Ve smyslu výnosů z 1.11.1954, čj. 9968/54 a 24.12.1954, čj.
11748/54, vydaných ÚBÚ v Praze a podle výnosů OBÚ v Plzni ze dne 8.1.1955 byla provedena obvodním báňským
úřadem v Plzni bezpečnostní prověrka dolu Ferdinand v Chomli ve dnech 24.-26. ledna 1955 za účasti zástupce
KVH v Plzni, revírního ředitelství ZUD v Plzni, závodní správy dolu, podnikového ředitelství Radnických dolů,
n.p., v Břasích a závodní rady jmenovaného dolu. Byla vykonána prohlídka celého dolu jak pod zemí, tak na povrchu.
Zjišťuje se toto:
Ve vejvanovské pánvi je v okolí Chomle těžena zatím jen svrchní
radnická sloj, dobývaná dolem Ferdinand a Prkénka. Celkové rozměry vejvanovské pánve činí asi 2,6 km2. Sloj
dosahuje mocnosti 1,8-3 m. Směrem na sever svrchní sloj mohutní, směrem na jih svrchní sloj vykliňuje. Ve spodní
sloji se provádí ve výchozové partii průzkum a otvírka a to v důlním poli revíru Prkénka. Celková mocnost nadloží
nad svrchní slojí činí okrouhle 55 metrů. Nadloží je tvořeno vrstvami pískovcových břidel a šedých pískovců.
Vzhledem k tomu, že nadloží nedosahuje velké mocnosti, vznikají v důsledku poklesů nadložních vrstev až na
povrch depresní ohně. Z toho důvodu je dobývání sloje velmi ztíženo. S dobýváním slojí ve zmíněné oblasti bylo
započato asi v roce 1830. Celá pánev je rozrušena různými poruchami tektonickými, probíhajícími jednak směrem
východ-západ, jednak směrem severovýchod-jihozápad. Jinak tvoří uhelné sloje různé separátní pánve větších a
menších rozměrů.
V důsledku porušených slojí starými dříve raženými chodbami,
dobývají se uhelné sloje zátinkováním čelním. Dosud se používá v porubech a z větší části na chodbách dřevěné
výstroje. V poslední době zavádí se na chodbách na dole Prkénka oblouková ocelová výstroj TH.
Vzhledem k tomu, že sloj je rozrušena velkým počtem různých
chodeb se stropy provalenými, není zatím možno používati pokrokovější dobývací methody - stěnování. Celkový
postup dobývání je zásadně z pole. Zával porubů není řízen, výrubnost je však poměrně dobrá, bez větších
uhelných zbytků pilířových ve stařinách. Důlní ohně vyskytují se většinou v dřívějších stařinách a to zejména
proto, že v nadloží sloje zůstávaly vrstvy, prostoupené uhelnými proplástky o mocnosti až 1,40 m. V současné
době se tyto stropní proplástky dobývají a uhlí používá se k průmyslovým účelům. Jeho výhřevnost je asi 3.200 cal.
Doprava v dole děje se převážně ručně za pomoci těžních vrátků
a brzdidel. Částečně se používá také pneumatických žlabů.
Větrání dolu je umělé, diagonální. Důl má 2 vtažné jámy a to
Ferdinand a Prkénka a 1 výdušnou, tzv. Malíkoveckou. Větrání je dobré a vyhovuje předpisům.
Důl je zařazen do 1. třídy nebezpečenské. Primérní methan se
nevyskytuje a sekundérní jen ojediněle při zmáhání důlních ohňů. V poslední době byl zjištěn na jednom místě
při důlním záparu též sirovodík. V dole se používá otevřeného světla a to karbidových lamp.
Dopravní a větrní cesty vyžadují větší údržby. Stará poškozená
dřevěná výstroj se nahrazuje postupně ocelovou obloukovou výstrojí TH.
Vzhledem k tomu, že v dole se netvoří výbušný uhelný prach,
nepoužívá důl prachových a vodních uzávěr.
V dolech se vyskytují časté zápary a důlní ohně, většinou ve
stařinách. Často se jedná o znovuoživení starých ohňů zejména tehdy, když porubní fronta se přiblíží k ohniskům
starých záparů a ohňů z dřívějších let. Jak již bylo shora uvedeno, jedná se o ohně způsobené jednak depresemi,
vyvolanými poklesy nadloží až na povrch, jednak způsobené tím, že v dřívější době ponechávaly se ve stropu
vrstvy silných uhelných proplástků, které při zavalení nadloží způsobily zápary a ohně. Uzavírání důlních
ohňů a jejich likvidace se provádí zděnými hrázemi a prkenným bednění, přičemž prostory za hrází a bedněním
se vyplňují umělým záplavem, který byl na dole zaveden na jaře v roce 1954. Jako záplavu se používá popílku,
jehož doprava děje se samospádem za pomoci vody z povrchu.
V přítomné době provádí se přípravné práce ve spodní sloji
dolu Prkénka, ve svrchní sloji se v důsledku zamoření požárními plyny příprava neprovádí. Na dole Ferdinand
v úseku Ferdinand dobývá se šachetní pilíř a ohradník kolem 2. úpadní. Tyto práce budou hotovy asi do května,
čímž těžba z tohoto úseku bude ukončena a revír uzavřen.
Jak již bylo shora uvedeno, nevyvíjí se na dole uhelný prach
z důvodu vlhkosti slojí.
Způsob větrání byl již dříve popsán. Obě vtažné jámy jsou
zároveň jamami těžními, jsou opatřeny dřevěnou výstrojí a celkem ve velmi dobrém stavu. Obě jámy jsou opatřeny
šachetními poklopy. Zvláštní kanály pro přívod větrů do dolu v případě uzavření poklopů vtažné jámy nemají. V
případě uzavření jedné jámy při nastalém případném požáru stačí druhá vtažná jáma pro přívod větrů do dolu.
Jinak bude nový důl, ústřední jáma v Chomli, vybaven předepsaným kanálem. Hlavní ventilátor je ventilátorem
lutnovým o výkonu 300 m3/min.
Obě těžní jámy mají jako těžné stroje elektrické vrátky o výkonu
asi 20 kW, přičemž vrátek na dole Ferdinand má dřevěný ozubený převod. Těžební rychlost činí asi 1,5 m/sek.,
pravidelná jízda mužstva na dole Ferdinand dovolena není, na dole Prkénka je povolena jízda výjimečná.
Důl nemá lanové podzemní dráhy ani důlní lokomotivy, pouze v
úklonných drahách se používá lanových vrátků a brzdidel. Částečně se používají též pneumatické pohyblivé
dopravní žlaby. Pásů a jiných dopravníků se v dole nepoužívá.
Jako mechanizační zařízení má závod v dole vzduchové a
elektrické vrátky, elektrická čerpadla centrifukální, elektrické pomocné ventilátory a pneumatické motory
žlabové. V dole bude zasazen dále jeden pneumatický kolejový zásekový stroj F 20.
Jako trhaviny používá se jak v uhlí, tak i v kameni
uhloenergit. Odpalování se děje zápalnými šňůrami. Při střelné práci se nevyskytují zvláštní obtíže.
Podzemní skladiště výbušnin z hlediska havarijního plánu nevyhovuje.
Přítoky důlních vod zůstávají prakticky nezměněny. V současné
době nehrozí v dole nebezpečí vodních průvalů. Tekoucí písky se v dole nevyskytují.
Stav údržby dolů není plně vyhovující a je třeba údržbu zesíliti.
Z veřejných objektů byla částečně podrubána silnice Vejvanov-Radnice, přičemž byl způsoben rovnoměrný pokles tak,
že nedošlo k žádným komplikacím. Pod obcí Chomle je ochranný uhelný pilíř, avšak některé domy v obci byly poškozeny
poddolováním při dosahu porubu k hranici ohradníku.
Hygienická zařízení na dole jsou nedostatečná. Na dole Ferdinand
jsou jednoduché a nevyhovující dělnické koupelny, na dole Prkénka nejsou koupelny vůbec. Podotýká se, že těžba
dolu Ferdinand má býti nejpozději do dvou let podle plánu převedena na nový ústřední důl v Chomli, který bude
vybaven vyhovujícím hygienickým zařízením. Při ražení překopů se používá vrtání s výplachem. Pitná voda na dole
zařízena není. Horníci si nosí do dolu kávu v lahvích.
Jako osvětlení se používá v dole karbidových lamp. Dosavadní
lampovny jsou nevyhovující a nemají zvláštní místnosti pro plnění. Lampová kontrola se provádí tak, že na zvláštní
tabuli v lampovně jsou umístěny očíslované lampy a jména zaměstnanců, kteří lampy používají. Jízdní známková
kontrola pro důlní osádku není.
Záchranná služba je dobře organisována a vyhovuje předpisům.
Záchranný sbor dolu je zapojen na společnou záchrannou stanici dolu Matylda v Břasích a čítá na dole Ferdinand
7 členů.
Zařízení na povrchu je jednoduché a velmi zastaralé. Patří k
němu 2 elektrické těžní vrátky, 1 kompresor, 1 ventilátor, 2 třídírny se zásobníky, kovárna, tesárna, svařovna,
garáž pro osobní vůz. Důl Ferdinand má příslušnou ošetřovnu, v poslední době byl její provoz zastaven a ošetřovna
převedena na důl Prokop. Pro hašení na povrchu má důl požární sbor, který koná předepsaná cvičení a je vybaven
příslušnou výstrojí. K hašení vodou je k disposici na dole Prkénka vodní nádrž o obsahu asi 50 m3. Důl má
motorovou požární skříkačku s příslušným vybavením. V povrchových objektech jsou vhodně rozmístěny hasicí
přístroje. jejich počet bude ve smyslu havarijního plánu po jejich dodání patřičně rozmnožen.
Úrazovost je vcelku malá, avšak za minulý rok došlo k jednomu
smrtelnému úrazu v revíru Prkénka následkem otřesu horniny po střelné práci. V uplynulém roce se vyskytlo
celkem 6 úrazů, a to většinou v první polovině roku. V tomto roce se dosud nestal žádný úraz.
Kontrolou havarijního plánu bylo zjištěno:
1) V podzemí nejsou dosud umístěny žádné hasicí přístroje z toho důvodu, že dosud nebyly nákupem dodány.
Bedničky s pískem u větších elektrických zařízení jsou částečně u strojů umístěny a postupně se doplňují.
2) Požární skladiště v dole bylo sice zřízeno, avšak není zatím vybaveno předepsaným hasicím materiálem.
Vybavení bude provedeno do 15. února tohoto roku.
3) Ve smyslu havarijního plánu bylo zřízeno telefonní spojení mezi dolem Prkénka a ústřední jamou.
4) Předepsané revírní uzávěry, jakož i kouřové dveře jsou zřízeny. Stejně tak je v dole zřízen předepsaný
komorový úkryt. Je však třeba prodloužiti do úkrytu vzduchové potrubí. Provede se do konce ledna tohoto roku.
Osazenstvo dolu skládá se většinou z kmenových zaměstnanců a
brigádníků je pouze 5. Důl má 7 středních techniků. Administrativní zaměstnance nemá. Pracovní morálka je
dobrá, absence v současné době je překračována z důvodu zvýšené nemocnosti. Poměr osazenstva k bezpečnosti
je vcelku dobrý.
V závodní škole práce bylo provedeno školení techniků o
bezpečnosti a dokončuje se školení odborné. U dělníků bylo provedeno pouze částečné školení dřevičů-údržbářů.
Činnost ZŠP je dosti velká.
Pracovní poměry celkem vyhovují a v uplynulém roce nebyly
řešeny žádné zásadní pracovní otázky.
Vedení závodu obstarává ředitel Radnických dolů, jejichž je
důl Ferdinand součástí. Hlavní inž. podniku se stará o technické vedení dolu a je současně přihlášen na OBÚ
a potvrzen jako odpovědný závodní. Jejich poměr k bezpečnosti je velmi dobrý, pochůzková kniha je vedena.
Ředitel podniku fárá asi 2x do měsíce, hl. inž. nejméně 1x týdně a v případě potřeby i vícekráte.
Odborova bezpečností služba sestává ze závodního inspektora
práce jako předsedy komise OBP a dalších členů komise. Činnost komise je však slabá, vykonává ji prakticky
pouze předseda.
Bezpečnostní technik je společný pro všechny Radnické doly
a jeho poměr k bezpečnosti je velmi dobrý.
Podobně je vedoucí větrání společný pro všechny doly a jeho
poměr k bezpečnosti je dobrý.
Při pravidelných prohlídkách zjišťované závady jsou v termínech
vždy odstraňovány.
Při této prohlídce byly zjištěny tyto závady kromě nedostatků již uvedených:
1) V revíru Prkénka není věnována řádná péče odvodnění počev chodeb zřízováním a udržováním vodotečí.
2) V nově zřízeném komorovém úkrytu nejsou řádně zajištěny boky.
3) Nutno doplaviti spoj mezi svrchní a spodní slojí (Prkénka).
4) Nutno zříditi cihlovou hráz u č. 6. (revír Prkénka).
5) Dále pokračovati v likvidaci záparu v okruhu 4. úpadní.
6) U jámy Prkénka nebyla žárovka stacionérního osvětlení opatřena ochranným košem.
7) Do 5. února tohoto roku nutno dohotoviti bedny pro úschovu střeliva na předcích, zařízené podle předpisů.
Dále přicházejí v úvahu závady na elektrickém zařízení, které
byly zjištěny při revizi provedené v prosinci minulého roku znalcem ESČ ing. Janem Sedlákem (ústav T.D.).
Tyto závady jsou obsaženy ve zprávě uvedeného znalce a jejich odstranění je tam terminováno do konce dubna
1955. Dotčené závady, jak zjištěno, jsou postupně odstraňovány.
V závěrečném zhodnocení se zjišťuje, že bezpečnostní poměry
na tomto dole nevykazují v této době mimořádných zjevů, které by zasluhovaly zvláštních opatření. Jak již
uvedeno dříve, bude nutno i v této konečné fázi dolů věnovati i nadále soustavnou a bedlivou pozornost
údržbě jak větrních, tak i dopravních cest, jako i likvidaci po případě zamezování důlních záparů a ohňů.
K zápisu není dalších připomínek. Po přečtení skončeno a podepsáno:
Za OBÚ v Plzni: podpis
Za KVH v Plzni: podpis
Za rev. řed ZUD v Plzni: podpis
Za podnik. řed RD, Břasy: podpis
Za důl Ferdinand: podpis
