V paměti lidí ze školních let zůstává naleziště
rudy rumělky, odborně nazývané cinabarit, důl na Jedové hoře u Komárova. Pražením se
zde získávala stříbrošedá, za normální teploty tekutá rtuť.
Ze studie Jana Urbana o hornické činnosti na
Hořovicku a Křivoklátsku v minulých staletích se dozvídáme, že koncem první poloviny
šestnáctého století se objevují první zprávy o dolech na rumělku, tedy na rtuť u Svaté
nedaleko Berouna. Nacházely se na jih a jihovýchod od obce, zatím co ve směru severním
mezi Svatou a Hudlicemi byly doly výhradně na železnou rudu. Jejich prvním majitelem se
stal Jan z Valdštejna, který byl od roku 1544 pánem na Točníku a Žebráku. Mezi ním a
havíři vznikly spory, jejichž původ není v zachovalých materiálech uveden. Od té doby
změnily doly u Svaté několikrát svého majitele. Zástavou přešly doly na rtuť na rod
Týřovských z Týřova a později, roku 1568 zde začali dolovat norimberští měšťané Wolf
Krabber, Georg Schafzelezar a Erasmus Prenner. I oni po několika letech doly opouští.
Výřez z důlní mapy rtuťových dolů u Svaté od J.Ch. Fischera z roku 1754,
kopie originálu - Geofond Kutná Hora pod signaturou S12-10/013
kopie převzata z Bulletinu min.-petr. odd. Nár. muzea 12/2004, s. 78-94.
Publikováno s laskavým svolením p. Velebila
www.velebil.net
Podle záznamů se jednalo o dva doly. Důl zvaný
Petr dosáhl hloubky 35 m a dolovalo se na něm hlavně stříbro a vytěžená ruda obsahovala
i stopy zlata. Na druhém dole zvaném "U tří korun" byly zahájeny práce roku 1587. Důl
dosáhl padesátimetrové hloubky a těžila se na něm výhradně ruda rumělka.
Po roce 1608 zprávy o dolech chybí a začínají se
objevovat až po roce 1685, kdy přešlo panství Křivoklát do rukou Jana Josefa Valdštejna.
V lednu roku 1690 se na dolech ještě pracovalo a vybírala se ruda rumělka. Po té byly
doly opět opuštěny.
Jejich nové vzkříšení nastalo až roku 1715 a o
rok později bylo na zásobě evidováno 50 liber t.j. 27 kg rumělky. V 18. století doly
nesly jméno Jan Evangelista, Helena a Josef. V listopadu roku 1716 byl na doly povolán
prubíř, aby havíře naučil co nejpřesněji oddělovat rumělku a neponechávat ji v křemeni
a v kyzu. Kvalitní vytříděná rumělka se používala na výrobu barev, k postříbřování a
pozlacování a také pro tehdejší léčebné prostředky.
V roce 1721 se zde postavila huť na výrobu rtuti.
Rumělka se na povrchu pražila a uvolněné rtuťové páry se prudce zchlazovaly v tekutý
stříbrošedý kov. O zdraví škodlivé práci jsem se již zmínil v úvodu. Od roku 1725 do
února 1727 se na dole získalo celkem 145 kg kvalitní surové rumělky a mimo to se
vypražilo přes 640 kg rtuti. Dolování se začalo vyplácet a majitelům dolů přinášelo
nemalé zisky. V roce 1739, kdy se majitelkou panství stává Anna Marie Fürstenbergová,
se zřizuje na dolech u Svaté horní kancelář a dolování jde do poslední fáze rozkvětu,
která trvá zhruba do roku 1760. V roce 1749 uvádí dokumenty, že bylo vypraženo přes
286 kg rtuti a získáno bylo 25 kg prvotřídní čisté rumělky.
Mapa dolů podle stavu z doby po polovině 18. století,
orig. in Velebil: Bulletin min.-petr. odd. Nár. muzea 12/2004, s. 78-94.
Publikováno s laskavým svolením p. Velebila
www.velebil.net
O dříve prováděné hornické činnosti na Svaté
svědčí názvy některých míst v okolí obce, které se dochovaly dodnes. Tak třeba "Na
perku" (hlušina, odval), "Na šmelcárně" (drtič, třídírna), "U cechhouzu" (cáchovna -
místnost, kde se shromažďovali havíři před sfáráním, kde byli určováni na jednotlivá
pracoviště, nebo se společně před sfáráním modlili).
Na Berounsku a Hořovicku se ruda cinabarit - rumělka
nacházela na četných místech, jako např. v Jincích, Hořovicích, Svaté Dobrotivé, Krušné
Hoře, ve Hředlích, v Mrtníku, Točníku a Trubské. Jedině na Jedové hoře u Komárova a na
Svaté se cílevědomě rumělka těžila a z ní se pak pražením získávala tolik potřebná a
vzácná rtuť. Kolik lidských životů si však tato zdraví nebezpečná činnost vyžádala,
dobové dokumenty neuvádějí.
--xx--
Na stránkách Dalibora VELEBILA (člena KD) najdete odborné pojednání o dolování rumělky
v okolí Svaté včetně podrobné mapové a obrazové přílohy.
http://www.velebil.net/clanky/svata/
