Kulaté výrocí pražského novodobého kanalizačního
systému si letos v červnu připomenou Pražané i návštěvníci české metropole.
Koncem června totiž uplyne již 100 let od zahájení provozu unikátního a životně
důležitého technického díla, ukrytého před zraky běžných smrtelníků hluboko pod
zemí. Praha se jako jedno z prvních evropských měst stala moderní aglomerací bez
nepříjemných zápachů a splašků na ulici či v řece.
Historie spletité sítě pražských kanálů a
stok sahá až do roku 1791, kdy byla započata stavba první kanalizační sítě.
Cesta ke spuštění první čistírny v Bubenči však byla trnitá. Do první stavby
totiž velmi záhy po jejím zahájení zasáhla smrt Josefa II. Celá stavba byla
obnovena až roku 1816, její systém však byl nedostatečný a nedokonalý. Situaci
se rozhodlo v roce 1884 vyřešit zastupitelstvo hl.m. Prahy, které vypsalo soutěž
na generální řešení pražské kanalizace. Žádný předložený projekt ovšem nesplnil
podmínky a nezbylo nic jiného než vyhlásit soutěž novou.
Po několika dalších neúspěších vstoupil v
roce 1893 do hry anglický sir William Heerlein Lindley, odborník mezinárodního
věhlasu a stavitel moderních evropských kanalizačních a vodárenských zařízení.
Na pražskou stavbu aplikoval své zkušenosti z budování novodobých kanalizačních
staveb po celé Evropě, ale i myšlenky českých spolupracovníků, zejména Emanuela
Heinemanna, Vincenta Ryvoly a Eduarda Másla.
Projekt zahrnoval nejen návrh na desítky
kilometrů stok a kanálů, které většinou fungují dodnes, ale také výstavbu
kanalizační čistírny v Bubenči. Ta byla slavnostně spuštěna 27. června 1906.
Stará čistírna byla součástí stokového systému. Úkolem této pozoruhodné technické
stavby bylo odstraňovat nečistoty z vody přivedené kanalizací, aby mohla být bez
nebezpečí vypouštěna do Vltavy. Celá čistírenská technologie - česle, lapač písku
i sedimentační nádrže - je ukryta v podzemí, a je dokonalou učebnicí práce s cihlou.
Ve všech prostorách jsou mistrně provedeny klenby, výklenky, prostupy složitých
ploch, chodby a stoky.
Čistírna byla projektována na připojení cca
400 tisíc obyvatel, takže po vzniku tzv. Velké Prahy ve 20. letech musela být
rozšířena a zmodernizována. Projektová soutěž na zbudování nové čistírny z roku
1933 nebyla do začátku války vyhodnocena, a tak stará čistírna přesluhovala až
do roku 1967. V tomto roce byla uvedena do provozu nová čistírna na sousedním
Císařském ostrově. Po 61 letech služby tak zůstalo Lindleyovo dílo téměř bez
využití.
V dubnu 1991 byl objekt prohlášen za kulturní
památku a v této unikátní technické stavbě nyní sídlí Ekotechnické muzeum.
Pro zájemce budou připraveny tyto akce: 28.6.
Prohlídka Ústřední čistírny odpadních vod na Císařském ostrově, spuštění parních
strojů ve staré čistírně. 29.6. Dětský den, speciální program, hry a soutěže pro
děti. Staroměstská radnice, prohlídky hlavního kanalizačního uzlu pod věží orloje.
30.6. Ukázky moderní kanalizační techniky. 1.7. Na dně - ukázka těžké práce v
usazovacích nádržích, jak byla prováděna před sto lety.
Sir William Heerlein Lindley (1854-1917)
Projekt budovy čističky
Strojovna kalojemů
Současný stav
_____________________________
Pramen:
Dokumentační fond CMC
Listy hl.m. Prahy - červen 2006, str. 5, autor: Schreib L.
http://www.ekotechnickemuseum.cz
