VEČEŘA Josef a Viera
Vydala: cestovní agentura a vydavatelství PINKA, Viera Večeřová
Roku: 2002
Náklad: 500 výtisků
Cena: neuvedena
Cílem knížky je seznámit širší veřejnost s minulostí a přítomností zlatých nalezišť v širší oblasti Jeseníků. Téměř dvě tisíciletí se táhne zlatá nit historií podhůří Jeseníků. Její pramen dosud zcela nevyschl. V říčkách a potocích se ještě vyskytují drobounká zrníčka zlatého kovu, spíše zlatý prach. Kdysi tomu bylo jinak. Zlato se rýžovalo na četných rýžovištích, těžilo se z hlubin hor a dokonce z hlubin sedimentů. Obzvlášť pěkné zlaté valouny byly zasílané jako dary králům a císařům, biskupům a vzdělancům. Tak se tedy vydejme po stopách legendárního jesenického zlata a jeho těžařů, bohatých majitelů nejvýnosnějších dolů i chudých šílenců, co v zoufalství vysekávali blýskavá zrnka z kdejaké skály v okolí svého claimu, po stopách seriózních podnikatelů i různých spekulantů a podvodníků.
V posledních letech prodělaly naše rudné revíry významné změny. Nejmarkantněji je to vidět na příkladu Zlatých Hor. Na začátku devadesátých let zde probíhala nejintenzivnější těžba zlatých rud v historii revíru. Během tří let se vytěžilo tolik zlata, co v předcházející celé historii. A z tohoto zlatého boomu se náhle těžba zcela zastavila a co je ještě horší, celý revír se začal likvidovat. Prostě těžbu vystřídala totální likvidace, spojená s komplexním zahlazováním stop po hornické činnosti.
Nejsou to jen Zlaté Hory. Tentýž stav sledujeme v celém českém hornictví. Najednou se vytratila úcta k hornickému stavu, jehož zásluhy byly oceňovány po celá staletí zvláštními výsadami - hornickými svobodami. A ti, kteří se ještě nedávno pyšnili svými parádními uniformami a tradicemi, se sami stali hrobaři svého stavu. Někdejší pracovníci těžařských společností se nyní živí sanací opuštěných dolů. Bohužel se v rámci likvidačních prací zničily i staré štoly a jámy, které tu byly stovky let. Přitom se za tu dobu staly nedílnou součástí ekosystému. V dolech zimovali netopýři, porostlé haldy, stejně jako meze, byly místem k životu pro tisíce plazů, drobných savců, ptáků a mnoha druhů hmyzu. V neposlední řadě byly staré doly významnými kulturními památkami, dokladem umu a dovednosti lidí a připomínkou slávy a bohatství této země. Zabezpečení zlikvidovaných dolů proti neoprávněnému vniknutí a teoretické možnosti úrazu je v této souvislosti opravdu slabou útěchou.
Posledních deset let je také doba, kdy jsme se snažili zachránit co nejkompletnější dokumentaci o starém dolování v Jeseníkách pro budoucí generace. Pevně věříme, že to, co dnes prožíváme, není úplný konec hornictví, ale jen další útlumová etapa, která jednou skončí. Pak přijdou další prospektoři, budou se snažit otevřít staré doly a jistě uvítají, když se budou moci opřít o znalosti svých předchůdců.
