Kolektiv autorů
Vydalo: nakladatelství ANAGRAM
Roku: 2003
Náklad: neuveden
Cena: 1.490 Kč
Ostravsko-karvinský revír byl odedávna nejdůležitějším a dnes zůstal jediným těženým černouhelným ložiskem v České republice. Na jeho území na vrchu Landek už před třiadvaceti tisíci lety používali jako první na světě pravěcí lovci mamutů zdejší na povrch vycházející uhlí (hořící kámen) k udržování svých ohňů.
Zájem o těžbu uhlí však nastal až v druhé polovině 18. století, kdy v souvislosti s rozvojem průmyslu a stavebnictví hrozil katastrofální nedostatek dřeva. Na podnět státních úřadů se musel obrátit zájem k novým druhům paliva - uhlí a rašelině. Na Ostravsku bylo s těžbou uhlí přes počáteční nedůvěru započato až po objevení uhlí v Polské Ostravě v roce 1763 a o několik let později též na karvinském a hlučínském panství. Na území dnešního OKR se ještě na počátku 19. století rozprostíraly lány úrodných polí a luk, protínané někde pásy hlubokých lesů, jinde pastvinami a rybníky. Teprve po založení Vítkovických železáren v roce 1828 a po napojení zdejšího revíru na železniční trať Krakov-Vídeň se rozvinula neobyčejně rozsáhlá těžba uhlí spojená s bouřlivým rozvojem průmyslu. Začaly vyrůstat desítky těžních věží, koksových pecí, komínů a hal průmyslových závodů. Uhlí bylo nejen zdrojem tepla a energie, ale postupně se stalo i surovinou pro zpracování v navazujících odvětvích.
Největší rozmach ostravsko-karvinského revíru nastal po roce 1945, kdy se v důsledku zněměné mezinárodní situace a zaměření československého hospodářství na budování těžkého průmyslu preferovala těžba uhlí a ostatních surovin.
Všechny tyto uvedené skutečnosti vedly představenstvo akciové společnosti OKD k rozhodnutí připravit novou monografii o OKR, která by vylíčila celou historii OKD se zvláštním zřetelem k vývoji po roce 1945 a umožnila všem zájemcům z odborné i laické veřejnosti prohloubit znalosti o zdejším revíru.
Tato reprezentativní monografie zachycuje historii dobývání černého uhlí v OKR od jeho počátků v druhé polovině 18. století až do současnosti, se zaměřením na období po roce 1945. Historie revíru je doprovázena kapitolami o vývoji báňské techniky, bánském zákonodárství, hornickém školství, záchranářství, vlivu těžby na životní prostředí, péči o bydlení horníků, jejich společenském životě, vlivu hornictví na literaturu i výtvarné umění a památkách hornické činnosti. Statistické přílohy zachycují mimo jiné vývoj pojmenování dolů v OKR nebo přehled těžby uhlí a stavy osazenstva v letech 1782-2002. Kniha obsahuje také 948 ilustrací včetně tabulek, map a schémat a deset velkoformátových map ve zvláštním pouzdře.
