Sopka chrlící zlato.
Zvláštní objev byl učiněn při výbuchu malé sopky ve středních Andách v Jižní
Americe. Když obyvatel blízké osady brzy po výbuchu sopky chodil kolem kráteru,
kopl do vychladlého kusu lávy, z něhož se nárazem část odlomila. Muž zpozoroval
ke svému úžasu, že láva má uvnitř zlaté žilky a bližším ohledáním se zjistilo,
že jde o kus zlaté rudy, která byla při výbuchu sopky vyhozena na povrch. Následkem
tohoto objevu jali se hned četní obyvatelé okolních obcí prohledávati celé lávové pole.
Osmihodinová doba pracovní v dolech ve Francii.
Na schůzi důlního výboru a výboru havířského svazu sdělil ministr Viviani, že vymohl
na dílních společnostech, aby dělníkům slevily z pracovní doby čtvrt hodiny, která
má se rovněž jako třičtvrtěhodinná přestávka sraziti z odpoledního zaměstnání. Na
základě těchto ministrem vymožených ústupků budou míti dělníci, přistoupí-li, jak
se dá očekávati, na ústupky tyto, osmihodinovou dobu pracovní, která byla chystána
teprv na rok 1910.
Ze statistiky uhlí.
Průměrná cena metrického centu kamenného uhlí v Rakousku činila roku 1907 na místě
výroby 88 haléřů. Na jednoho v uhelných dolech zaměstnaného dělníka připadla roční
těžba v metrických centech na 1.950. Roční spotřeba na jednoho obyvatele činila 1.169 kg.
Nové doly na zlato v Čechách.
Stát zakládá v Oujezdci u Bělčic (okres Blatná) 300 metrů dlouhou štolu za
účelem těžení zlata.
O původu zemních olejů
panují hlavně dva názory. Chemikové s prof. Englerem v čele vykládají původ jich
v prvé řadě z mořské fauny, hlavně z mikroměkkýšů mořských a také z mořské flory,
jako z řas a jiných druhů. Druhé domněnky zastávají se hlavně geologové, kteří učí,
že původ zemních olejů je anorganický, to jest z metalokarbidů, jež přecházejí v
acetylén a pak v zemní oleje. Na doklad toho uvádějí, že největší prameny zemního
oleje nacházejí se na blízku sopečných hmot (což ale nikterak neodporuje theorii
první). Pr. Zaloziecki myslí, že pralátkou zemních olejů je hlavně flora a přičítá
pravotočivost těchto olejů přítomnosti terpénových a kolofunových látek.
Staří lidé.
Nejstarším nyní žijící člověk je černoch Bruni Cetrim v Buenos Ayres, čítající
150 let. V Moskvě žije kočí Kuskrim, který má 140 let. V Anglii v Midlelownu
žije kočí James Kapiiran, který je 116 let stár a doposud jezdí s kočárem na
výdělek. Nejvíce starých lidí žije nyní v Bulharsku, kde jest 3.883 lidí, kteří
mají přes 100 let, v Rumunsku je jich 1.048, v Srbsku 578, v Irsku asi tolikéž,
ve Španělsku 401, ve Francii 219, v Anglii 146, v Německu jen 78, ve Švýcarsku
nikdo. Všeobecně dosáhnou ženy většího věku než muži.