno-li mluviti o výnosnosti celku, dokáže další zkoušení a zkoumání, jež stát na jeden rok podniknul, načež teprve po roce, ukáže-li se skutečné bohatství, uvolnil se tento doly ty za dva miliony korun skoupiti a normálním dolováním těžiti zlato v kraji kasejovickém. Za správce dolování vyslán do Kasejovic p. M. Čechura, správce na Březových Horách a p. A. Hofmann, professor, co znalec.
