TOMÍČEK Rudolf
Vydalo: Okresní muzeum Sokolov
Roku: 2000
Náklad: 1000 výtisků
Cena: 290 Kč
Kniha mapuje bílá místa v hornictví a v historii v regionu obecně. V politicky rozděleném poválečném světě vzrůstala hrozba možnosti dalšího válečného konfliktu. Sovětský svaz potřeboval nutně a velmi rychle surovinu k výrobě atomových zbraní - uran. Jeho potřeba byla ve východním bloku na počátku 50. let tak vysoká, že těžbě této suroviny byla udělena nebývalá privilegia, která vedla mimo jiné až ke vzniku pracovních táborů při uranových dolech.
Padesátá léta znamenala pro Horní Slavkov hektické období spojené s nebývalým rozvojem. V kraji se objevují postupně první doly a provozy těžkého průmyslu, které zajišťují jejich provoz. Po odsunu německého obyvatelstva nastupuje druhá mohutná migrační vlna dobrovolných i nesvobodných pracovních sil pro uranový průmysl. Pro ně je potřebné zajistit mimo jiné ubytování, stravování, lékařskou péči, školy, ale také prostory pro kulturní a sportovní vyžití. Horní Slavkov se mohutně rozrůstá ve stylu socialistického realismu. Toto období však bylo bohužel pohromou pro kdysi vzkvétající královské horní město, kdy dochází k postupné likvidaci historického jádra města. Sousední vojenský prostor omezuje možnosti volného pohybu obyvatel. Horní Slavkov se stává zónou s kontrolovaným pohybem osob. Těžbu uranové rudy doprovází rozsáhlé změny reliéfu okolní krajiny, které mnohonásobně převýšily změny terénu vyvolané tisíciletou těžbou cínu v revíru. Těžba také znamenala vznik velké ekologické zátěže na krajinu a obyvatele.
Kniha díky svému členění vykrývá zcela logicky oddělené stručně problematiku geologie zdejšího uranového revíru a báňsko-technologických podmínek uložení rud. Popisuje zahájení a rozmach těžby, organizační vývoj jednotlivých těžebních kapacit, řeší technologii těžby a využití technických prostředků své doby. Nedílné aspekty, které toto báňské snažení doprovázejí, jsou uvedeny v kapitolách o poválečném vývoji a výstavbě města a zajištění podmínek života lidí. Nezapomíná se však ani na to, že těžbu v padesátých letech provázely pracovní tábory a s nimi související osudy mnoha často nevinných lidí.
Celkově představuje kniha dílo, které konečně po padesáti letech odhrnuje roušku utajování faktů a skutečností, zkreslených velkým množstvím fám a dohadů, které se okolo těžby uranu v Horním Slavkově postupně vytvořily. To vše nic ale nemění na skutečnosti, že na uranových dolech bylo odvedeno mnoho dobré a poctivé hornické práce a všichni zúčastnění na tomto historickém díle si zaslouží vzpomínku a připomenutí.
