MAJER Jiří
Vydalo: nakladatelství LIBRI
Roku: 2004
Náklad: 500 výtisků
Cena: 290 Kč
České země od počátku svých dějin zaujímaly vysokým počtem ložisek a produkcí řady kovů po staletí ve střední Evropě výsadní postavení. Skutečnými pojmy se od středověku stala jména důlních revírů Jihlavy, Jílové, Kutná Hora, Jáchymov, Horní Slavkov a dalších, a to nejen pro mimořádné množství vyrobených kovů, ale i jako zkušební střediska báňského strojnictví a hutních technologií. Od konce 18. století si dominantní postavení postupně vydobyl revír Příbram s hutním závodem a na desetiletí se stal jedním z hlavních evropských producentů stříbra a olova.
Vedle něj vzrůstal význam Jáchymova, zprvu jako centra těžby rud stříbra a několika barevných kovů, od poloviny 19. století pak dobýváním uranového ložiska. Objevem radioaktivních prvků extrakcí z odpadů jáchymovské huti zásluhou Pierra Curie a Marie Curie-Sklodowské se tato oblast na přelomu 19. a 20. století stala symbolem naděje na záchranu lidského života.
Léta po 2. světové válce však změnila tradiční vztah k báňské činnosti. Do středu politického zájmu se v době studené války dostal především revír Příbram, jehož uranové ložisko se řadilo mezi největší v Evropě. Dnes naše rudné a uranové hornictví vstoupilo do útlumové fáze a jen mohutné masivy odvalů hlušin jsou svědky někdejší intenzity důlních prací. Tradice hornické a kovohutnické činnosti se však staly nedílnou součástí české kultury.
