HORNÍ ZÁKON 55/1996
                                   55/1996
                               V Y H L Á Š K A
                            Českého báňského úřadu
                             ze dne 7. února 1996
          o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při
         práci a bezpečnosti provozu při činnosti prováděné hornickým
                              způsobem v podzemí
     Český báňský úřad stanoví  podle § 5 odst. 3 a § 6 odst. 6 písm. a), b) a
d) zákona České národní rady č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti,  výbušninách
a o státní báňské správě, ve znění zákona České národní rady č. 542/1991 Sb.:
                             Č Á S T   P R V N Í
                             VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
                            H L A V A   P R V N Í
                              ÚVODNÍ USTANOVENÍ
                                     § 1
                               Rozsah platnosti
     (1) Tato  vyhláška stanoví požadavky  k zajištění  bezpečnosti  a ochrany
zdraví při práci a bezpečnosti provozu (dále jen "bezpečnost práce a provozu")
při činnosti prováděné hornickým způsobem /1/ v podzemí.
     (2) Tato vyhláška se nevztahuje na dobývání ložisek nevyhrazených nerostů
v podzemí. /2/
                                     § 2
                                 Výklad pojmů
     (1) Pro účely této vyhlášky se považuje za
  a) jámu  dílo v podzemí svislé nebo s úklonem od vodorovné roviny větším než
     45, jehož délka přesahuje 50 m; kratší než uvedená délka, nejméně však 3
     m, je-li průřez větší než 3,75 m2,
  b) komín  dovrchně  ražené  dílo v podzemí,  jehož délka je větší než průměr
     nebo delší strana  půdorysného  rozměru  a úklon od vodorovné  roviny  je
     větší než 45,
  c) návěští  zákaz,  výstraha,   příkaz  nebo  informace   vyjádřená  zvukem,
     světlem, značkou, nápisem nebo návěštním znakem podle jeho polohy, pohybu
     nebo barvy,
  d) dotykové předvěští  výstražný prvek, např. zavěšené tyče nebo pásy, který
     dotykem v předstihu  upozorňuje  účastníka dopravy na blížící se překážku
     na dopravní cestě,
  e) ochranné  zařízení  zařízení bránící vzniku úrazů, provozních  nehod nebo
     poruch technických zařízení,
  f) ochrannou  vzdálenost  vzdálenost  mezi  ochranným  zařízením  a  zdrojem
     ohrožujícím život nebo zdraví fyzických osob (dále jen "osob"),
  g) otevřený  oheň záměrné kontrolované  hoření; za otevřený oheň se považuje
     i takový vývin tepelné energie nebo jiskření,  který je důsledkem záměrně
     vyvolaných fyzikálních nebo chemických procesů nebo pochodů a mohl by být
     příčinou vzniku požáru nebo výbuchu,
  h) pracovní  postup druh provozní  dokumentace  uvádějící  sled jednotlivých
     pracovních operací a související bezpečnostní opatření,
  i) pracoviště  prostor určený zaměstnanci k výkonu jeho pracovní činnosti; z
     hlediska  větrání  a chůze  se  za pracoviště  považuje  jen  to místo  v
     podzemí, kde se razí, zajišťuje, zmáhá nebo likviduje podzemní dílo,
  j) provozovnu   obestavěný   nebo  jinak  ohraničený   prostor,  v  němž  je
     zabudováno  strojní  nebo  elektrické  zařízení  nebo  který  je určen  k
     odstavování mobilních strojů,
  k) spodní  mez výbušnosti  nejnižší  koncentrace  hořlavé  látky nebo jejich
     směsí v ovzduší, při níž vzniká nebezpečí výbuchu,
  l) stavební šachtu  jáma, jejíž hloubka nepřesáhne 20 m,
  m) studnu  svislé dílo v podzemí (jáma, šachtice) hlubší než 3 m, určené pro
     vodohospodářské účely,
  n) šachtami  dílo v podzemí svislé nebo s úklonem od vodorovné roviny větším
     než 45, jehož  průřez  nepřesahuje  3,75 m2 a hloubka  je větší než 3 m,
     nejvýše však 50 m,
  o) údržbu zařízení  činnost směřující  k udržování  zařízení  v bezpečném  a
     provozuschopném  stavu.  Údržbou  zařízení  jsou i předepsané  prohlídky,
     zkoušky,  kontroly,  revize a opravy zařízení,  jakož i montáž a demontáž
     částí v rozsahu potřebném k provedení prohlídek, zkoušek, kontrol, revizí
     nebo oprav zařízení,
  p) vedení  děl v podzemí  proces  vytváření  nebo  likvidace  děl v podzemí.
     Zahrnuje   ražení,   vyztužování,   údržbu,   rekonstrukci,    zakládání,
     zajišťování a likvidaci děl v podzemí,
  q) výztuž (ostění)  soubor stavebních  prvků sloužících  k zajištění  díla v
     podzemí proti uvolňování horniny, deformaci horskými tlaky a podobně,
  r) výstroj  veškeré  vybavení  díla v podzemí potřebné  pro jeho výstavbu  a
     provoz.
     (2) Pro účely této vyhlášky se za dílo v podzemí považuje
  a) podzemní dílo , kterým je podzemní prostor vytvořený  činností prováděnou
     hornickým  způsobem  /1/ nebo  zpřístupněná  část  jeskyně.  /3/ Je jím i
     velkoprůměrový vrt nebo protlak, pokud mají charakter podzemního díla, ve
     kterém se mohou zdržovat osoby. Za jednotlivé podzemní dílo se považuje i
     mělce  založená  podzemní  liniová  stavba,  jako  je ražená  kanalizace,
     kolektor a podobně,
  b) podzemní  stavba , kterou je soubor podzemních  děl, kde z jednoho vstupu
     do podzemí  jsou vedena tři a více podzemních  děl. Pokud obvodní  báňský
     úřad nerozhodne jinak, jsou podzemními stavbami i tato podzemní díla
       1. tunel s průřezem nejméně 16 m2,
       2. štola, jejíž celková délka přesáhne 200 m,
       3. jáma o hloubce větší než 50 m,
       4. jiný podzemní  prostor  o objemu nad 500 m3, /1/ přičemž hranice 500
          m3 se netýká podzemních  tzv. dlouhých  děl (jámy, šachtice,  štoly,
          chodby a též protlaky,  pokud mají charakter  chodeb,  ve kterých se
          mohou  zdržovat  osoby,  a podobně),  nýbrž jen podzemních  prostorů
          samostatně  zřizovaných   pro  zvláštní  účely  (komory,  strojovny,
          zásobníky),
  c) drobné podzemní dílo , kterým je
       1. šachtice do hloubky 20 m a stavební šachta bez rozrážek,
       2. protlak bez použití trhacích prací,
       3. štola do délky 30 m,
       4. studna do průřezu 3,75 m2.
     (3) Za práci na udržování jeskyní v bezpečném stavu se považuje zajištění
zpřístupněné  části  jeskyně  proti  pádu  hornin,  údržba  schůdnosti  cest a
osvětlení, větrání a kontrola tohoto stavu.
                            H L A V A   D R U H Á
                        OBJEKTY, PRACOVIŠTĚ A ZAŘÍZENÍ
                                     § 3
                       Vstup do objektů a na pracoviště
     (1) Vedoucí  pracovník  /4/ určí způsob zabezpečení  objektů pracovišť  a
zařízení  na povrchu  proti  vstupu  nepovolaných  osob  a určí  lhůty  jejich
kontrol. Za způsob zabezpečení se nepovažuje pouhé označení tabulkami.
     (2) Zabezpečení  ústí podzemního díla na povrch proti vstupu nepovolaných
osob nesmí znemožnit odchod osob z podzemí při nebezpečí.
     (3) Otvory,  prohlubně, propadliny a jiná místa, kde hrozí nebezpečí pádu
osob, nesmí být ponechány bez zakrytí, ohrazení nebo zasypání.
     (4) Zákaz  vstupu  nepovolaných  osob do míst uvedených  v odstavci  1 se
uvede na bezpečnostních tabulkách u všech vchodů, přístupů a cest k nim.
     (5) Do podzemního díla označeného zákazem vstupu, bezpečnostní  tabulkou,
laťovým křížem a podobně nebo znepřístupněného  se smí vstoupit jen na písemný
příkaz,  ve kterém vedoucí  pracovník  určí opatření  k zajištění  bezpečnosti
vstupujících osob.
     (6) Do  podzemí  se  nesmí  vstoupit  a zdržovat  se v něm  bez  nasazené
ochranné  přilby,  a pokud  pracoviště  není  osvětleno  denním  světlem,  bez
osobního svítidla. Na povrchu se nesmí vstupovat bez ochranné přilby do míst s
nebezpečím pádu předmětů.
     (7) Všechny  osoby  vstupující  do podzemí  se evidují.  Je-li  v podzemí
současně více než deset osob, vede se o nich dvojí nezávislá  evidence.  Je-li
někdo pohřešován, neprodleně se po něm zahájí pátrání.
                                     § 4
                           Sebezáchranné přístroje
     (1) Tam,  kde lze předpokládat  výskyt nedýchatelného  ovzduší,  nesmí se
vstupovat do podzemí bez sebezáchranného přístroje.
     (2) Sebezáchranný  přístroj  je dovoleno  přidělit  pouze  tomu,  kdo byl
seznámen a procvičen  s jeho používáním.  Procvičení  se opakuje jednou za dva
roky.
                                     § 5
                              Objekty a zařízení
     (1) Při činnostech  upravených  touto vyhláškou je dovoleno provozovat  a
používat  jen pracoviště,  stroje,  zařízení,  přístroje,  pomůcky,  objekty a
materiály,  které svou konstrukcí,  provedením  a technickým stavem odpovídají
předpisům k zajištění ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu. Do
používání mohou být uvedeny jen výrobky, které svou konstrukcí, provedením a
technickým stavem splňují požadavky na bezpečný výrobek./4a/
     (2) Používání   strojů,  zařízení,  přístrojů,  pomůcek  a  materiálů  je
dovoleno pouze při dodržování pokynů nebo technických podmínek výrobce, návodů
a podmínek stanovených při jejich schválení nebo povolení.
     (3) Zařízení  smí uvádět do chodu nebo používat jen zaměstnanci  určení k
jejich obsluze. Zařízení je dovoleno používat k úkonům, pro které jsou určena;
k jiným úkonům jen za podmínek určených vedoucím pracovníkem.
                                     § 5a
                            Požadavky na objekty
     (1) Podlahy nesmí mít  nebezpečné překážky, otvory nebo  sklon a musí být
pevné, stabilní a nekluzké.
     (2) Půdorysná plocha  (základna),  výška a objem pracovního prostoru musí
být navrženy a provedeny tak, aby zaměstnanci mohli provádět svoji práci, aniž
by byla ovlivněna jejich bezpečnost, zdraví nebo dobrá pracovní pohoda./17/
     (3) Prostor, který má zaměstnanec na pracovišti k dispozici, musí být tak
velký, aby zaměstnanec měl při své činnosti dostatečnou volnost pohybu  a mohl
bezpečně plnit své úkoly./17/
     (4) Okna,  světlíky  a  větrací  zařízení,  které  mohou  být  otevírány,
uzavírány,  přestavovány  a zajišťovány, je nutno navrhovat a konstruovat tak,
aby  bylo  zaručeno  bezpečné  zacházení  s  nimi.  V otevřeném  stavu   nesmí
představovat  nebezpečí  pro  zaměstnance.  Musí být umožněno bezpečné čištění
oken a světlíků.
     (5) Průhledné  nebo  průsvitné  stěny,  přepážky  v  místnostech  nebo  v
blízkosti dopravních cest, dveře a  vrata  musí  být  ve  výši   očí  zřetelně
označeny a vyrobeny z bezpečnostních materiálů nebo spolehlivě chráněny, aby v
případě, že dojde k jejich rozbití, bylo zabráněno zranění zaměstnanců.
     (6) Je  zakázán  přístup  na střechy z materiálů, které nemají vyhovující
odolnost  vůči  zatížení,  pokud není k dispozici zařízení, s jehož pomocí lze
příslušnou činnost provést bezpečně.
     (7) Umístění,  počet  a  rozměry  dveří  a  vrat  a materiály  pro jejich
zhotovení  musí  být  voleny  podle vlastností a  způsobu využívání prostorů a
pracovišť.
     (8) Dveře a vrata musí splňovat tyto požadavky:
  a) kyvadlové  (létací)  dveře  a  vrata  musí  být  průhledné;  pokud nejsou
     průhledné, musí mít průhledné okénko,
  b) posuvné dveře je nutno zajistit proti vysunutí a vypadnutí,
  c) dveře  a  vrata,  které se otevírají směrem nahoru, musí být zajistitelné
     proti nečekanému pádu zpět,
  d) dveře  na  záchranných  cestách  se  musí  otevírat  směrem ven, musí být
     označeny,  jejich konstrukce  musí umožňovat  kdykoliv otevření i zevnitř
     bez použití pomocných prostředků a nesmí být uzamčeny,
  e) vrata na cestách s dopravou, pokud průchod jimi pro chodce není bezpečný,
     musí  být vybavena dalšími  dobře viditelnými a stále  přístupnými dveřmi
     pro průchod,
  f) dveře  a  vrata ovládaná mechanickou  silou nesmí  svým pohybem ohrožovat
     zaměstnance,  musí být vybaveny zřetelným,  dobře rozpoznatelným  a lehce
     přístupným nouzovým  vypínacím zařízením a s výjimkou případu, kdy se při
     poruše  napájení  samy  automaticky  otevřou,  musí  umožňovat  též ruční
     otevření,
  g) pokud je přístup na některé místo zamezen řetězy nebo podobným zařízením,
     musí  být tyto řetězy nebo podobná zařízení zřetelně viditelná a označena
     odpovídajícími označeními zákazu nebo výstrahy.
     (9) Pomocné  provozní  objekty,  například  dílna,  kancelář,  sklad nebo
odpočívárna, musí být umístěny v prostoru bez nebezpečí výbuchu.
     (10) Pokud  jsou  v provozním  objektu  instalovány  měřicí  a  kontrolní
přístroje,  do  kterých je  přiváděn plyn,  musí  být  jejich odfukové potrubí
vyvedeno ven z objektu tak, aby se plyn nemohl vracet, a to ani zředěný.
     (11) Provozní objekty musí být označeny názvem objektu.
                                     § 6
                                  Prohlídky
     (1) Pracoviště  smí být obsazena,  pokud byla, včetně přístupových  cest,
před zahájením práce prohlédnuta  dozorčím orgánem, kterým je osoba ustanovená
k výkonu  technického  dozoru  /4/ (dále  jen "technický  dozor")  nebo předák
vyškolený pro výkon dozoru, a zjištěné závady odstraněny nebo bezpečnost práce
a provozu zajištěna jiným způsobem.
     (2) Na pracovišti,  včetně přístupových  cest, kde nelze vyloučit  výskyt
hořlavých  plynů, par a prachů (dále jen "hořlavé plyny") a kde nelze vyloučit
ohrožení nebezpečím  průvalu vod a zvodněných  materiálů, na podzemní stavbě a
při ražení pomocí trhacích  prací zajistí  vedoucí pracovník  jejich prohlídku
technickým dozorem, a to nejméně jedenkrát za den, ve kterém je konána práce.
     (3) K  zajištění  bezpečnosti  práce  a  provozu  si  vedoucí  pracovníci
sousedních  podzemních  děl a podzemních  staveb bezodkladně  sdělují  všechny
poznatky, které souvisí s bezpečným a odborným řízením těchto děl a staveb.
     (4) Prohlídku  bezpečného stavu zpřístupněné jeskyně (dále jen "jeskyně")
provádí denně před zahájením provozu v ní pověřený zaměstnanec  a jedenkrát za
půl roku vedoucí pracovník.
     (5) Prohlídkami podle odstavce 4 musí být ověřeno zejména
  a) horninový plášť jeskyně a přístupových cest,
  b) schůdnost a průchodnost cest a jejich osvětlení,
  c) větrání a složení ovzduší,
  d) vodní režim jeskyně.
                            H L A V A   T Ř E T Í
                                 ZAMĚSTNANCI
                                     § 7
                                    Zácvik
     (1) Osnovu  zácviku,  dobu,  po  kterou  zaměstnanec  musí  pracovat  pod
dohledem určeného kvalifikovaného  zaměstnance,  a způsob zkoušek určí vedoucí
pracovník  podle druhu práce, pokud tyto požadavky nejsou stanoveny předpisy k
zajištění bezpečnosti práce a provozu nebo zvláštními předpisy.
     (2) Zácvik   může  vedoucí  pracovník  prominout  absolventům   středních
odborných  a vysokých  škol a zaměstnancům,  kteří  jsou vyučeni  v oboru,  ve
kterém mají pracovat.
                                     § 8
                            Zařazování zaměstnanců
     (1) Zaměstnanec  smí být pověřen  výkonem  práce a zařazen na pracoviště,
je-li zdravotně způsobilý, a jen tehdy,
  a) prošel-li zácvikem, pokud mu nebyl prominut dle § 7 odst. 2,
  b) byl-li seznámen se zásadami bezpečného  chování na pracovišti a s místy a
     zdroji možného ohrožení a
  c) byl-li seznámen s provozní dokumentací v rozsahu potřebném pro výkon jeho
     práce. /5/
     (2) Práci,  při které  hrozí  zvýšené  nebezpečí  úrazu  (dále jen "práce
spojená  se zvýšeným  nebezpečím")  může  provádět  jen pověřený  zaměstnanec.
Taková práce se nesmí provádět  bez provozní  dokumentace  a bez nepřetržitého
sledování pracovní činnosti a stavu pracoviště určeným zaměstnancem  (dále jen
"stálý dozor").
     (3) Stálý  dozor  může vykonávat  pouze  zaměstnanec,  který byl se svými
právy a povinnostmi seznámen. Při jeho výkonu se zaměstnanec určený jako stálý
dozor  nesmí  z místa výkonu  vzdálit  a nesmí se zaměstnávat  ničím jiným než
dozorem.
                                     § 9
                              Obsazení pracovišť
     Obsadit pracoviště v podzemí jedním zaměstnancem je dovoleno tehdy, je-li
určen  a zajištěn  způsob  a čas  dovolání  nebo  hlášení  nebo  kratší  lhůty
prohlídek pracoviště dozorčími orgány.
                                     § 10
                                    Předák
     (1) Skupina  dvou a více zaměstnanců je řízena předákem, kterého ustanoví
technický dozor.
     (2) Předák  dbá  na bezpečnost  své  skupiny  a zajišťuje  bezpečný  stav
pracoviště,  dodržování  provozní  dokumentace  a plnění příkazů  nadřízených.
Hrozí-li zaměstnancům zřejmé a bezprostřední ohrožení a nelze-li je odstranit,
zastaví práci a odvede svoji skupinu na bezpečné místo.
     (3) Při střídání  směn předák upozorní nastupujícího  předáka na důležité
skutečnosti nebo závady na pracovišti.
                           H L A V A   Č T V R T Á
             ZÁVAŽNÉ PROVOZNÍ NEHODY (HAVÁRIE) A NEBEZPEČNÉ STAVY
                                     § 11
                  Ohlášení závažné provozní nehody (havárie)
     Zaměstnavatel je povinen příslušnému obvodnímu báňskému úřadu bezodkladně
hlásit také závažné provozní nehody (havárie) /6/ a nebezpečné stavy (dále jen
"havárie"), a to
  a) při  skladování   a  použití  výbušnin  včetně  přiotrávení   výbuchovými
     zplodinami,
  b) na těžních a dopravních zařízeních, /7/
  c) při používání vyhrazených technických zařízení, /8/
  d) při  používání  radioaktivních  zářičů,  a to i při  jejich  ztrátě  nebo
     prokázané netěsnosti uzavřeného zářiče,
  e) požáry v podzemí a ty požáry na povrchu, které ohrožují osoby v podzemí,
  f) zapálení a výbuchy hořlavých plynů,
  g) výskyt hořlavých plynů nebo škodlivin nad přípustnou mez v podzemí,
  h) závaly podzemních  děl, jejichž zmáhání se předpokládá  po dobu delší než
     24 hodin nebo jejichž  účinky  ohrozily  nebo by mohly ohrozit  povrchové
     objekty,
  i) průvaly vod a zvodněných materiálů, a to i povrchových,
  j) únik a průsak nebezpečných látek do podzemních děl,
  k) hledání pohřešovaného,
  l) úmrtí v dílech v podzemí,
  m) vyhlášení stávky.
                                     § 12
                    Plán zdolávání závažné provozní nehody
     (1) Plán  zdolávání  závažné  provozní  nehody  /9/ (dále  jen "havarijní
plán") je závazný pro všechny osoby zdržující se v prostorech a objektech, pro
které je havarijní plán vypracován.
     (2) Pro celou podzemní stavbu nebo podzemní dílo se vypracuje pouze jeden
havarijní plán.
     (3) Vedoucí  pracovník zajistí včasné vypracování havarijního plánu, jeho
správnost, doplňování,  provádění změn a seznámení zaměstnanců.  K vypracování
havarijního  plánu a provádění změn si vyžádá součinnost  závodní nebo revírní
báňské záchranné stanice, pokud je nařízena. /10/
     (4) Tam,  kde není stanovena  povinnost  zpracovat  havarijní  plán, určí
vedoucí  pracovník  způsob vyrozumění  a zajištění  osob pověřených  úkoly při
likvidaci havárie a seznam orgánů, organizací a zaměstnavatelů, které je nutno
o havárii vyrozumět.
                                     § 13
                           Obsah havarijního plánu
     (1) Havarijní plán obsahuje část pohotovostní, operativní a mapovou.
     (2) Pohotovostní část havarijního plánu obsahuje
  a) seznam osob, zaměstnavatelů,  organizací a orgánů, které je nutno povolat
     na místo  havárie;  jako prvního  je nutno přivolat  vedoucího  likvidace
     havárie,
  b) seznam osob, organizací a orgánů, které je nutno informovat o havárii,
  c) povinnosti vybraných zaměstnanců při havárii.
     (3) Operativní    část   havarijního    plánu   obsahuje   řešení   všech
předvídatelných   druhů  havárie,  jejichž  výskyt  na  podzemní  stavbě  nebo
podzemním  díle lze předpokládat,  a těch havárií  na povrchu,  které by svými
důsledky ohrozily osoby v podzemí, a určuje
  a) způsob rychlého a spolehlivého vyrozumění osob ohrožených havárií,
  b) způsob  odvolání  a záchrany  osob, určení  záchranných  cest, komorových
     úkrytů a podobně,
  c) prostředky  pro rychlé a účinné zdolávání  havárie, hasební prostředky  a
     způsob zásobování požární vodou, havarijní sklady a skládky,
  d) nutné změny ve větrání zajišťující bezpečný odchod osob z postižené části
     podzemní stavby nebo podzemního díla.
     (4) Operativní  část  dále  stanovuje  dobu,  po jejímž  uplynutí  se při
přerušení větrání odvolají osoby z podzemí.
     (5) Pohotovostní i operativní část obsahuje případná opatření ve vztahu k
sousedním  podzemním stavbám a podzemním dílům, popřípadě k dolům a povrchovým
objektům.
     (6) Mapovou část havarijního plánu tvoří
  a) základní mapa závodu, /11/
  b) mapa zdolávání  havárií /12/ s vyznačením  vodních zdrojů použitelných  k
     hasebním účelům, skladišť výbušnin, skladišť hořlavých látek na povrchu a
     rozvodů požární vody a požárních hydrantů, umístění prostředků k záchraně
     osob, k jejich ošetření a dopravě.
                                     § 14
                              Zdolávání havárie
     (1) Práce  na záchranu  osob a zdolávání  havárie  řídí vedoucí likvidace
havárie, kterým je vedoucí pracovník.
     (2) Vedoucí   pracovník  může  ustanovit  zástupcem  vedoucího  likvidace
havárie jiného zaměstnance; tento však musí splňovat odbornou způsobilost /13/
vedoucího  pracovníka.  Zástupce vedoucího  likvidace  havárie plní povinnosti
vedoucího likvidace havárie po dobu jeho nepřítomnosti.
     (3) V  době  zdolávání   havárie  nesmí  být  vedoucí  likvidace  havárie
pověřován  jinými úkoly, které by mu bránily  plnit úkoly vedoucího  likvidace
havárie.
     (4) Vedoucí  likvidace havárie se po obdržení zprávy o havárii neprodleně
ujme řízení jejího zdolávání.  Po rozboru  situace  posoudí,  případně  upraví
operativní  část havarijního  plánu, určí způsob zdolávání  a vydává, případně
zkontroluje vydané příkazy k
  a) záchraně osob, zejména jejich odvolání,  odchodu nebo vyvedení z ohrožené
     oblasti,
  b) provedení  evidence  osob, které jsou v podzemí,  a to zejména v ohrožené
     oblasti,
  c) provedení dalších opatření v operativní části havarijního plánu, určených
     pro vzniklou havárii,
  d) vyrozumění,  případně povolání osob, orgánů, zaměstnavatelů  a organizací
     uvedených v pohotovostní části havarijního plánu podle druhu havárie,
  e) zákazu vstupu do podzemí,  s výjimkou  báňských záchranářů  a osob, které
     vstupují do podzemí na jeho písemný příkaz,
  f) informování  jiných  právnických  osob  a osob,  které  by havárie  mohla
     ohrozit,
  g) přísunu materiálu a zařízení potřebných pro zdolávání havárie.
                                     § 15
                       Seznamování s havarijním plánem
     (1) Seznámení  zaměstnance s havarijním plánem je podmínkou jeho zařazení
na pracoviště podle § 8.
     (2) Seznámení  zaměstnanců  podle odstavce  1 se opakuje  při každé změně
havarijního plánu, která se jich týká, nejméně však jednou za rok.
                             H L A V A   P Á T Á
                                 DOKUMENTACE
                                     § 16
                             Provozní dokumentace
     (1) Provozní dokumentaci tvoří zejména
  a) technologický postup nebo pracovní postup,
  b) dopravní řád,
  c) provozní řád,
  d) návod k používání. /13a/
     (2)  Provozní dokumentaci schvaluje vedoucí pracovník.
                                     § 17
                            Geologická dokumentace
     (1) Vedení  podzemního  díla je dovoleno,  je-li zpracována  a doplňována
geologická  dokumentace,  která zajišťuje dostatečné  informace o geologických
poměrech, ve kterých má být dílo vedeno.
     (2) Geologická dokumentace obsahuje zejména tyto údaje:
  a) vlastnosti  a uložení  hornin,  a to  zejména  z hlediska  vrstevnatosti,
     kvality vrstevních ploch, soudržnosti,  nebezpečí vyjíždění a zavalování,
     propustnosti, vrtatelnosti a vhodnosti pro kotvení,
  b) průběh  geologických  poruch,  předpokládaná  místa  se  zvýšenými  tlaky
     hornin, průběh pokryvných útvarů, hloubku zvětrání a hladinu spodní vody,
  c) předpokládané  tlaky v rozsahu nutném pro dimenzování výztuže a stanovení
     způsobu rozpojování,
  d) hydrogeologické   a  plynové   poměry  v  rozsahu  nutném  pro  stanovení
     bezpečnostních opatření.
     (3) Geologická  dokumentace  obsahuje údaje i o okolí podzemního  díla do
vzdálenosti jeho možného ovlivnění.
     (4) V  geologické  dokumentaci  se  vyznačí  skutečnosti  přímo  ověřené,
nepřímo ověřené nebo předpokládané.
     (5) Tam,  kde se v průběhu výstavby  nepotvrdí  předpokládané  geologické
poměry, se před dalším ražením provede dodatečný geologický průzkum.
     (6) Geologická  dokumentace  se vede průběžně s postupem ražby podzemního
díla a výstavby podzemní stavby.
     (7) Součástí dokumentace je i způsob likvidace průzkumných podzemních děl
a vrtů.
                                     § 18
                            Dokumentace a záznamy
     (1) Vedoucí pracovník určí rozsah a formu vedení dokumentace o
  a) výsledcích kontrol a předepsaných prohlídek a o haváriích,
  b) školení, zácviku a zkouškách zaměstnanců,
  c) měření škodlivin v pracovním prostředí, o větrání a o odvodňování,
  d) výsledcích měření proměnlivých veličin a bezpečnostních  měřeních, kde je
     to touto vyhláškou nebo projektem stanoveno.
     (2) Záznamy  dozorčích  orgánů,  hlášení  údajů snímačů,  čidel a podobně
mohou být vedeny jen způsobem,  který umožní uchovávání  a využívání  údajů po
určenou dobu.
     (3) Vedoucí  pracovník  určí rozsah  vedení dokumentace  a místo a způsob
jejího uložení.
                                     § 19
                             Uchování dokumentace
     (1) Dokumentace  a záznamy  uvedené  v § 16  a 18 zaměstnavatel  uchovává
nejméně rok od ukončení  prací, pro které je vypracována.  Pokud při provádění
prací došlo k hromadnému,  těžkému nebo smrtelnému úrazu, provozní dokumentaci
uchovává nejméně pět let po roce, kdy se úraz stal.
     (2) Uchovávání  dokumentace  uvedené v § 17 se řídí zvláštním  předpisem.
/14/
                             Č Á S T   D R U H Á
                VEDENÍ DĚL V PODZEMÍ A PODZEMNÍ SANAČNÍ PRÁCE
                            H L A V A   P R V N Í
                             VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ
                                     § 20
                             Vedení děl v podzemí
     Vedení  díla v podzemí  je dovoleno  jen podle projektu,  který zpracoval
projektant,  jehož odborná způsobilost byla ověřena podle zvláštních předpisů.
/13/
                                     § 21
                   Ústí děl v podzemí a východy z pracovišť
     (1) Vedoucí pracovník určí způsob zajištění ústí děl v podzemí proti pádu
osob, hornin a předmětů.
     (2) Předměty  a vytěžená  hornina nesmí být uloženy způsobem  umožňujícím
pád do díla v podzemí či jeho porušení nadměrným zatížením.
     (3) Každé pracoviště musí mít bezpečně schůdný a volný východ.
                                     § 22
          Ochrana podzemních děl, inženýrských sítí a jiných objektů
     (1) Projekt  pro vedení podzemního  díla pod souvislou  zástavbou  vymezí
pásma předpokládaných  poklesů  a uvede hodnoty dovolených  poklesů stavebních
objektů a inženýrských sítí v závislosti na použité technologii a vlastnostech
horninového masivu. Projekt dále určí způsob a četnost měření konvergencí líce
výrubu  v době výstavby  podzemního  díla a jejich  dovolené  hodnoty,  měření
posunů  stavebních  a jiných  objektů;  při použití  trhacích  prací  i měření
seismického zatížení.
     (2) V prostoru podzemního díla raženého z povrchu ústícího na povrch nebo
vedeného mělce pod povrchem musí být zjišťovány
  a) inženýrské sítě a kabelová vedení, /15/
  b) podzemní prostory,
  c) prosakování nebo výron škodlivých látek,
  d) stavební a jiné dotčené objekty nebo archeologické památky,
  e) vzdálenost komunikací a povaha provozu na nich
a ražení  smí být zahájeno,  byl-li  ověřen  jejich stav a provedena  potřebná
opatření.  Pokud se tyto skutečnosti  zjistí  během ražení,  učiní se potřebná
opatření nebo se práce zastaví.
                            H L A V A   D R U H Á
                VEDENÍ DĚL V PODZEMÍ A PODZEMNÍ SANAČNÍ PRÁCE
                                     § 23
                     Technologický postup a provozní řád
     (1) Dílo v podzemí smí být vedeno a podzemní sanační práce prováděny  jen
podle  technologického   postupu  zajišťujícího   bezpečný   pracovní  postup.
Technologický postup může být zčásti nebo v plném rozsahu nahrazen projektem.
     (2) Technologický postup určí
  a) směr a úklon ražení a průřez díla v podzemí,
  b) velikost záběru, způsob a postup rozpojování hornin a členění čelby,
  c) bezpečnostní   opatření  nutná  z  důvodu  blízkosti   jiných  podzemních
     prostorů, inženýrských sítí a kabelových vedení,
  d) předpokládané geologické a hydrogeologické poměry, včetně přítoků vody,
  e) druh,  způsob  a lhůty  budování  výztuže,  její vzájemnou  vzdálenost  a
     nejvýše dovolenou  vzdálenost  od čelby, způsob zakládání volných prostor
     za výztuží, případně druh prozatímní výztuže a záměnu prozatímní výztuže,
     nejmenší přípustnou zásobu hmot pro výztuž,
  f) větrání pracoviště a zneškodňování prachu,
  g) způsob odvodňování,
  h) zvláštní  opatření  proti  průvalu  vod  a  zvodněných  materiálů,  ujetí
     okolních hornin, případně jiným nebezpečím,
  i) strojní a elektrická zařízení pro ražení, vyztužování a dopravu,
  j) rozsah a organizaci dopravy na pracovišti,
  k) postup a návaznost jednotlivých operací,
  l) rozsah pracoviště s vymezením odpovědnosti,
  m) osobní ochranné pracovní prostředky,
  n) další opatření,  vyžadují-li  je zvláštní podmínky, zejména při očekávání
     zvýšených tlaků, vyjíždění hornin z čelby a podobně.
     (3) Přílohu  technologického  postupu tvoří nákres příčného,  případně  i
podélného  průřezu díla v podzemí s vyznačením  umístění výstroje a dopravního
zařízení.
     (4) Jeskyně   přístupná  veřejnosti  smí  být  provozována  v  souladu  s
provozním  řádem, který určí podmínky  pro vstup osob do jeskyně. Provozní řád
obsahuje také
  a) řešení mimořádných událostí,
  b) rozsah a obsah prohlídek podle § 6 odst. 4 a 5,
  c) opatření k naplnění požadavků stanovených v povolení k provozu,
  d) zajištění náhradního zdroje osvětlení,
  e) vybavení osobními svítidly,
  f) zajištění  nezávadného  ovzduší,  a  to  i  s ohledem  na  vliv  vnějších
     klimatických podmínek.
                                     § 24
                             Výztuž děl v podzemí
     (1) Dílo v podzemí musí být vyztuženo tak, aby se zabránilo pádu horniny.
Jeho výztuž musí zároveň zabránit nežádoucímu  uvolňování horninového masivu a
jeho pronikání do něj, a tím i možnému ohrožení povrchových objektů.
     (2) Dílo  v podzemí je dovoleno razit a ponechat bez výztuže, pokud v něm
nehrozí nebezpečí pádu horniny.
                                     § 25
                Ražení razicími a tunelovacími stroji a štíty
     (1) Razicí a tunelovací stroj smí být uveden do chodu až po odchodu všech
osob z dosahu rozpojovacího  orgánu stroje. Do prostoru před rozpojovací orgán
stroje,  mimo případů  výměny řezných nástrojů,  údržby a vyztužování  v místě
poruch,  nesmí nikdo vstoupit.  Před vstupem do tohoto prostoru  se ověří, zda
nehrozí nebezpečí pádu horniny a zda je stroj zajištěn proti uvedení do chodu.
     (2) Posunovat razicí a tunelovací stroj a štít je dovoleno, jen nebude-li
nikdo tímto posunem ohrožen.
     (3) V prostoru, kde jsou osazovány díly výztuže pomocí ukladače, se nesmí
konat práce, která s osazováním bezprostředně nesouvisí.
     (4) Pod pracovními  plošinami  se smí osoby zdržovat,  jen nejsou-li  tam
ohroženy pádem horniny nebo předmětu.
                                     § 26
                             Ražení protlačováním
     (1) Při   uvedení  hydraulického   agregátu   do  chodu  se  v  blízkosti
hydraulických  částí stroje smí zdržovat jen ten, kdo stroj ovládá. Při posunu
smí být u čelby jen ten, kdo dává návěští obsluze protlačovacího zařízení.
     (2) V protlačované  rouře a ve vstupní  jámě smí být při posunu prováděny
pouze práce spojené s usměrňováním pohybu roury.
     (3) Ruční  těžení hornin na čelbě se dovoluje  pouze v rourách  o průměru
nejméně 0,8 m. Při průměru menším než 1 m je zaměstnanec  na čelbě připoután k
zajišťovacímu  lanu a jištěn  dalším  zaměstnancem  z místa mimo protlačovanou
rouru. 
                                     § 27
               Ražení tunelů a velkoprostorových podzemních děl
     (1) Do doby zřízení trvalé výztuže tunelu a velkoprostorového  podzemního
díla musí být umožněna kontrola stability a případné obtrhávání boků a stropu.
     (2) Ražení s předraženou  štolou je dovoleno pouze tehdy, je-li pro ražbu
předrážky použita taková technologie, která nezhorší podmínky ražení tunelu.
     (3) Při  ražení  členěnou  čelbou  nesmí  být při odtěžování  rubaniny  z
horních  stupňů nikdo ohrožen  na dolních  stupních.  Současné  obsazení  více
stupňů čelby se dovoluje  pouze tehdy, je-li udržen bezpečný  přístup  na ně a
zajištěna  stabilita horních stupňů; zařízení a osoby nesmí být ohroženy pádem
ani sesutím.
                                     § 28
                    Ražení s využitím spolupůsobení masivu
     Ražení  s využitím  spolupůsobení  masivu nesmí být prováděno  bez měření
přetváření napjatosti nosného systému hornina - výztuž (dále jen "bezpečnostní
měření").  Prostorový  a časový limit k provedení jednotlivých  etap výztuže a
bezpečnostního  měření určí projekt. Pokud vyhodnocené výsledky bezpečnostního
měření překračují hodnoty určené projektem, musí projekt upravit další postup.
Do té doby nesmí ražení pokračovat.
                                     § 29
                 Ražení v tunelovacích rámech z ploché oceli
     (1) Vzdálenost  dřevěných  prahů, na které se staví tunelovací  rámy, smí
být nejvýše 1 m. Rámy jsou navzájem rozepřeny.
     (2) Pažení  musí být zatahováno  průběžně s postupem ražby, a to po celém
obvodu díla, a přitlačuje se k líci výrubu odstavnými klíny.
                                     § 30
                                Ražení komínů
     (1) Komín  nemusí  mít  samostatné  lezní  oddělení,  pokud  je zajištěna
možnost dorozumění mezi zaměstnanci  u paty komína a na čelbě komína. Vstup do
komína  bez předchozího  dorozumění  je zakázán.  Po dobu chůze  nebo jízdy  v
komíně je veškerá jiná práce zakázána.
     (2) Současná  práce v různých  úrovních  komína je dovolena  pouze tehdy,
pokud zaměstnanci  nejsou  vzájemně  ohroženi.  Zvláštní  opatření  na ochranu
zaměstnanců při těchto pracích určí technologický postup.
                                     § 31
                        Ražení pomocí razicích plošin
     (1) Technologický  postup určí lhůty a způsob kontrol soudržnosti  hornin
raženého díla a stavu ukotvení dráhy razicí plošiny.
     (2) Materiál   dopravovaný   razicí  plošinou  nesmí  ohrožovat  osoby  a
znemožňovat výstup na pracovní plošinu.
                                     § 32
                          Hloubení šachtic a studní
     (1) Hloubení  šachtice  a studny (dále jen "šachtice")  je dovoleno pouze
tehdy, jsou-li splněny tyto podmínky:
  a) ústí šachtice na nakloněném  povrchu je zajištěno  tak, aby srážková voda
     nestékala do šachtice a nerozmáčela její okolí,
  b) v šachtici  hlubší  než 5 m je zřízen ve výšce 2 až 4 m nad dnem ochranný
     poval.  Za poval  se považuje  i plné  odpočívadlo  lezního  oddělení.  U
     šachtic  do průřezu  2,5 m2 je možno  místo povalu  zřídit  plné ohražení
     ohlubně do výše 1,1 m,
  c) šachtice  do hloubky 15 m je vybavena  alespoň pevným žebříkem.  Šachtice
     hlubší než 15 m je vybavena samostatným  lezním oddělením s odpočívadly o
     svislé  vzdálenosti  menší  než 5 m. Lezní  oddělení  může  být nahraženo
     svislým  žebříkem  s ochranným  košem. V šachtici,  kde se lze při lezení
     opřít  o  stěnu,  je  možno  od  ochranného   koše  upustit  nebo  použít
     provazového  žebříku. Při těžbě v šachtici do průřezu 2,5 m2 nesmí zůstat
     žebřík v průřezu šachtice.
     (2) Pokud  není lezní oddělení  od těžního prostoru  odděleno pažením, je
současná těžba a chůze osob zakázána.
     (3) Vstup do šachtice je zakázán, pokud není připraveno  lano nebo žebřík
pro nouzový výstup.
     (4) Práce  v šachtici  je dovolena  pouze tehdy,  je-li na ohlubni  stále
přítomen nejméně jeden zaměstnanec.
     (5) Šachtice,  která ztratila  svůj význam, a podzemní díla z ní vyražená
musí být po pořízení dokumentace neprodleně likvidována. Způsob likvidace určí
projekt.
                                     § 33
                          Hloubení stavebních šachet
     (1) Stavební  šachtu hlubší než 5 m je dovoleno dále hloubit a provozovat
pouze,  je-li  vybavena  samostatným  lezním  oddělením.  Lezní oddělení  musí
splňovat tyto konstrukční požadavky:
  a) svislá vzdálenost mezi odpočívadly může být nejvýše 5 m,
  b) mezera  pažení oddělující  lezní oddělení  od těžního  prostoru  může být
     nejvýše 0,1 m,
  c) konstrukce  musí  zajišťovat  ve všech  směrech  ochranu  proti  pádu  do
     hloubky.
     (2) Lezní  oddělení  je dovoleno  nahradit  svislým žebříkem  s ochranným
košem, který je umístěn nejméně 0,5 m od prostoru dosahu těžní nádoby.
     (3) Technologický  postup určí způsob a prostředky  pro nouzový výstup ze
stavební šachty a místo jejich uskladnění nebo umístění.
                                     § 34
                  Hloubení, prohlubování a rekonstrukce jam
     (1) K ochraně  osob na dně jámy musí být zřízen ochranný  poval provedený
podle zvláštního předpisu. /7/
     (2) Používá-li  se  k  hloubení,  prohlubování  nebo  rekonstrukci  těžní
zařízení jámy, nesmí být během prací v jámě používáno k jiným účelům.
     (3) Pro  hloubení,  prohlubování  a rekonstrukci  jam určí  projekt  také
bezpečnostní  opatření,  zejména  k ochraně  osob před pádem do jámy, opatření
proti pádu horniny a předmětů a způsob uchycení pracovního povalu.
                                     § 35
              Hloubení ve zvodněných nebo plynujících horninách
     (1) Hloubení v horninách, kde lze očekávat výrony vod nebo plynů, průvaly
vod  nebo  zvodněných  materiálů,  je dovoleno  pouze  po ověření  horniny  do
vzdálenosti určené projektem nebo technologickým postupem.
     (2) Ustanovení  odstavce  1 se vztahuje i na hloubení jam, jejichž dno je
zpevněno injektáží nebo zmrazováním.
     (3) Při hloubení a prohlubování  jam pomocí zmrazování  určí projekt nebo
technologický  postup zvláštní opatření k zabránění vzniku ledových krápníků v
profilu jámy nebo opatření  k jejich včasnému odstraňování  a zvýšení četnosti
kontrol návěštních zařízení.
                                     § 36
                  Hloubení jam s předvrtem nebo s předrážkou
     (1) Práce na dně jámy bez zajištění proti pádu do předvrtu nebo předrážky
je zakázána. Projekt nebo technologický  postup určí způsob zajištění, jakož i
způsob zajištění  bezpečnosti  zaměstnanců  při odtěžování  pod spodním  ústím
předvrtu nebo předrážky.
     (2) Vedoucí  pracovník určí způsob uvolnění a odtěžení horniny při ucpání
předvrtu nebo předrážky. Tyto práce se provádějí za stálého dozoru.
                                     § 37
                            Podzemní sanační práce
     (1) Podzemní   sanační  práce  smí  být  zahájeny  až  po  ověření  stavu
podzemních  i povrchových  objektů  a okolí  v rozsahu  předpokládaného  vlivu
těchto prací.
     (2) Podzemní  prostor, ve kterém jsou sanační práce vykonávány,  musí být
řádně zajištěn.
                                     § 38
                             Výkopy a propadliny
     (1) Boky  výkopu musí být zajištěny  proti zavalení  při dosažení hloubky
1,5  m; v nesoudržných  horninách  nebo  tam,  kde lze očekávat  vnější  vlivy
(například seismické namáhání), od hloubky 0,7 m.
     (2) Při  zmáhání nebo zpřístupňování  propadliny  je nutno postupovat  od
předpokládané  vnější hrany propadliny  k otvoru, případně  středu propadliny.
Opatření pro případ sesuvu nebo propadnutí určí provozní dokumentace.
     (3) Je zakázáno ponechat nezajištěný  materiál pod větším úklonem, než je
sypný úhel materiálu.
     (4) Odstraňování nebezpečných převěsů se provádí za stálého dozoru.
                                     § 39
                           Bourací práce v podzemí
     (1) Před  započetím  bourání  je nutno vymezit  ohrožený  prostor.  Tento
prostor musí být zajištěn proti vstupu nepovolaných osob.
     (2) Projekt nebo technologický postup bouracích prací určí opatření proti
ohrožení  sousedních  konstrukcí,  výztužních  a  stavebních  prvků  a  způsob
statického zajištění ohrožených objektů.
     (3) Bourací  práce nad sebou jsou zakázány.  Ústupová  cesta z pracoviště
musí být stále volná.
     (4) Stropní  konstrukce  nesmí  být zatěžována  nad únosnost  uvedenou  v
provozní dokumentaci.
     (5) Pro opuštění  pracoviště  při ohrožení se určí nouzový signál výrazně
odlišný  od  ostatních  používaných  signálů.  S nouzovým  signálem  je  nutno
seznámit všechny zaměstnance zúčastněné na bouracích pracích.
                                     § 40
                             Údržba děl v podzemí
     (1) Vstup  do  díla  v podzemí  nebo  jeho  části,  jehož  stav  ohrožuje
bezpečnost osob, je dovolen jen za účelem odstranění nebezpečného  stavu, a to
na písemný příkaz.
     (2) Zmáhací  práce  se  provádějí  podle  technologického  postupu.  Jeho
vypracování se nepožaduje, jde-li o zdolávání havárie.
                                     § 41
                               Plenění výztuže
     Při plenění výztuže se zaměstnanci smí zdržovat jen v zajištěném prostoru
s volnou  ústupovou  cestou.  Jiné práce se smí současně  provádět  jen tehdy,
není-li ohrožena bezpečnost osob.
                            H L A V A   T Ř E T Í
                     TRVALÁ VÝZTUŽ (OSTĚNÍ) DĚL V PODZEMÍ
                                     § 42
                                Stříkaný beton
     (1) Použití  stříkaného  betonu určí projekt  nebo technologický  postup,
který obsahuje zejména
  a) zásady výroby dopravy a ukládání směsi,
  b) lhůty a způsob kontroly hotové výztuže,
  c) prostředky pro ochranu zaměstnanců před odletující směsí.
     (2) Za armovací sítí nesmí vznikat dutý prostor.
                                     § 43
                      Doprava a ukládání betonové směsi
     (1) Betonovou směs je dovoleno dopravovat a ukládat jen takovým způsobem,
aby zaměstnanci  nebyli ohroženi zavalením  betonovou  směsí nebo zabořením do
ní.
     (2) Dorozumění mezi místem ovládání zařízení pro dopravu betonové směsi a
místem  ukládání  zajišťuje  vhodná  signalizace.  Od této je možno upustit  v
případě vzájemné viditelnosti.
     (3) Technologický postup určí zejména
  a) způsob uložení a spojení potrubí, hadic, dopravníků a jiných zařízení pro
     dopravu betonové  směsi tak, aby nemohl způsobit přetížení  nebo nadměrné
     namáhání  výztuže,  výstroje,  lešení nebo bednění a ohrožení bezpečnosti
     práce a provozu,
  b) způsob čištění potrubí,
  c) nosnost závěsů potrubí s přihlédnutím k váze plného potrubí a na případné
     rázy.
     (4) Při  dopravě  spádovým  potrubím  je každou  trubku  nutno upevnit  k
výstroji nebo závěsnému lanu.
     (5) Při dopravě betonové směsi nesmí docházet k přehýbání hadice.
                                     § 44
                                   Bednění
     (1) Bednění a odbedňování se provádí podle technologického postupu, který
určí zejména
  a) způsob zajištění těsnosti, únosnosti a prostorové tuhosti bednění,
  b) únosnost podpěrných konstrukcí bednění,
  c) dobu, po jejímž uplynutí lze konstrukci odbednit,
  d) náplň kontroly bednění a podpěrné konstrukce před započetím betonáže,
  e) u nafukovacího  bednění  i kontrolu  na stanovený  vnitřní tlak v průběhu
     betonáže.
     (2) Používá-li se posuvné bednění, technologický postup dále určí
  a) způsob překládání sekcí a betonovací koncovky,
  b) způsob  dorozumění  mezi místem  obsluhy  a pohonnou  stanicí  při tažení
     bednění.
     (3) Ustanovení  odstavce  1 se nevztahuje  na bednění jednoduchých  prvků
nebo bednění do výše 1 m.
                                     § 45
                           Montáž skládaného ostění
     (1) Montáž  ostění skládaného  ze stavebních prvků je dovolena jen pomocí
ukladačů.  Vrátek lze k této činnosti použít jen při zřizování pracoviště  pro
ukladač,  výměně  prvků, při montáži  spojovacích  prvků a zámkových  kusů a v
případech, kdy celková délka úseku skládaného ostění nepřesáhne 10 m.
     (2) Uvolnění  osazovaného  prvku z ramene ukladače je dovoleno jen tehdy,
je-li zajištěn  proti pádu. Ponechat  prvek ostění zavěšený na rameni ukladače
je zakázáno.
     (3) Při  montáži  ostění  pomocí vrátku je nutno prvek ostění připojit  k
lanu vrátku  tak, aby byla zaručena  bezpečnost  připojení  a manipulace.  Při
zdvihání  je zakázáno  přepojovat  prvek z lana jednoho vrátku na lano druhého
vrátku a odpojovat lano od prvku, který nebyl bezpečně zajištěn proti pádu.
                                     § 46
                         Kotvení a svorníková výztuž
     (1) Svorníkovou  výztuž  je dovoleno  použít  jen  tam,  kde  je zaručena
potřebná pevnost jejího zakotvení.
     (2) Provozní  dokumentace určí způsob a lhůty provádění kontrol únosnosti
svorníků při osazení a při plném zatížení.
     (3) Svorníky  je nutno osazovat postupně od zajištěného prostoru směrem k
nezajištěnému.
     (4) U  svorníků  upnutých  na konci  vrtu  musí patka  s podložkou  pevně
doléhat na líc výrubu.
                                     § 47
                                   Injektáž
     Injektáž  se provádí podle projektu  nebo technologického  postupu, který
určí zejména
  a) nejvyšší injektážní tlak,
  b) místo,  kde se smí zdržovat  obsluha  soupravy,  aby byla  chráněna  před
     možnými účinky prováděných prací,
  c) vybavení  a způsob zaústění  injektážní  jehly do otvorů ve výztuži  nebo
     vývrtu tak, aby se nemohla tlakem injektážní hmoty uvolnit,
  d) způsob spojení hadic, jakož i způsob napojení injektážní jehly.
                                     § 48
              Podzemní stěny, vrtané piloty pro výztuž (ostění)
     Výstavba  podzemní  stěny a vrtaných pilot pro výztuž (ostění) se provádí
podle projektu nebo technologického postupu, který určí zejména
  a) postup výkopových prací,
  b) stabilitu podzemních stěn v průběhu výkopu i po jeho dokončení,
  c) dobu, po jejímž uplynutí podzemní stěna dosáhne potřebné únosnosti,
  d) množství hmot, které musí být v zásobě k dispozici pro zahuštění suspenze
     v rozsahu prováděných prací,
  e) opatření  při prudkém  poklesu hladiny suspenze  v rýze nebo vrtu, včetně
     opatření k zajištění okolí.
                           H L A V A   Č T V R T Á
                                    ODVALY
                                     § 49
     Odval  je provozován  /16/  podle  technologického  postupu,  který  určí
zejména
  a) způsob ukládání a odběr hmot,
  b) zneškodňování prachu,
  c) bezpečnostní opatření při provozu strojů a zařízení,
  d) stabilitu odvalu.
                             Č Á S T   T Ř E T Í
                                   VĚTRÁNÍ
                                     § 50
                               Složení ovzduší
     (1) V dílech v podzemí,  ve kterých se zdržují nebo mohou zdržovat osoby,
musí  ovzduší  obsahovat  objemově  nejméně  20 % kyslíku  a koncentrace  dále
uvedených plynných škodlivin nesmí překročit tyto hodnoty:
  a) kysličníku uhelnatého (CO)    0,003 %
  b) kysličníku uhličitého (CO2 )  1,0 %
  c) kysličníků dusíku (nitrozní plyny)
     (NO + NO2)                    0,00076 %
  d) sirovodíku (H2S)              0,00072 %.
     (2) Do podzemí  musí být dodáváno  takové množství  čerstvých  větrů, aby
bylo dodrženo složení ovzduší podle odstavce l.
     (3) Při  zjištění  plynných  škodlivin  v ovzduší  nad hodnoty  uvedené v
odstavci  1, jiných  hořlavých  plynů nebo jiných plynných  škodlivin  /17/ je
nutno  provoz  v díle  v podzemí  zastavit.  Práce  je možno  obnovit  jen  se
souhlasem obvodního báňského úřadu.
     (4) Pokud složení ovzduší nevyhovuje  podmínkám stanoveným  v odstavci 1,
je nutno dílo označit zákazem vstupu nebo znepřístupnit.
     (5) V jeskyni  musí být ověřen  vliv vnějších  klimatických  podmínek  na
větrání.
                                     § 51
                                Způsob větrání
     (1) Díla  v podzemí musí být větrána.  Způsob větrání, druhy zařízení pro
rozvod větrů a podobně určí projekt. Dále projekt řeší případy možného průniku
hořlavých plynů.
     (2) Přirozeným  větráním  nebo difúzí je dovoleno  větrat tehdy, jestliže
nelze předpokládat překročení koncentrací uvedených v § 50 odst. 1 písm. a) až
d). V ostatních případech musí být zřízeno umělé větrání.
     (3) Je-li projektem určeno umělé větrání, je nutno větrat nepřetržitě  po
dobu  přítomnosti  osob  v podzemí.  Vedoucí  pracovník  určí potřebný  časový
předstih  spuštění větrání před vstupem osob do podzemí a opatření k zajištění
bezpečnosti práce a provozu při přerušení umělého větrání při jeho poruše.
     (4) Námrazy  v úvodním  podzemním  díle  nebo nad ním se musí odstraňovat
nebo jiným způsobem zabezpečit,  aby neohrožovaly  bezpečnost práce a provozu.
Otevřený oheň k přímému ohřívání vtažných větrů nesmí být použit.
                                     § 52
                              Hlavní ventilátor
     (1) Má-li  být podzemní  dílo  nebo podzemní  stavba  větrána  průchodním
větrním  proudem  a není-li  tlakový spád určený projektem  docílen přirozeně,
musí být instalován  ventilátor  k vytvoření potřebného  tlakového spádu (dále
jen "hlavní  ventilátor").  Hlavní ventilátor  musí být vybaven zařízením  pro
měření tlakového spádu.
     (2) Před  uvedením  hlavního  ventilátoru  do trvalého  provozu  nebo při
podstatné změně jeho parametrů je nutno ověřit jeho provozní charakteristiku.
     (3) Hlavní ventilátor a jeho příslušenství je nutno podrobně zkontrolovat
nejméně jednou za rok a podle potřeby vyčistit a nakonzervovat.
     (4) O provozu a kontrolách hlavního ventilátoru se vede kniha.
                                     § 53
                                 Rozvod větrů
     (1) Všechna nežádoucí spojení ve větrní síti je nutno izolovat.
     (2) Větrní  dveře  se musí samočinně  zavírat.  Nesmějí  zůstat  otevřené
zbytečně.  Jakmile pomine jejich potřeba,  je nutno je vysadit nebo zajistit v
otevřené poloze.
     (3) Tam,  kde otevření  dveří narušuje  řádné větrání,  je nutno postavit
nejméně dvoje dveře v takové vzdálenosti, aby jedny z nich byly vždy uzavřeny.
     (4) V  místech,  kde nemohou  být postaveny  nebo řádně udržovány  větrní
dveře a netěsnost nenaruší rozvádění větrů, je možno použít větrní závěsy nebo
jednoduché dveře.
                                     § 54
                    Větrání separátní a stlačeným vzduchem
     (1) Separátní  větrání musí být zřízeno, pokud složení ovzduší nevyhovuje
požadavkům § 50.
     (2) Tam, kde není možno z technologických  důvodů, například  při použití
razicích plošin, při ražbě maloprofilových podzemních děl nebo protlaků zřídit
separátní větrání, smí být větráno stlačeným vzduchem.
     (3) Separátním  větráním  nesmí být v žádném  místě průchodního  větrního
proudu odebíráno více větrů, než je objemový průtok tohoto větrního proudu.
     (4) Lutnový  tah je nutno vyvést do průchodního  větrního  proudu nebo na
povrch  do takové  vzdálenosti,  aby použité  větry  nebyly  znovu  vedeny  do
neproraženého podzemního díla.
     (5) Ovládání  prvního ventilátoru  separátně větraného podzemního díla je
dovoleno jen z průchodního větrního proudu nebo povrchu.
     (6) Použity smí být jen lutny z materiálu, který vylučuje šíření požáru.
     (7) V prostoru  čelby separátně  větraného  podzemního  díla je možno pro
zlepšení větrání použít vedlejší lutnový tah.
     (8) Druh  separátního  větrání,  druh  a umístění  ventilátorů  a tlumičů
hluku,  druh a průřez  luten včetně  jejich vyvedení  do průchodního  větrního
proudu  nebo  na  povrch,  jejich  vzdálenost  od  čelby,  prodlužování   nebo
zkracování,  zavěšování,  spojování  a těsnění  a způsob likvidace  odváděného
prachu určí projekt nebo technologický postup.
     (9) Separátní větrání smí být přechodně zastaveno za podmínek, které určí
vedoucí pracovník.
                                     § 55
                        Větrání podzemních provozoven
     (1) Vozovnu  důlních  lokomotiv,  provozovnu  strojů s naftovými  motory,
elektrickou  stanici,  obložený  sklad výbušnin  a sklad hořlavých  kapalin  a
tuhých maziv je nutno větrat průchodním větrním proudem nebo musí být vybaveny
separátním větráním.
     (2) V komoře  pro nabíjení  akumulátorů  nesmí být koncentrace  vodíku  v
ovzduší větší než 0,5 %. Požadavky uvedené v § 50 odst. 3 musí být splněny při
překročení této hodnoty. Požaduje se nejméně dvanáctinásobná výměna vzduchu za
hodinu. Je-li komora větrána separátním větráním, nesmí být ventilátor umístěn
uvnitř nabíjecí  komory. Provoz usměrňovacího  agregátu je nutno funkčně vázat
na provoz ventilátoru.
     (3) Ve  skladu hořlavých  kapalin  a tuhých maziv a v provozovně,  kde se
manipuluje s těmito látkami nebo plyny, se požaduje nejméně čtyřnásobná výměna
vzduchu za hodinu.
     (4) Větrání komory s olejovým transformátorem  nebo elektrickým zařízením
s olejovou náplní a skladu hořlavých kapalin a tuhých maziv je nutno uspořádat
tak, aby výdušné větry z nich již nebyly použity k ovětrávání pracovišť.
                                     § 56
                      Kontrola složení ovzduší v podzemí
     (1)  Vedoucí  pracovník  určí  druhy  škodlivin,   /17/  které  mají  být
zjišťovány,  četnost  a místa jejich  zjišťování.  Tam, kde vznikne  podezření
výskytu plynných škodlivin, je nutno je zjišťovat vždy.
     (2) Výsledek  kontroly  složení  ovzduší  na pracovišti  musí ten, kdo ji
provedl, sdělit předákovi.
                                     § 57
                   Měření a odběry vzorků ovzduší v podzemí
     (1) Ve  všech  používaných  podzemních  dílech  je  nutno  měřit  nejméně
jedenkrát za půl roku objemový průtok a teplotu větrů a odebrat vzorky ovzduší
k provedení rozboru na kyslík, kysličník uhelnatý a kysličník uhličitý.
     (2) Vedoucí  pracovník  určí lhůty  odběru  vzorků  ovzduší  pro zjištění
koncentrace  nitrozních  plynů  a kysličníku  uhelnatého  na místech,  kde  je
prováděna  trhací  práce, a v místech  s provozem  naftových  motorů.  Odběrem
vzorků  ovzduší  je namátkově  kontrolována  i délka  určené  čekací  doby  po
odstřelu a celosměnový průměr nejvyšších dovolených škodlivin v ovzduší. /17/
     (3) V  komoře  pro nabíjení  akumulátorů  je nutno  jednou  za tři měsíce
odebírat  vzorek  ovzduší  pro zjištění  koncentrace  vodíku,  stejně  také  v
místech,  kde je nebezpečí  nahromadění  jiných  plynů,  a to v době,  kdy lze
předpokládat jejich nejvyšší koncentrace.
     (4) Rozbor  vzorků ovzduší  pro zjištění  jejich plynných  složek smí být
nahrazen měřením přístroji a pomůckami povolenými  podle zvláštního  předpisu.
/18/
                            Č Á S T   Č T V R T Á
                          POŽÁRNÍ OCHRANA V PODZEMÍ
                                     § 58
                   Prostory se zvýšeným požárním nebezpečím
     (1) Prostory se zvýšeným požárním nebezpečím určí vedoucí pracovník. Vždy
se však za prostor se zvýšeným požárním nebezpečím považuje
  a) dílo v podzemí s hořlavou výztuží,
  b) objekt a zařízení nad jamou nebo šachticí,
  c) prostor strojů a zařízení,  v jejichž nádržích a rozvodech je více než 40
     l hořlavých kapalin,
  d) sklad hořlavých materiálů,
  e) podzemní provozovna,
  f) provozovaný sklad výbušnin.
     (2) Prostory se zvýšeným požárním nebezpečím musí být opatřeny tabulkou s
vyznačením zákazu kouření umístěnou před vstupem do tohoto prostoru.
     (3) Z podzemí a z prostoru  se zvýšeným  požárním  nebezpečím  na povrchu
musí být pravidelně odstraňovány nepotřebné hořlavé látky.
                                     § 59
                           Použití otevřeného ohně
     (1) Použití  otevřeného ohně je dovoleno jen v nezbytně nutných případech
se souhlasem vedoucího pracovníka,  v prostoru se zvýšeným požárním nebezpečím
jen na jeho písemný příkaz.
     (2) Písemný příkaz k použití otevřeného ohně v místě se zvýšeným požárním
nebezpečím určí zejména
  a) pracoviště, místo, druh a rozsah prací,
  b) přístroje a zařízení, s nimiž se bude pracovat, a dobu jejich použití,
  c) bezpečnostní opatření k zabránění vzniku požáru,
  d) pohotovost hasicích prostředků,
  e) provádění kontrol na ohrožených místech při práci i po jejím skončení,
  f) zaměstnance k výkonu stálého dozoru,
  g) zaměstnance obsluhujícího určené zařízení,
  h) zaměstnance  dozírajícího   na  pracoviště  a  jeho  okolí  v  pracovních
     přestávkách a po skončení práce s otevřeným ohněm.
Vydané písemné příkazy je nutno evidovat v souladu s § 18.
     (3) Zaměstnanci   určenému  k  výkonu  stálého  dozoru  je  nutno,  kromě
povinností   stanovených   v  § 8  odst.  3,  prokazatelně   uložit  povinnost
zkontrolovat  před zahájením  práce s otevřeným  ohněm splnění  bezpečnostních
opatření určených v příkazu pro použití otevřeného ohně.
     (4) Zaměstnanec  dozírající v pracovních přestávkách na pracoviště a jeho
okolí  má povinnost  po skončení  práce se přesvědčit  o tom, že nikde nehrozí
nebezpečí vzniku požáru. Prohlídky pracoviště a jeho okolí po skončení práce s
otevřeným  ohněm je nutno provádět po dobu nejméně osm hodin, a to nepřetržitě
nebo  v intervalech  ne  delších  než  jedna  hodina.  Do  poslední  opakované
prohlídky  musí  zůstat  na  místě  použití  otevřeného   ohně  určené  hasicí
prostředky.
     (5) Výsledky prohlídek jsou zaznamenány do příkazu podle odstavce 2.
                                     § 60
                       Věcné prostředky požární ochrany
     (1) Věcné  prostředky  požární  ochrany,  například  požární signalizaci,
hasicí přístroje,  hasicí zařízení, je nutno udržovat v pohotovosti  a nejméně
jedenkrát  ročně  kontrolovat.  Nesmějí  být používány  k jiným účelům  než ke
zdolávání  požáru  a k nácviku  této  činnosti.  Použité  prostředky  je nutno
bezodkladně připravit k novému použití nebo vyměnit.
     (2) Hasicí zařízení a hasicí přístroj je nutno zajistit proti zamrznutí.
                                     § 61
                        Rozmístění hasicích prostředků
     (1) V  provozovně  nebo  před  vstupem  do  ní,  u každého  stacionárního
strojního zařízení a na mobilním stroji, kromě zařízení a strojů se vzduchovým
pohonem,  a v místě s nebezpečím  vzniku požáru se musí umístit  vhodné hasicí
prostředky.  V místě větraném průchodním  větrním proudem se hasicí prostředky
umisťují na vtažné straně.
     (2) Na  jednom  stanovišti  smí  být uložen  pouze  jeden  druh  hasicích
přístrojů.  Pokud se předpokládá  použití více druhů hasicích přístrojů,  musí
být uloženy odděleně, a to ve vzdálenosti nejméně 5 m od sebe.
     (3) Na  povrchu  podzemní  stavby je nutno zřídit požární  sklad vybavený
potřebnou  zásobou  hasicích  prostředků  a požární  výzbroje  pro  použití  v
podzemí. Jeho umístění, provedení,  vybavení a způsob skladování  určí vedoucí
pracovník.
                                     § 62
          Požární zajištění objektů na ústí úvodních podzemních děl
     (1) V budově na ústí úvodního podzemního  díla nebo ve vzdálenosti  menší
než 60 m od něho  se neskladují  hořlavé  hmoty.  Za skladování  se nepovažuje
uložení takového množství těchto hmot, které bude nejpozději během následující
směny dopraveno do podzemí.
     (2) Pokud  není možno, vzhledem  k místním  poměrům,  vyhovět  požadavkům
uvedeným  v odstavci  1, je možno  hořlavé  hmoty skladovat  v množství  a při
splnění opatření určených projektem nebo vedoucím pracovníkem.
                                     § 63
            Požární zajištění úvodních děl na podzemních stavbách
     (1) Na podzemních  stavbách  nesmí být hořlavá výztuž jam, štol a úpadnic
ústících na povrch, nárazišť a ostatních děl ústících do úvodních děl podzemní
stavby, a to do vzdálenosti nejméně 10 m od místa průniku.
     (2) Budovy  jam, štol a úpadnic, strojovna  hlavního ventilátoru  a těžní
věž nesmí být provedeny  z hořlavého materiálu.  Musí být chráněny proti úderu
blesku a od všech přilehlých objektů z hořlavého materiálu nehořlavě odděleny.
     (3) Projekt určí bezpečnostní opatření při nepoužití požárních poklopů.
                                     § 64
                        Požadavky na nehořlavou výztuž
     (1) Tam,  kde  je  stanoveno  použití  nehořlavé  výztuže,  nesmí  být  z
hořlavého  materiálu  žádné  prvky  výztuže,  kromě odstavných  klínů,  vložek
tvárnicové výztuže a prahů pod výztužnými prvky.
     (2) Volný  prostor za výztuží v místě, kde je stanoveno použití nehořlavé
výztuže, smí být vyplněn jen nehořlavým materiálem.
                                     § 65
         Doprava, manipulace a skladování plynů, hořlavých kapalin a
                                 tuhých maziv
     (1) V  podzemí  smí být, kromě  motorové  nafty,  skladovány  jen hořlavé
kapaliny a tuhá maziva s bodem vzplanutí vyšším než 55 C.
     (2) Hořlavé  kapaliny smí být na podzemním  pracovišti  skladovány  jen v
množství  odpovídajícím  spotřebě  za  24  hodin,  a  to  v pevných,  těsných,
uzavřených  a nehořlavých  nádobách  označených  výstražným  nápisem  o druhu,
stupni  hořlavosti  a množství  kapaliny  nebo  tuhého  maziva,  a kde nehrozí
nahromadění  elektrostatického  výboje. Tyto nádoby smí být používány  jen pro
vyznačené druhy látek.
     (3) Kromě  místa, kde podle provozní  dokumentace  je nezbytné pravidelné
svařování, je skladování hořlavých plynů v ostatních částech podzemí zakázáno.
     (4) Hořlavé  kapaliny smí být přelévány nebo odčerpávány  jen na určených
místech.
     (5) Hořlavé  kapaliny  se v podzemí  nesmí vyčerpávat  z uzavřené  nádoby
přetlakem  stlačeného  vzduchu  ani plynu ani nalévat  z přepravní  nádoby  do
nádrže bez použití nálevky.
     (6) Nádrž  a obal hořlavé kapaliny  a tuhého maziva nesmí být, s výjimkou
nalévání, přelévání nebo odběru hmot, otevřeny, ani když jsou prázdné.
     (7) Kontrola  a  čištění  vnitřku  nádrže  na  hořlavou  látku  se  nesmí
provádět, pokud se neověří, že koncentrace  hořlavých plynů v nich je pod 50 %
spodní meze výbušnosti,  a není-li  zajištěno,  že tato mez nebude během práce
překročena. Při práci je nutno používat dýchací přístroj.
     (8) Rozlitá  nebo uniklá hořlavá kapalina nebo mazivo musí být neprodleně
odstraněny.  K tomu  je nutno  mít na místech  určených  vedoucím  pracovníkem
pohotově zásobu absorbční látky.
     (9) Použitou  čisticí  hmotu je nutno uzavírat  do nehořlavé  nepropustné
nádoby a vynášet z podzemí.
     (10) Důlní  vůz a vozík,  ve kterém  se přepravují  nádoby  s plyny  nebo
hořlavými kapalinami, smí být v soupravě vozidel zařazen jen na jejím konci.
     (11) Oprava nádrží nebo zařízení, při níž by mohlo dojít ke vznícení nebo
výbuchu hořlavých plynů, se nesmí provádět v podzemí.
                                     § 66
         Požadavky na sklady plynů, hořlavých kapalin a tuhých maziv
     (1) Sklad   plynů,  hořlavých   kapalin   a  tuhých  maziv  smí  mít  jen
nepropustnou  podlahu,  chemicky  odolnou proti skladované  látce, se spádem k
havarijní  jímce  zakryté  roštem.  Objem havarijní  jímky nesmí být menší než
objem největší nádrže, popřípadě než objem propojených nádrží.
     (2) Pod ventil, přes který se kapalina  z nádrže nalévá, je nutno umístit
žlab nebo jiné záchytné zařízení.
     (3) Sklad smí být vybaven jen pevnými svítidly v nevýbušném  provedení se
zřetelně označeným vypínačem umístěným před skladem na vtažné straně.
     (4) Nádrž,  obal ani podstavec  stabilní  a mobilní  nádrže  nesmí  být z
hořlavého materiálu.
     (5) Vodivá  nádrž,  obal,  podstavec  a ostatní  zařízení  skladu,  kromě
kolejových podvozků umístěných na kolejích, musí být uzemněny.
     (6) Větrací    otvory   skladů   musí   být   opatřeny   klapkami   těsně
uzavíratelnými,   a  pokud  se  při  vzniku  požárního  nebezpečí  neuzavírají
automaticky,  ovladatelnými  z vnější  strany.  Před skladem  je nutno umístit
nejméně čtyři kusy vzduchopěnových nebo obdobných ručních hasicích přístrojů a
bednu se 150 kg písku nebo jiného hasicího prášku a lopatu.
     (7) Ve skladu, popřípadě na vstupních dveřích do něj musí být
  a) seznam osob oprávněných manipulovat s látkou ve skladu,
  b) provozní řád skladu,
  c) výstražná tabulka se zákazem vstupu nepovolaných  osob a se zákazem práce
     s otevřeným ohněm,
  d) kniha o příjmu a výdeji skladovaných látek,
  e) dostatečný počet náhradních nádob na přenášení hořlavých kapalin.
                                     § 67
                               Plastické hmoty
     Plastické  hmoty,  dopravníkové  pásy  a řemeny  včetně  klínových  nesmí
zvyšovat nebezpečí vzniku požáru ani podporovat jeho šíření.
                                     § 68
                               Požár v podzemí
     Ihned po zjištění  požáru musí být odvolány  všechny osoby z podzemí.  Do
ohrožených děl je nutno zamezit přístupu nepovolaných osob.
                              Č Á S T   P Á T Á
                                 ODVODŇOVÁNÍ
                                     § 69
                Ochrana proti náhlému přítoku povrchových vod
     (1) Ústí  děl v podzemí na povrch a ústí vrtů na povrch je nutno zajistit
proti náhlému vniknutí povrchové vody do podzemí.
     (2) Pro  ochranu proti náhlému přítoku povrchové  vody do podzemí projekt
určí
  a) způsob a četnost sledování a kontroly povrchových  toků, vodních nádrží a
     stálých  výtoků  vod v blízkosti  ústí děl v podzemí  a vrtů na povrch  a
     příslušného  spádového  území jako možných  zdrojů  nebezpečného  přítoku
     vody,
  b) bezpečnostní  opatření  pro díla v podzemí,  která  by mohla být ohrožena
     vodami z povrchových toků, vodních nádrží, vrtů z povrchu a podobně.
                                     § 70
         Práce v dílech v podzemí ohrožených průvaly vod a zvodněných
                                  materiálů
     (1) Vedení díla v podzemí ve zvodněných nebo plynonosných horizontech a v
blízkosti  důlních  nebo  podzemních  děl s nimi  hydraulicky  spojených  nebo
zatopených  důlních  či podzemních  děl se dovoluje  pouze tehdy,  jsou-li  co
nejúplněji  ověřeny  jejich  fyzikálně  mechanické  a  hydraulické  hodnoty  a
chemické  složení  vod a plynů v rozsahu  potřebném  pro určení bezpečnostních
opatření a účinného způsobu jejich včasného odvodnění nebo odplynění. Potřebná
bezpečnostní  opatření  určí  projekt.  Tato opatření  musí být zahrnuta  i do
technologického postupu.
     (2) Objeví-li  se v díle v podzemí  příznaky  průvalu vod nebo zvodněných
materiálů,  musí být práce zastavena, ohrožené dílo podle možnosti zajištěno a
osoby z podzemí neprodleně odvolány. Dále se postupuje podle odstavce 1.
                                     § 71
         Zmáhání děl v podzemí po průvalu vod a zvodněných materiálů
     (1) Způsob  a postup zmáhání  díla po průvalu vod a zvodněných  materiálů
určí technologický postup.
     (2) Zmáhání se smí zahájit až tehdy, když je při těchto pracích zajištěna
ochrana  zaměstnanců,  zabezpečen  odtok  vody, zvodněný  materiál  dostatečně
odvodněn,  zajištěno  větrání  a záchranná  cesta a provedena  opatření  proti
dalšímu průvalu.
                             Č Á S T   Š E S T Á
                                 OSVĚTLOVÁNÍ
                                     § 72
                             Osvětlení v podzemí
     Všechna díla v podzemí musí být v době provozu osvětlena.
                                     § 73
                               Osobní svítidla
     (1) Jako  osobního  svítidla  se v podzemí  smí  používat  jen elektrické
svítidlo určené vedoucím pracovníkem.
     (2) Za stav osobního  svítidla odpovídá ten, komu je vydáno, a to od jeho
převzetí  do odevzdání.  Převzaté  osobní  svítidlo  si každý před vstupem  do
podzemí  vyzkouší  a přesvědčí  se, zda není zjevně  poškozeno.  Zjistí-li  na
osobním  svítidle  závady,  které  znemožňují  jeho bezpečné  používání,  nebo
dojde-li k jeho poškození,  vymění je za náhradní. Poškozená nebo nevyhovující
osobní svítidla se nesmí používat.
     (3) Každý,  kdo je vybaven  osobním svítidlem,  musí je mít v podzemí při
sobě.
     (4) Při manipulacích  s výbušninami, ve skladech plynů, hořlavých kapalin
a tuhých maziv se smí používat jen osobní svítidla schváleného typu /18/ (dále
jen "důlní osobní svítidlo").
                                     § 74
                            Důlní osobní svítidla
     (1) Důlní  osobní  svítidlo  smí  být vydáváno  jen čisté  a uzamčené,  s
akumulátorem nabitým na předepsanou kapacitu.
     (2) Ten,  kdo  převzal  důlní  osobní  svítidlo,  je  nesmí  otvírat  ani
opravovat.
     (3) Důlní osobní svítidlo zkontroluje  určený zaměstnanec  nejméně jednou
za tři měsíce a vyhotoví o tom záznam.
                                     § 75
                                   Lampovna
     (1) Je-li lampovna zřízena, musí mít
  a) prostor  pro  výdej  a  příjem  důlních  osobních   svítidel  a  nabíjení
     akumulátorů,
  b) prostor pro údržbu důlních osobních svítidel,
  c) zajištěnu teplou a studenou vodu,
  d) snadno omyvatelné stěny,
  e) podlahu z nepropustného  materiálu odolného proti působení elektrolytu  a
     se spádem k odtokovému místu.
     (2) Horní deska pracovních stolů, na kterých se čistí a plní důlní osobní
svítidla, musí být omyvatelná a odolná proti působení elektrolytu.
     (3) Místnosti  lampovny  je nutno větrat  tak, aby koncentrace  vodíku  v
ovzduší nebyla větší než 0,5 %. Kouření a používání otevřeného ohně v lampovně
je zakázáno. Tento zákaz musí být uveden na tabulce uvnitř i vně lampovny.
     (4) Tam,  kde se pracuje  s elektrolytem,  je nutno pro poskytnutí  první
pomoci při poškození pokožky a očí elektrolytem  a pro zneškodnění elektrolytu
v odtokovém  místě mít k dispozici  neutralizační  roztok.  Rozlitý elektrolyt
musí být neprodleně odstraněn.
                                     § 76
           Příprava a doplňování elektrolytu a nabíjení akumulátorů
     Přípravu, doplňování, nabíjení a kontrolu elektrolytu v akumulátorech smí
provádět jen určení zaměstnanci, a to podle návodu výrobce.
                             Č Á S T   S E D M Á
                      STAVEBNĚ MONTÁŽNÍ PRÁCE V PODZEMÍ
                                     § 77
                           Stavebně montážní práce
     (1) Stavebně  montážní práce a montáž technologických  konstrukcí smí být
prováděny jen podle technologického postupu, který obsahuje zejména
  a) časový sled montážních prací,
  b) podmínky nasazení a pohyb mechanizačních prostředků,
  c) přístupové cesty zaměstnanců,
  d) způsob zajištění ochrany zaměstnanců a dotčených pracovišť,
  e) způsob vyztužování, podepírání, kotvení a jiné stabilizační zajištění.
     (2) Montážní  ochranná zařízení a vázací prostředky musí být před montáží
a v jejím průběhu kontrolovány.  Poškozené nebo vadné zařízení a prostředky se
nesmí používat.
     (3) Montážní přípravky pro dočasné zajištění dílců nesmí být odstraňovány
před konečným upevněním a prostorovým ztužením montované konstrukce.
                                     § 78
                             Manipulace s břemeny
     (1) Vázání  a zavěšování  břemen smí provádět jen zaměstnanec,  který byl
pro tuto práci zacvičen.
     (2) Při manipulaci  se zavěšeným  břemenem  se na ně nesmí vstupovat  ani
odkládat pracovní nářadí a materiál.
     (3) Pod  dopravovanými  břemeny  ani v jejich  blízkosti  se nesmí  nikdo
zdržovat.  Osoby se smí k břemenu přiblížit  až po jeho ustálení  v místě, kde
bude osazeno nebo složeno.
     (4) Dopravu  a manipulaci s břemenem je dovoleno zahájit, byl-li dohodnut
způsob  dorozumívání  mezi tím, kdo břemeno  uvázal,  a mezi všemi,  kdo se na
dopravě a manipulaci podílí, a předákem určen ten, kdo tyto práce řídí.
                              Č Á S T   O S M Á
                    PRÁCE VE VÝŠKÁCH A NAD VOLNOU HLOUBKOU
                                     § 79
                             Základní ustanovení
     Za  práci  ve výšce  a nad  volnou  hloubkou  se považuje  práce  a pohyb
zaměstnance, při kterém je ohrožen pádem z výšky, do hloubky, propadnutím nebo
sesutím.  Při této činnosti musí být zaměstnanec  zajištěn proti pádu způsobem
stanoveným tímto předpisem.
                                     § 80
                             Zajištění proti pádu
     (1) Na  pracovišti  a cestě  pro chůzi  a dopravní  cestě  nad vodou nebo
jinými látkami, kde hrozí nebezpečí  poškození zdraví, a na ostatních od výšky
1,5 m musí  být provedena  ochrana  osob proti  pádu kolektivním  nebo osobním
zajištěním, pokud tato vyhláška nestanoví jinak.
     (2) Ochrana proti pádu od výšky 1,5 m se nevyžaduje
  a) jestliže  pracoviště  nebo cesta  pro chůzi  nebo dopravní  cesta jsou na
     plochách  se sklonem  do 10 včetně  od vodorovné  roviny a jsou vymezeny
     zábranou (jednotyčové zábradlí o výšce minimálně 1,1 m, které není určeno
     k ochraně proti pádu osob ani předmětů ze zvýšené úrovně apod.) umístěnou
     nejméně 1,5 m od hrany pádu,
  b) jestliže práce na pracovišti  a cestě pro chůzi a dopravní cestě do výšky
     3  m svým  charakterem  a postupem  znemožňuje  dodržení  opatření  podle
     odstavce 1, pokud budou práce prováděny  poučenými zaměstnanci  a takovým
     pracovním  postupem, kterým si zaměstnanci  vytvářejí postupně kolem sebe
     plochu,  ze které  mohou bezpečně  pracovat.  Technologický  postup  musí
     obsahovat   přesný  výčet  činností,   které  je  nezbytné   provádět  ve
     vzdálenosti menší než 1,5 m od hrany pádu, a počet zaměstnanců,  kteří se
     mohou v tomto prostoru současně pohybovat,
  c) při krátkodobé montážní práci nevyhnutelné pro osazení stavebních prvků a
     jejich  vzájemném  spojování.  Tyto práce se mohou provádět  z konzol,  z
     navařených  nebo jiným způsobem upevněných  příčlí, z profilů ztužujících
     příhradovou konstrukci nebo podobných nášlapných ploch, pokud je v dosahu
     zaměstnance možnost upevnění prostředku osobního zajištění proti pádu.
     (3) Současně  s postupem  prací  do výšky se musí ihned zakrývat  všechny
vzniklé  otvory a prohlubně,  pokud rozměr kratší strany nebo průměru je větší
než 0,25 m.
                                     § 81
                             Kolektivní zajištění
     (1) Při  práci  na souvislých  plochách  ve výšce  se provede  kolektivní
zajištění tak, aby přesahovalo krajní polohy pracovní plochy o 1,5 m na každou
stranu.  Jako vymezení  pracovní  plochy ve směru do plochy lze použít zábranu
podle § 80 odst. 2 písm. a).
     (2) Na ploše se sklonem nad 10 se provede kolektivní  zajištění  i podél
okraje ve směru sklonu.
     (3) Ochranná  a záchytná  konstrukce,  kterými  jsou  ochranné  zábradlí,
ochranné  ohrazení,  lešení,  poklop,  záchytné  ohrazení,  záchytné  lešení a
záchytná  síť,  musí  být dostatečně  pevné  a odolné  vůči  vnějším  silám  a
nepříznivým vlivům a upevněny tak, aby bezpečně unesly předpokládané namáhání.
                                     § 82
                               Osobní zajištění
     (1) Osobní   zajištění   zaměstnanců    bezpečnostním    postrojem   nebo
bezpečnostním  pásem  při práci  ve výškách  a nad volnou  hloubkou  musí  být
použito v případech, kdy nelze použít kolektivní zajištění.
     (2) Při  ochraně  před volným  pádem je dovoleno  použit jen bezpečnostní
postroje s tlumičem pádové energie. Výška volného pádu může být nejvíce 4 m.
     (3) Prostředek   osobního  zajištění   je  dovoleno  přidělit,  byl-li  k
používání  schválen  státní  zkušebnou.  Tuto zkoušku  nutno opakovat  nejméně
jedenkrát za dva roky, pokud podmínky výrobce nestanoví jinak. Funkční zkoušku
osobního  zajištění   je  nutno  vykonat  také  po  každé  mimořádné  události
(zachycení pádu osoby, extrémní namáhání a podobně).
                                     § 83
                     Konstrukce pro zvyšování místa práce
     (1) Při  postupu  prací do výšky se musí místo práce i úroveň  pracoviště
zvyšovat   tak,  aby  zaměstnanci   mohli  pracovat   bezpečně,   vzájemně  se
neohrožovali  a mohli pracovat  v obvyklé pracovní výšce. Za obvyklou pracovní
výšku  se považuje  u těžkých  prací (zdění  z cihel a tvárnic,  manipulace  s
břemeny,  těžším nářadím  a podobně)  práce do výšky 1,5 m, pro ostatní  práce
(natírání,  obkládání,  připevňování  a spojování  lehkých předmětů a podobně)
práce do výšky 2 m nad úrovní pracovní podlahy.
     (2) Žebřík  se nesmí  používat  jako podpěrný  nebo nosný  prvek  podlahy
lešení, s výjimkou lešeňových žebříků.
     (3) Ke  zvyšování  místa práce nebo k výstupu  se nesmí používat  labilní
předměty a předměty určené k jinému použití.
                            Č Á S T   D E V Á T Á
                        ELEKTRICKÁ A STROJNÍ ZAŘÍZENÍ
                            H L A V A   P R V N Í
                             SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
                                     § 84
                      Požadavky na zařízení a jeho části
     (1) Používat je dovoleno jen zařízení, které
  a) vyhovuje provozním  podmínkám v místě jeho provozování  a předpokládanému
     zatížení,
  b) umožňuje bezpečnou obsluhu, čištění, údržbu, montáž a demontáž,
  c) umožňuje  bezpečný  přístup zaměstnanců  k místům vyžadujícím  přístup za
     účelem ovládání, seřizování, čištění, mazání a podobně,
  d) zajišťuje, že nedojde k překročení určených provozních hodnot nebo poloh,
     které by mělo za následek ohrožení bezpečnosti práce nebo provozu,
  e) vylučuje možnost nežádoucího  uvedení zařízení do chodu a jeho spuštění z
     více míst současně,
  f) nedá podnět k požáru nebo výbuchu hořlavých plynů a par. /19/ Na zařízení
     nesmí docházet k nežádoucímu hromadění hořlavých kapalin.
     (2) Na měřicím přístroji  ke sledování  provozních  údajů nezbytných  pro
bezpečný provoz zařízení musí být vyznačeny  nejvýše dovolené hodnoty měřených
veličin.
     (3) Část zařízení,  materiál zařízením  zpracovávaný  nebo dopravovaný  a
pracovní  médium,  pokud svým pohybem,  energií,  teplotou,  tvarem nebo jinak
ohrožují bezpečnost  práce nebo provozu, musí být zajištěny  vhodným ochranným
zařízením.  Není-li  to možné,  nebezpečné  části  a místa  se trvale  výrazně
označí.
     (4) Zařízení technologické  linky musí umožnit její vypnutí ze stanoviště
obsluhy  a z míst, kam obsluha  během provozu  vstupuje.  Současně  s vypnutím
technologické  linky  musí být automaticky  zastavena  všechna  další zařízení
linky proti toku materiálu, která by mohla ohrozit bezpečnost práce a provozu.
                                     § 85
                              Ochranná zařízení
     (1) Ochranné zařízení musí
  a) plnit svou funkci i při přerušení dodávky energie,
  b) umožnit prohlídku, mazání, seřizování, obsluhu nebo opravu zařízení.
     (2) Ochranný kryt musí být pevný.
                                     § 86
                            Ovladače a signalizace
     (1) Hlavní  ovladač musí být v dosahu obsluhy a umožňovat odpojení celého
zařízení od zdroje energie.
     (2) Používat  je dovoleno  jen  takový  ovladač,  který  svou  konstrukcí
vylučuje  možnost  samovolného  zapnutí  nebo vypnutí  zařízení  a má označení
polohy, případně funkce a zařízení, které ovládají.
     (3) Signály používané při mimořádných situacích musí být výrazně odlišeny
od provozních signálů a provozního hluku.
                                     § 87
                               Obsluha zařízení
     (1) Provoz ve směně je dovoleno zahájit až poté, co obsluha
  a) překontroluje stav zařízení,
  b) přesvědčí se o správné funkci ochranných a bezpečnostních zařízení,
  c) ověří, že nikdo není v nebezpečné blízkosti zařízení, a není-li to možné,
     dá na ohrožená  místa výstražné  znamení  určené v pokynech  pro obsluhu,
     údržbu a prohlídky.
     (2) Zjistí-li   obsluha  před  zahájením  provozu  zařízení  závadu  nebo
poškození,  které  by mohlo  ohrozit  bezpečnost  práce  nebo  provozu,  nesmí
zařízení  uvést do chodu.  Zjistí-li  takovou  závadu během provozu,  zařízení
ihned zastaví a zajistí proti nežádoucímu uvedení do chodu.
     (3) Provozní  dokumentace určí, ve kterých případech obsluha sleduje chod
zařízení a zaznamenává údaje.
                                     § 88
                    Pokyny pro obsluhu, údržbu a prohlídky
     Zaměstnavatel zajistí pokyny pro obsluhu, údržbu a prohlídky elektrických
a strojních zařízení (dále jen "zařízení")  pro zajištění bezpečnosti  práce a
provozu (dále jen "pokyny"). Pokyny určí zejména
  a) povinnosti obsluhy před zahájením provozu zařízení ve směně,
  b) povinnosti obsluhy při provozu zařízení,
  c) rozsah, lhůty a způsob provádění  údržby, zkoušek,  prohlídek,  kontrol a
     revizí,
  d) způsob zajištění zařízení při jeho provozu, přemisťování,  odstavování  z
     provozu a opravách a proti nežádoucímu uvedení do chodu,
  e) způsob dorozumívání a dávání návěští,
  f) umístění a zajištění zařízení po ukončení provozu,
  g) zakázané úkony a činnosti,
  h) způsob a rozsah záznamů o provozu a údržbě zařízení.
                                     § 89
                 Požadavky na automatické a dálkové ovládání
     (1) Konstrukce   automatického  nebo  dálkového  ovládání  musí  zajistit
samočinné zastavení zařízení, pokud
  a) vznikne porucha na tomto zařízení,
  b) nejsou dodrženy určené provozní hodnoty,
  c) vznikne porucha na přívodu energie.
     (2) Konstrukce automatického nebo dálkového ovládaní musí dále zajistit
  a) vyřazení zařízení z funkce při přepnutí na ruční ovládání,
  b) znemožnění  uvedení zařízení  do chodu automatikou  při přepnutí na ruční
     ovládání,
  c) uzamykání ovladače.
                                     § 90
                                   Potrubí
     Potrubí musí být uloženo,  zavěšeno  nebo jiným způsobem zajištěno  proti
uvolnění  nebo pádu. U více potrubí se každé zavěsí samostatně  a na ostatních
nezávisle. K zavěšení potrubí se nesmí používat dráty.
                                     § 91
                                Naftové motory
     (1) Přeruší-li se práce naftového motoru na dobu delší než 15 minut, musí
být motor zastaven a uzavřen přívod motorové nafty.
     (2) U  provozovaného  naftového  motoru  se musí nejméně  jednou  měsíčně
provést rozbor výfukových plynů na zjištění koncentrace  kysličníku uhelnatého
a kysličníků  dusíku.  Koncentrace  se zjišťují  po zahřátí motoru na provozní
teplotu, a to při volnoběžných otáčkách a při jmenovitém zatížení.
     (3) Naftový motor může být provozován pouze tehdy, jestliže ve výfukových
plynech je méně než 0,01 % kysličníku uhelnatého a 0,075 % kysličníků dusíku.
                                     § 92
                      Údržba, montáž a demontáž zařízení
     (1) Vedoucí  pracovník  rozhodne, pro které případy se vypracuje pracovní
postup pro montáž, demontáž a údržbu zařízení.
     (2) Při prohlídce se kontroluje zejména, zda zařízení včetně rozvodů není
poškozeno  nebo nesprávně používáno,  zda je kolem zařízení udržován pořádek a
čistota, ponechán volný prostor pro obsluhu a zda jsou v řádném stavu ochranné
pomůcky a hasební prostředky.
     (3) Stav stroje se nejméně jedenkrát za 14 dnů ověřuje prohlídkou.
                            H L A V A   D R U H Á
                             ELEKTRICKÁ ZAŘÍZENÍ
                              D í l   p r v n í
                 Požadavky na zřizování elektrických zařízení
                                     § 93
                             Základní ustanovení
     (1) Stav elektrického zařízení se ověří před uvedením do provozu.
     (2) Rozvod elektrické energie musí být zakreslen v přehledovém schematu.
                                     § 94
               Napájecí soustavy v podzemních dílech a stavbách
     (1) Pro rozvod elektrické  energie je dovoleno použít v podzemních dílech
a stavbách pouze
  a) izolovanou  soustavu s ochranou zemněním a hlídačem izolačního stavu nebo
     použitím ochrany proudovým chráničem v soustavách do 1000 V,
  b) soustavu s uzemněným uzlem s ochranou rychlým vypnutím.
     (2) Izolovanou  soustavu  rozvodů  do 1000 V  a s příkonem  nad  5 kVA je
dovoleno  provozovat   jen  s  přístrojem  pro  kontrolu  izolačního  stavu  a
signalizováním poklesu izolačního stavu pod 15 ohm/V fázového napětí.
                                     § 95
                          Zemnicí soustava v podzemí
     (1) Ochrana   před  nebezpečným   dotykovým  napětím,  nežádoucími  vlivy
elektrostatických  nábojů  a bludnými  proudy je v podzemí  zajištěna  zemnicí
soustavou.  S touto soustavou  se nemusí spojovat  zařízení,  jehož ochrana je
zajištěna jiným bezpečným způsobem.
     (2) Zemnicí soustava se považuje za vyhovující, jestliže
  a) při  požadavku  mechanické  pevnosti  je  provedena  holými  vodiči  Cu s
     průřezem větším než 50 mm2 nebo vodiči FeZn o průřezu větším než 95 mm2,
  b) splňuje podmínky způsobu ochrany před nebezpečným dotykovým napětím,
  c) je přístupná  vizuální  kontrole  s výjimkou  zemnicích  vodičů  kabelů a
     uzemnění konstrukcí.
                                     § 96
                        Umístění elektrických zařízení
     Elektrická  zařízení  v podzemí  je nutno  umístit  tak, aby nemohla  být
poškozena a byla dobře přístupná pro obsluhu a údržbu.
                                     § 97
                    Elektrické stanice a rozvodná zařízení
     (1) Do  uzavřené  elektrické  stanice  smí vstupovat  jen ti zaměstnanci,
kteří obsluhují,  udržují nebo kontrolují  elektrická  zařízení, pokud splňují
kvalifikační požadavky podle zvláštního předpisu. /20/
     (2) V  elektrické   stanici  je  zakázáno   skladování   materiálu   před
elektrickým rozvaděčem.
     (3) Uzavřené elektrické stanice je nutno vybavit
  a) dielektrickým kobercem o rozměru 1 x 1 m,
  b) dielektrickými rukavicemi,
  c) soupravou pro jednoduchou metodu oživování,
  d) bezpečnostními tabulkami,
  e) hasebními prostředky,
  f) záchranným izolačním hákem.
     (4) Elektrické stanice se zařízením nad 1 kV je nutno dále vybavit
  a) zkoušečkou napětí,
  b) zkratovací soupravou.
                                     § 98
                           Kabely a kabelová vedení
     (1) Kabel  je  nutno  ukládat,  spojovat  a  připojovat  tak,  aby  nebyl
nepříznivě namáhán nebo poškozován.
     (2) Spojování kabelu ve vrtu není dovoleno.
     (3) Do svislých  děl v délce nad 30 m se kabel ukládá nebo spouští  podle
pracovního postupu.
     (4) Rychlospojka  a zásuvkové spojení smí být používáno jen u pohyblivých
a přemístitelných  vedení  a nesmí ležet ve vodě a na blátivých  místech.  Obě
spojované části musí být v rozpojeném stavu chráněny krytem proti mechanickému
poškození a proti znečištění.
                                     § 99
                         Kabely pohyblivých zařízení
     (1) Pro pohyblivé zařízení se nesmí použít spojovaný vlečný kabel.
     (2) Vlečný  kabel  musí  být  zajištěn  proti  vytržení  z vývodky.  Žíly
vlečného kabelu nesmí být ve vývodce namáhány tahem ani krutem.
     (3) Není-li  použit proudový  chránič, použije se takové zařízení,  které
při přerušení ochranného vodiče samočinně odpojí vlečný kabel od napětí.
     (4) Způsob  ukládání  vlečného  kabelu, kontrolu ukládání a manipulaci  s
vlečným kabelem určí provozní dokumentace.
                                    § 100
                        Ovládací a bezpečnostní obvody
     (1) Pro ovládací obvody je možno použít izolovanou soustavu nebo soustavu
jednopólově propojenou s ochranným vodičem.
     (2) U  zařízení,  u kterého  při překročení  určené  polohy  může dojít k
ohrožení bezpečnosti práce nebo provozu, musí být
  a) koncový vypínač vymezující určenou polohu zapojený v silovém obvodu nebo
  b) dva koncové vypínače v ovládacím obvodu; v takovém případě musí být jeden
     koncový vypínač zapojen v ovládacím  obvodu příslušného  pohonu a druhý v
     obvodu ovládací cívky spínače nebo
  c) určeny u zařízení  řízeného programovým  procesorem  dvě koncové polohy v
     programovém vybavení.
                              D í l   d r u h ý
                         Provoz elektrických zařízení
                                    § 101
                    Podmínky provozu elektrických zařízení
     (1) Pokud  došlo k vypnutí elektrického  zařízení  z neznámých  příčin je
dovoleno  zařízení  opětně zapnout až po zjištění  důvodu vypnutí a odstranění
případné závady.
     (2) Přívodní kabelové vedení musí být po skončení práce odpojeno.
                                    § 102
                         Zkoušky nadproudových ochran
     (1) Způsob zkoušek určí provozní dokumentace.
     (2) Nadproudová  ochrana  přímá  i nepřímá  u zařízení  nad 1 kV musí být
zkoušena a funkčně ověřena před jejím uvedením do provozu a dále jedenkrát  za
tři roky.
     (3) O zkoušce a funkčním ověření nadproudové ochrany se vede záznam.
                                    § 103
                 Hlídače izolačního stavu a proudové chrániče
     (1) Způsob kontroly izolačního stavu určí provozní dokumentace.
     (2) V elektrické  síti, kde je pokles izolačního stavu nebo zemní spojení
hlídačem izolačního stavu signalizováno, musí být neprodleně zahájeny práce na
zjištění  příčiny  a místa zemního spojení.  Po dobu trvání zemního spojení je
nutno bezpečnost práce a provozu zajistit vhodným způsobem.
     (3) Správnost  funkce hlídače  izolačního  stavu včetně signalizace  nebo
vypínání musí být kontrolována jednou za týden.
     (4) Hlídač izolačního stavu elektrické sítě v podzemí nesmí být vyřazen z
provozu.   Není-li  zapojen  hlídač  izolačního   stavu  na  vypínání  hlídané
elektrické sítě při poklesu izolačního stavu, musí být pokles izolačního stavu
signalizován do místa, které určí vedoucí pracovník.
     (5) Funkce proudového chrániče se zkouší nejméně jednou za měsíc.
     (6) Elektrická síť nesmí být při poruše proudového chrániče provozována.
                            H L A V A   T Ř E T Í
                               STROJNÍ ZAŘÍZENÍ
                                    § 104
                                Razicí stroje
     (1) Za razicí stroj se považuje i tunelovací stroj.
     (2) Provoz  razicího  stroje se dovoluje  pouze při provozu protiprašného
zařízení.
     (3) Stroj  je  dovoleno  spustit  teprve  po výstražném  znamení  výrazně
odlišeném  od provozních  signálů a provozního  hluku a po uplynutí nejméně 5,
nejvýše 15 sekund.
     (4) Zařízení  musí  být vybaveno  vedle  hlavního  ovladače  i ovladačem,
kterým lze v mimořádných situacích vypnout celé zařízení.
                                    § 105
                         Bezkolejové stroje v podzemí
     (1) Za bezkolejový stroj se považuje i motorové vozidlo, motorový vozík a
mobilní stroj určený k nakládání a dopravě a mobilní stroj určený k dopravě.
     (2) Bezkolejový stroj musí být vybaven
  a) dvěma na sobě nezávislými  brzdovými systémy ovladatelnými  ze stanoviště
     řidiče, z nichž alespoň jeden je nezávislý na chodu motoru,
  b) bezpečnostní  brzdou  nezávislou  na chodu motoru  působící  mechanickými
     prostředky  minimálně  na jednu nápravu,  která může být současně použita
     jako parkovací brzda.
     (3) Při  odstavení  stroje  smí  být  funkce  parkovací  brzdy  nahrazena
stabilizací stroje na podpěrách, které nadzvednou alespoň jednu nápravu a jsou
opatřeny  zámky; není-li  splněna  tato podmínka,  musí být bezkolejový  stroj
vybaven a zajištěn dvěma podkládacími klíny.
     (4) Při  provozu  bezkolejového  stroje se osoby nesmí zdržovat  v dosahu
nakládacího nebo jiného pracovního orgánu stroje.
     (5) Přívěs  bezkolejového  stroje musí mít vlastní brzdový systém. Přívěs
pro dopravu osob nesmí mít náběhový brzdový systém.
                                    § 106
                             Rypadla a nakladače
     (1) Při provozu rypadla nebo nakladače  se nesmí nikdo zdržovat  v dosahu
pracovního orgánu stroje.
     (2) Při  zjištění  nebezpečí  ohrožení  horninou  se musí ihned  zastavit
rýpání,  odjet se strojem na bezpečné  místo a ohrožení  zaměstnanci  musí být
upozorněni na toto nebezpečí.
     (3) Manipulovat  s lopatou  nebo  lžící  nad  kabinou  řidiče  dopravního
prostředku je zakázáno.
     (4) Lopata nebo lžíce smí být čištěna jen při vypnutém motoru stroje a na
místě, kde nehrozí nebezpečí  ohrožení horninou. Lopata nebo lžíce přitom musí
být položena na pevnou podložku.  Motor po vyčištění  lopaty nebo lžíce se smí
zapnout  až po ověření,  že zaměstnanec,  který čistil lopatu nebo lžíci, je v
bezpečné vzdálenosti.
     (5) Zavěšení břemene a manipulace s ním musí být prováděna podle podmínek
výrobce stroje.
     (6) Kolové stroje musí být vybaveny dvěma podkládacími klíny proti ujetí.
                                    § 107
               Používání zemních a stavebních strojů v podzemí
     V podzemí  smí být zemní a stavební  stroje používány,  jen pokud splňují
požadavky části deváté této vyhlášky.
                                    § 108
                     Důlní kolejové a závěsné lokomotivy
     (1) Důlní kolejová lokomotiva musí mít
  a) nejméně  dva nezávislé  brzdové  systémy,  z nichž alespoň jeden musí být
     nezávislý na chodu motoru,
  b) provozní brzdy, jejichž účinnost musí být taková, aby brzdná dráha nebyla
     při přepravě hmot delší než 40 m a při dopravě osob delší než 20 m.
     (2) Důlní závěsná lokomotiva musí mít
  a) nejméně  dva nezávislé  brzdové  systémy,  z nichž alespoň jeden musí být
     nezávislý na chodu motoru,
  b) omezovač  rychlosti,  který  uvede  v  činnost  bezpečnostní   brzdu  při
     překročení nejvyšší dovolené rychlosti,
  c) bezpečnostní  brzdu,  jejíž účinnost  musí být taková,  aby brzdná  dráha
     nebyla delší než 15 m a zpoždění nebylo větší než 9,81 m . s-2.
                                    § 109
             Nosné vozíky závěsné dráhy a jejich spojovací táhla
     (1) Spojovací  táhlo musí mít nejméně čtyřnásobnou  bezpečnost vzhledem k
největšímu statickému zatížení v průřezu namáhaném na tah a vzpěr. Oko a místo
spojení  oka  s  nosným  vozíkem  nebo  spojovacím  táhlem  musí  mít  nejméně
šestinásobnou bezpečnost.
     (2) Spojovací táhlo pro dopravu osob nesmí mít přestavitelnou délku, musí
být barevně odlišeno od spojovacího táhla pro dopravu hmot a nesmí se používat
při dopravě hmot.
     (3) Spojení  táhla s vozíkem nebo závěsnou lokomotivou musí být zajištěno
proti samovolnému rozpojení.
                                    § 110
                         Brzdné vozíky závěsné dráhy
     (1) Konstrukce brzdného vozíku musí zajišťovat jeho samočinné brzdění při
překročení  nejvyšší dovolené rychlosti  v obou směrech jízdy. Brzdný vozík se
musí dát ovládat i ručně.
     (2) Účinnost  brzdění  musí být taková, aby brzdná dráha nebyla delší než
11 m a zpoždění při dopravě osob nebylo větší než 9,81 m . s-2.
                                    § 111
                      Dokumentace zařízení závěsné dráhy
     Dokumentace zařízení závěsné dráhy určí požadavky na zajištění bezpečného
provozu a údržby a dále určí
  a) umístění tratě v podzemním díle se zřetelem na dodržení stanovených mezer
     a průchodů,
  b) druh  a rozmístění  nosných  závěsů  tratě  a způsob  jejich  upevnění  v
     podzemním díle,
  c) zabezpečení tratě proti příčnému a podélnému posunutí,
  d) rozmístění pohyblivých zarážek,
  e) typ a umístění vrátku nebo pohonné stanice,
  f) způsob a druh návěští a umístění návěštních a dorozumívacích zařízení.
                                    § 112
                                  Důlní vozy
     (1) Spojka  nebo jiné spojovací  zařízení  důlního  vozu pro dopravu hmot
musí  mít  nejméně  šestinásobnou   bezpečnost  a  pro  dopravu  osob  nejméně
desetinásobnou bezpečnost vzhledem k největšímu statickému zatížení v tahu.
     (2) Spojovací zařízení se nesmí samovolně rozpojit. Pro dopravu osob musí
být použito pevných táhel zajištěných proti samovolnému rozpojení.
     (3) Vůz s čelními stěnami, používaný  i k ruční dopravě, musí mít na obou
čelních stěnách chráněná držadla.
     (4) Deformované nebo opotřebované spojovací zařízení musí být vyměněno.
     (5) Ustanovení  odstavců  1 až 4 se vztahují  i na jiná vozidla  určená k
dopravě v podzemním díle.
                                    § 113
                              Pásové dopravníky
     (1) Před náběhem dopravního  pásu na výsypný, pohonný a vratný válec musí
být stěrače, boční kryty a zábrany proti vtažení končetin osob.
     (2) Spoj  dopravního  pásu nesmí  ohrožovat  osoby a umožňovat  propadání
drtě.
     (3) Závěs  pro zavěšení dopravníkové  tratě musí mít nejméně čtyřnásobnou
bezpečnost vzhledem k největšímu statickému zatížení.
     (4) Automaticky   ovládaná   souprava  pásových  dopravníků   musí  kromě
požadavků uvedených v § 89 splňovat také tyto požadavky:
  a) před uvedením dopravníku  do chodu možnost dát návěští slyšitelné po celé
     délce dopravníku,
  b) zastavení dopravníku  z kteréhokoliv  místa podél dopravníku  prostředkem
     dosažitelným od jeho konstrukce a označeným,
  c) zajistit samočinné zastavení dopravníku při poruše, zejména při přetržení
     a prokluzování  pásu, přeplnění  přesypných  míst a přehřátí elektrického
     motoru,
  d) signalizovat nebezpečnou teplotu pohonné a vratné stanice.
     (5) Dopravník   musí  být  upraven  tak,  aby  nedocházelo  ke  spadávání
dopravovaného materiálu a k nežádoucímu tření, a v místech, kde dopravní větev
je výše než 1,4 m nad zemí, vybaven bočním hrazením.
     (6) Přesyp a plnicí stanice musí být zhotoveny tak, aby
  a) sypná výška byla co nejmenší,
  b) přesyp hřeblového dopravníku neumožňoval hrnutí drtě pod dopravník,
  c) místo s vývinem prachu bylo vybaveno  protiprašným  zařízením  činným při
     dopravě.
     (7) Při  natahování  dopravního  pásu  lanem  musí mít lano a spoj pásu s
lanem  nejméně  dvojnásobnou  bezpečnost  vzhledem  k největšímu  tahu tažného
zařízení.
                                    § 114
                             Hřeblové dopravníky
     (1) Hřeblový  dopravník,  který není z místa ovládání přehlédnutelný,  se
nesmí provozovat  bez návěštních  zařízení.  Hřeblový dopravník se smí spustit
teprve  po  výstražném  znamení  výrazně  odlišném  od  provozních  signálů  a
provozního  hluku a po uplynutí nejméně 5,  nejvýše 15 sekund, slyšitelném  na
ovládacích místech, u pohonné, vratné a napínací stanice dopravníku, u přesypu
a na dalších  nebezpečných  místech.  Dopravník  je nutno vybavit  elektrickým
blokováním proti nežádoucímu spuštění.
     (2) Zastavení  dopravníku  musí  být  možné  z kteréhokoliv  místa  podél
dopravníku.
                           H L A V A   Č T V R T Á
                        ENERGETICKÁ A OSTATNÍ ZAŘÍZENÍ
                                    § 115
                    Zařízení pro výrobu stlačeného vzduchu
     (1) Podmínky pro umístění a provoz kompresoru v podzemí určí projekt nebo
provozní dokumentace.
     (2) Mezi kompresorem  a vzdušníkem  nebo tlakovzdušným  rozvodem musí být
uzavírací armatura.
     (3) Pojistný  ventil  kompresoru  je  nutno  nastavit  tak,  aby  po jeho
otevření  nenastalo  překročení  dovoleného  provozního  tlaku  při jmenovitém
výkonu kompresoru o více než 10 %.
     (4) Jako filtr vzduchu nasávaného kompresorem se smí použít jen nehořlavý
materiál.
     (5) Nejvyšší dovolená teplota stlačeného vzduchu je 180C.
     (6) Pro chlazení kompresoru v mezistupňovém  chladiči a dochlazovači  smí
být použita  voda,  která neobsahuje  hořlavé  ani toxické  látky a mechanické
nečistoty.
                                    § 116
            Odlučovače, dochlazovače, vzdušníky a jejich spojovací
                                   potrubí
     Provoz odlučovače,  dochlazovače,  vzdušníku a jejich spojovacího potrubí
je dovolen pouze tehdy, je-li splněn požadavek na čištění
  a) u odlučovače a dochlazovače jedenkrát za rok,
  b) u vzdušníku a příslušného spojovacího potrubí jedenkrát za tři roky,
  c) u potrubí vždy, dosáhla-li tloušťka usazeniny více než 2 mm.
                                    § 117
                          Rozvod stlačeného vzduchu
     (1) Nejvyšší dovolená teplota rozváděného stlačeného vzduchu je 60C
     (2) Hadice  a její  spoje  s potrubím  musí  být dimenzovány  na nejvyšší
pracovní  přetlak,  u pohyblivých  strojů zajištěny  proti vytržení ze spoje a
nesmí tvořit ostré ohyby.
     (3) Práce na tlakovzdušném rozvodu pod tlakem je zakázána.
                                    § 118
                           Vrtačky a vrtací kladiva
     (1) Při používání vrtačky a vrtacího kladiva je zakázáno
  a) používat elektrický pohon k otáčení vrtáku, který uvízl ve vývrtu,
  b) vrtat s vyfukováním prachu do ovzduší,
  c) odpojovat protiprašné zařízení.
     (2) Při používání  vrtačky je zakázáno  usměrňovat  vrták nebo vrtnou tyč
rukou.
                            Č Á S T   D E S Á T Á
                         CHŮZE, DOPRAVA A SKLADOVÁNÍ
                            H L A V A   P R V N Í
                          CESTY PRO CHŮZI A DOPRAVU
                                    § 119
                               Cesty pro chůzi
     (1) Za cestu pro chůzi se pro účely této vyhlášky  považuje každý prostor
v podzemí,  kterým se chodí. Prostory,  které se nesmí používat  pro chůzi, je
nutno označit  zákazem  vstupu  nebo vstupu  do nich zabránit  jiným způsobem.
Požadavky na cesty stanovené touto částí se nevztahují na pracoviště.
     (2) Cestu  pro chůzi, podlahu,  plošinu,  lávku, most, ochoz a schodiště,
jakož i lešení pro chůzi je nutno zřizovat  a udržovat nezavodněné  a tak, aby
chůze po nich byla bezpečná a aby svým provedením  odpovídaly  předpokládanému
zatížení  a provozním  podmínkám.  Cestu  s úklonem  větším  než  30 je nutno
vybavit držadly a stupadly, případně schody.
     (3) Pokud  je dopravní cesta určena i pro chůzi na pracoviště  a zpět, je
na ní v době vymezené pro takovou chůzi strojní doprava zakázána.
     (4) Na cestě s úklonem větším než 30 nesmí být současně prováděna  chůze
a doprava.
     (5) Každý,   kdo  vstupuje  na  dopravní  cestu,  musí  věnovat  zvýšenou
pozornost provozu vozidel.
     (6) Mezi vozidly se smí procházet, jen když stojí a je mezi nimi ve směru
jejich možného pohybu vzdálenost nejméně 2 m.
     (7) Cestu  pro chůzi  ve výšce větší než 1,5 m a cestu podél nebezpečných
prohlubní  je nutno  opatřit  na volných  stranách  pevným  a dobře zakotveným
zábradlím  s vrchním  madlem  upevněným  ve výšce 1,1 m a další podélnou  tyčí
přibližně v polovině výšky.
     (8) Cestu  pro chůzi vedenou  nad jinou cestou nebo místem,  kde se mohou
zdržovat  osoby, je nutno opatřit  u podlahy ochrannou  lištou o výšce nejméně
0,1 m, není-li pádu předmětů z ní zabráněno jinak.
     (9) Pro  chůzi  v díle v podzemí  s úklonem  větším  než 45, které  není
vybaveno  těžním  nebo dopravním  zařízením,  je nutno  zřídit  lezní oddělení
vybavené odpočívadly, jejichž svislá vzdálenost nesmí být větší než 8 m.
     (10) Podél  celého lezního oddělení,  včetně průlezních  otvorů, je nutno
zachovat průlezní prostor o světlých rozměrech alespoň 0,7 m kolmo na žebřík a
0,6 m po šířce.
     (11) Žebřík   lezního  oddělení  vedoucí  z  nástupní  úrovně  k  prvnímu
odpočívadlu  smí být svislý  pouze do délky 8 m; od délky 3 m smí být používán
jen svislý žebřík opatřený ochranným košem s průlezním otvorem 0,6 x 0,7 m.
                                    § 120
          Rozměry cest pro chůzi, přechody a průchody na dopravních
                                   cestách
     (1) Rozměry  cest pro chůzi a rozměry průchodů  určí projekt s ohledem na
budoucí využití děl v podzemí.
     (2) Rozměry  musí umožňovat  chůzi, případně vyproštění  postiženého  při
úrazu.
     (3) Přes  dopravník,  včetně dopravníku  umístěného  na povrchu, je nutno
zhotovit přechody.
                                    § 121
                                    Žebřík
     (1) Žebřík  se staví  tak,  aby kryl otvor  v odpočívadle  a byl zajištěn
proti podklouznutí  nebo převážení.  Světlá šířka žebříku  nesmí být menší než
0,3 m, vzdálenost  mezi příčkami  větší než 0,3 m a volný prostor pro chodidla
za příčkami  menší než 0,18 m. Přesah žebříku nad výstupní  otvor nebo plošinu
nesmí být menší než 1,1 m, pokud nad nimi nejsou upevněna do stejné výše pevná
madla.
     (2) Na témže žebříku nesmí vystupovat  nebo sestupovat  současně dvě nebo
více osob a nesmí se používat k vynášení nebo snášení břemen o hmotnosti vyšší
než 20 kg.
     (3) Je-li  třeba žebřík nastavit, v místě spojení nesmí být sklon žebříku
ani vzdálenost mezi příčkami měněna.
                                    § 122
                                Dopravní cesty
     (1) Dopravní  cestou  se pro účely této vyhlášky  rozumí  cesta pro ruční
nebo strojní  dopravu osob nebo nákladů.  Za vodorovnou  se považuje  dopravní
cesta  s úklonem  do 35 mm . m-1,  s větším  úklonem  až do 45  včetně,  jsou
dopravní cesty úklonné, nad 45 svislé.
     (2) Dopravní  cesty,  které  se křižují  nebo sbíhají,  je nutno  vybavit
zabezpečovacím  zařízením, od kterého je možno upustit, je-li jinak zajištěno,
aby nemohlo dojít ke srážce.
     (3) Náhlé zúžení průřezu dopravní cesty (větrní dveře a podobně) je nutno
při strojní kolejové dopravě včas signalizovat dotykovým předvěštím.
     (4) Prochází-li  dopravní  cesta  nad jinou  cestou  nebo místem,  kde se
zdržují  osoby,  je  nutno  zajistit,   aby  nikdo  nebyl  ohrožen  dopravními
prostředky, padajícími hmotami nebo předměty.
     (5) Přístup  k dopravní  cestě,  která  se nesmí používat  k chůzi v době
dopravy, je nutno označit zákazem vstupu nebo vstupu jinak zabránit.
     (6) Úklonnou  dopravní cestu je nutno vybavit zábranami proti najetí nebo
ujetí vozů. Jejich rozmístění a způsob obsluhy určí provozní dokumentace.
                                    § 123
                       Dopravní cesty s kolejovou tratí
     (1) Před zavedením strojní dopravy je nutno kolejovou trať zaměřit.
     (2) Konec kolejové tratě je nutno zabezpečit proti ujetí vozidel.
     (3) Jazyky  výhybky  při  strojní  dopravě  nesmí  být rovné;  v krajních
polohách  musí být zajištěny  závažím výměníku,  pružinou nebo jiným způsobem.
Dálkově ovládanou  výhybku je nutno opatřit optickou kontrolou polohy. Výhybka
nesmí být umístěna na přejezdu kolejové tratě.
     (4) Točnici  a přesuvnu  je nutno zhotovit  tak, aby jejich  poloha  byla
zajistitelná. Strojní doprava nesmí být provozována na kolejové trati vybavené
točnicí nebo přesuvnou.
     (5) Vnitřní  stranu  oblouku  koleje  v úseku tratě,  kde jsou důlní vozy
tlačeny  posunovači  nebo jiným zařízením  a kde by mohly vykolejit,  je nutno
vybavit vodicí lištou.
     (6) Křížení úzkorozchodné dráhy  na  povrchu  s komunikací  se  silničním
provozem vozidel je nutno označit dopravními značkami. /21/
                                    § 124
               Umístění kolejových tratí a prostor pro obsluhu
     (1) Kolejovou trať je nutno budovat tak, aby byly zachovány mezery
  a) mezi nejširšími  částmi míjejících  se vozidel  na souběžných  kolejových
     tratích nejméně 0,2 m,
  b) mezi  výztuží  (ostěním),  výstrojí,  objektem,  zařízením  nebo uloženým
     předmětem a obrysem největšího vozidla včetně nákladu nejméně 0,25 m.
V kruhovém  profilu,  jakož  i při dopravě  lanem a ruční dopravě  je dovoleno
mezeru požadovanou pod písmenem b) snížit na 0,1 m, nevznikne-li tím nebezpečí
zachycení vozidla nebo osob.
     (2) Na  dopravní  cestě s kolejovými  tratěmi,  kde všechny  tratě bývají
zaplněny  vozidly  a kde se vozidla spojují nebo rozpojují  ručně, je nutno po
jedné straně každé kolejové  trati ponechat  prostor  o šířce nejméně  0,6 m a
výšce nejméně 1,8 m.
                                    § 125
           Zabezpečení úklonné dopravní cesty s kolejovou tratí pro
                                dopravu lanem
     (1) V úklonné dopravní  cestě s kolejovou  tratí pro dopravu lanem, kromě
dopravy  podstavníkem,  je nutno vybudovat  pohyblivé  závory pod zhlavím,  na
úpatí  a pod  místem  připojování  a odpojování  vozidel  k lanu.  Při  ražení
úpadnice určí vzdálenost pohyblivé závory od čelby technologický postup.
     (2) Vzdálenost  závory  od zhlaví  musí umožnit,  aby při zavřené  závoře
mohla  být na úklonnou  dopravní  cestu  spuštěna  při napnutém  laně  všechna
současně dopravovaná vozidla.
     (3) Závora  pod zhlavím  se smí ovládat jen ze stanoviště  obsluhy vrátku
nebo pohonné stanice; ostatní závory ovládají určení zaměstnanci.
     (4) Obsluha  vrátku má mít volný výhled na místo připojování a odpojování
vozidel.  Jestliže  výhled  na toto  místo  není možný,  je nutno  stanovit  a
zajistit  vhodný  způsob  dorozumívání  mezi místem  připojování  a odpojování
vozidel a stanovištěm obsluhy.
     (5) Na  úpatí je nutno pro obsluhu  zřídit  úkryt,  ze kterého  lze dávat
návěští.
     (6) Při  dopravě  v úklonu  větším  než  15  je  nutno  vozidla  vybavit
pojistným zařízením proti převrácení.
     (7) Náraziště  s podstavníkovou  dopravou  má  ochranné  zařízení,  které
zamezuje  vsunutí vozidel na úklonnou  dopravní cestu dříve, než je podstavník
přistaven  a zajištěn proti pohybu. Na podstavníku  musí být aretační zařízení
vozidel.
     (8) Dopravuje-li  se při ražení  dovrchního  díla v podzemí  přes kladku,
určí způsob zajištění bezpečnosti práce a provozu technologický postup.
                                    § 126
                      Dopravní cesty se závěsnou dráhou
     (1) Závěsnou  dopravou  smí být vybavena  jen ta dopravní  cesta, u které
nosnost výztuže a její stabilita  nebo jiné uchycení nosných závěsů tratě jsou
dostatečné  i s ohledem  na  zatížení  dopravními  prostředky  a dopravovanými
hmotami.
     (2) Výhybka a točnice závěsné dráhy musí
  a) být pevně spojena s navazujícími částmi tratě,
  b) být zavěšena na výztuž samostatnými závěsy,
  c) znemožňovat sjetí vozidel,
  d) umožňovat kontrolu nastavení z místa obsluhy.
Přesuvné části výhybky a točnice musí být v krajních polohách zajištěny  proti
změně polohy a uzavírat neprůjezdnou větev tratě.
     (3) Konec  tratě  závěsné  dráhy  je nutno opatřit  zarážkou  nebo pevným
dorazem.
     (4) Výhybky  tratě  závěsné  dráhy  se ovládají  z místa obsluhy  (kabiny
řidiče, kabiny průvodčího, stanoviště vrátkaře a podobně).
                                    § 127
                         Umístění tratě závěsné dráhy
     (1) Mezera pod spodním okrajem vozidla nesmí být menší než 0,1 m.
     (2) V manipulačním  prostoru,  včetně nakládací  a vykládací  stanice, je
nutno zachovat  po celé jeho délce alespoň na jedné straně prostor pro obsluhu
o výšce nejméně 1,8 m a šířce nejméně 1 m.
     (3) Na  trati závěsné  dráhy,  kromě dopravy  nekonečným  lanem, je nutno
umístit pohyblivé zarážky
  a) pod zhlavím úklonné trati a pod místem připojování a odpojování lana,
  b) na obou koncích  nakládací,  vykládací  a překládací  stanice  a na místě
     spojování a rozpojování vozidel,
  c) nad pracovištěm  při ražení úpadnice ve vzdálenosti určené technologickým
     postupem raženého podzemního díla.
Na místech uvedených  pod písmenem  b) je dovoleno  na vodorovném  úseku tratě
zřídit jiný způsob zajištění vozidel proti ujetí.
     (4) Pohyblivou  zarážku  je nutno vybudovat  tak, aby ji obsluha  mohla z
bezpečného  stanoviště  ovládat  a kontrolovat  její  nastavení.  Při  dopravě
závěsnou  lokomotivou  smí  být  pohyblivá  zarážka  ovladatelná  i ze závěsné
lokomotivy.
     (5) Vzdálenost  pohyblivé  zarážky  pod zhlavím  na začátku úklonné tratě
musí umožnit,  aby při uzavřené  zarážce  mohla být na úklonnou  trať spuštěna
všechna současně dopravovaná vozidla.
     (6) Na trati závěsné dráhy s dopravou nekonečným lanem je nutno pohyblivé
zarážky umístit tak, aby nemohlo dojít k ujetí vozidel.
                                    § 128
                         Dopravní cesty s dopravníky
     Mezery na dopravních cestách s dopravníky v podzemí nesmí být menší než
  a) 0,8 m mezi konstrukcí  dopravníku  a výztuží  na straně  chůze a 0,2 m na
     druhé straně,
  b) 0,5 m nad horní větví dopravníku a 0,8 m při dopravě osob na páse,
  c) 0,2 m mezi spodní větví dopravního pásu nebo rotující částí a počvou.
                                    § 129
         Dopravní cesty pro důlní bezkolejové stroje, stavební stroje
                              a motorové vozíky
     (1) Mezera  mezi výztuží,  výstrojí,  objektem,  zařízením  nebo uloženým
předmětem  a obrysem  důlního  bezkolejového  stroje,  stavebního  stroje nebo
nákladem  nesmí  být menší než 0,6 m. Nejsou-li  řidič nebo dopravované  osoby
chráněni konstrukcí stroje, je tato mezera i od těchto osob.
     (2) Opatření  k zajištění bezpečnosti  osob před couvajícími  stroji určí
dopravní řád.
     (3) U výsypného  místa je nutno vybudovat  proti přejetí stroje do výsypu
zarážku,  zvýšený  okraj  sýpu nebo podobné  opatření  a tato místa za provozu
osvětlit stálým osvětlením.
                                    § 130
                    Dopravní cesty pro dopravu samospádem
     (1) Skluz  a spádové potrubí je nutno zhotovit, upevnit a navzájem spojit
tak, aby nedocházelo k jejich výkyvům.
     (2) Skluz, spádové potrubí a zásobník je nutno vybavit
  a) na straně přísunu hmot zařízením umožňujícím zastavení jejich přísunu,
  b) na vypouštěcí straně spolehlivým uzávěrem.
     (3) Zařízení pro dopravu samospádem nesmí ohrožovat osoby pádem hmot.
                                    § 131
                          Prohlídky dopravních cest
     (1) Dopravní  cesty a jejich vybavení musí být prohlédnuty nejméně jednou
za týden určenými zaměstnanci.
     (2) Stav dopravní cesty, kde se dopravují osoby, a její vybavení je nutno
prohlédnout nejméně jednou denně.
                            H L A V A   D R U H Á
                                   DOPRAVA
                                    § 132
                                Ruční doprava
     (1) Ruční   doprava   důlním  vozem,  vozíkem   závěsné  dráhy  a  ručním
bezkolejovým  vozíkem  je dovolena  na vodorovné  dopravní  cestě;  na úklonné
dopravní   cestě  je  ruční  doprava  dovolena   jen  důlním  vozem  a  ručním
bezkolejovým vozíkem při úklonu do 50 mm . m-1 do vzdálenosti 50 m, při větším
úklonu, nejvýše do 85 mm . m-1 jen do vzdálenosti 20 m.
     (2) Vozit se na důlním voze nebo vozíku závěsné dráhy, chodit při dopravě
před nimi nebo je nechat volně jet je zakázáno.
     (3) Důlní  vůz, vozík  závěsné  dráhy  a ruční bezkolejový  vozík smí být
dopravován pouze jednotlivě. Vzdálenost mezi jednotlivě dopravovanými  důlními
vozy nebo vozíky závěsné dráhy mimo náraziště  a plnicí a výsypné stanice musí
být nejméně 20 m.
     (4) U  větrních   dveří,  v  oblouku,   kde  není  volný  rozhled,  a  na
křižovatkách  se musí  jet pomalu  a kromě  toho na sebe upozorňovat  voláním,
není-li jiné vhodné výstražné znamení.
     (5) Důlní vůz, vozík závěsné dráhy a ruční bezkolejový vozík se smí pouze
tlačit, kromě dopravy do svahu, kdy se důlní vůz a ruční bezkolejový vozík smí
pouze táhnout.
     (6) Jednotlivé  důlní  vozy,  vozíky  závěsné  dráhy nebo části rozpojené
soupravy  smí být od sebe odtlačovány  pouze, jsou-li  v klidu, a to jen pákou
nebo uchopením ze strany.
                                    § 133
                               Strojní doprava
     Zavedení  strojní  dopravy  hmot povoluje  určený  zaměstnanec,  zavedení
strojní dopravy osob povoluje vedoucí pracovník.
                                    § 134
                Doprava břemen nadměrné hmotnosti nebo rozměrů
     (1) Pokud   hmotnost   dopravovaného   předmětu  je  větší  než  základní
(jmenovitá)   nosnost  použitého  dopravního  nebo  zdvihacího  zařízení  nebo
únosnost dopravní cesty, nutno je považovat za břemeno nadměrné hmotnosti.
     (2) Pokud  rozměr  dopravovaného   předmětu  přesahuje  obrys  dopravního
zařízení nebo zasahuje do mezer na dopravní cestě stanovených touto vyhláškou,
nutno je považovat za břemeno nadměrného rozměru.
     (3) Před  nakládáním  břemene nadměrné hmotnosti  je nutno ověřit, zda je
dopravní  zařízení  dostatečně  dimenzováno,   zejména  pokud  jde  o  pevnost
jednotlivých částí a stabilitu dopravního prostředku. Před dopravou i po ní je
nutno prohlédnout  všechny  části dopravního  zařízení,  které budou nebo byly
mimořádně  namáhány  a mohly  by být při dopravě  poškozeny.  Doprava  břemene
nadměrných rozměrů se smí zahájit až po kontrole průjezdnosti dopravní cesty.
                                    § 135
                                 Dopravní řád
     (1) Pro  strojní  dopravu  vydá zaměstnavatel  dopravní  řád, který  určí
zejména
  a) dopravní cesty, stroje a zařízení,
  b) značení dopravních cest,
  c) místa pro nakládání,  vykládání a překládání hmot, seřazování,  couvání a
     odstavování vozidel, tažení a tlačení vozidel,
  d) dobu dopravy a dobu vymezenou pro chůzi,
  e) dovolenou zátěž jednotlivých dopravních zařízení,
  f) pokyny pro připojování  a odpojování  vozidel a způsob zajištění  vozidel
     proti nežádoucímu pohybu,
  g) způsob a použití návěští, jejich význam a způsob dorozumívání obsluh,
  h) bezpečnostní  a provozní  pokyny pro dopravu  výbušnin,  břemene nadměrné
     hmotnosti  nebo  rozměrů,  nářadí,  předmětů  a materiálu,  pro současnou
     dopravu a chůzi a pro práci na dopravní cestě s trolejovým vedením,
  i) způsob označení místa nehody,
  j) způsob a prostředky k nakolejení vykolejených vozidel,
  k) lhůty, způsob a rozsah prohlídky dopravních cest a jejich vybavení,
  l) rozsah prohlídky dopravního zařízení před zahájením dopravy.
     (2) Dopravní řád pro dopravu osob dále určí
  a) cesty pro dopravu osob,
  b) rozmístění nástupišť,
  c) dobu vymezenou pro dopravu osob na pracoviště a zpět,
  d) pravidla chování osob při dopravě,
  e) počet současně dopravovaných osob,
  f) povinnosti průvodčích a dohližitelů a označení dohližitelů,
  g) podmínky pro současnou dopravu nářadí, předmětů a osob.
     (3) Doprava zraněného má přednost před jinou dopravou.
     (4) Dopravní  řád  je  nutno  vyvěsit  na  nástupištích,  na stanovištích
obsluhy, v remízách, garážích a na odstavných místech.
                                    § 136
                                    Řidič
     (1) Vozidlo  smí  být  ovládáno  jen  ze stanoviště  řidiče.  Z jedoucího
vozidla  řidič  nesmí  vystoupit  a nesmí  je ponechat  na dopravní  cestě bez
dozoru, není-li zajištěno proti uvedení do pohybu.
     (2) Řidič  musí při jízdě sledovat  dopravní  cestu. Hrozí-li  nebezpečí,
sníží rychlost jízdy nebo zastaví. Spatří-li osoby nebo jiné vozidlo, které by
ohrozil, ztlumí světlo, dá výstražné znamení a přiměřeně sníží rychlost jízdy.
Pokud potká osoby,  které nemají možnost  ustoupit  do bezpečí,  nebo má-li na
dopravní cestě překážku, musí včas zastavit. V jízdě smí pokračovat  až tehdy,
přesvědčil-li se, že další jízdou nikoho neohrozí.
     (3) Řidič  musí dát výstražné  znamení před zahájením jízdy, před vjezdem
do nepřehledného  místa, větrních  dveří a jiných zúžených  míst a vjezdem  do
nástupiště  a stanice.  Před  těmito  místy  a při  manipulaci  na  seřadišti,
nástupišti  a v nakládací,  vykládací a překládací stanici musí včas přiměřeně
snížit rychlost.
     (4) Řidič   smí  přenechat   řízení  vozidla  jen  zaměstnanci,   kterého
zacvičuje.
     (5) Jde-li průvodčí nebo zaměstnanec  určený k manipulaci s vozidly vedle
jedoucí soupravy,  smí řidič jet nejvýše rychlostí jeho chůze a přitom ho musí
sledovat.
     (6) Řidič  se na začátku  směny  seznámí  se záznamy  o stavu  vozidla  a
dopravních cest a na konci směny provede záznam o stavu vozidla.
                                    § 137
                              Návěštní zařízení
     (1) Návěštní  zařízení  je nutno  zřídit  tam, kde se obsluha  dopravního
zařízení nemůže spolehlivě  dorozumět  s osobami zúčastněnými  na dopravě, a u
dopravníku, jehož provozem bez návěštního zařízení mohou být ohroženy osoby.
     (2) Návěštní  zařízení  je nutno  umístit  tak, aby jeho ovládání  nebylo
spojeno s nebezpečím, a provést tak, aby byla zajištěna rozlišitelnost návěští
pro různé způsoby dopravy na jedné dopravní  cestě a zřetelně slyšitelná  i na
místech, ze kterých jsou dávána.
     (3) Tabulka  s významem  určených  návěští musí být umístěna u návěštního
zařízení. Návěští "jedenkrát" je možno používat jen jako znamení k zastavení.
     (4) Doprava  ve směně  nesmí  být zahájena,  pokud se obsluha  dopravního
zařízení nepřesvědčila o správné funkci návěštního zařízení.
     (5) Před  zahájením  dopravy lanem musí obsluha dát návěští na místo, kam
se má dopravovat,  a počkat na zpětné návěští.  Obsluha smí uvést zařízení  do
chodu nejdříve 5 sekund a nejpozději 15 sekund po obdržení návěští.
     (6) Dopravní  cestu s dopravou  lanem je nutno vybavit  takovým návěštním
zařízením,  aby z kteréhokoliv  místa dopravní  cesty bylo možno dát návěští k
zastavení dopravy. Smí být použito jen takové zvukové návěští upozorňující  na
zahájení dopravy, které je slyšitelné po celé délce dopravní cesty, pokud není
nahrazeno jiným rovnocenným způsobem určeným v dopravním řádu.
     (7) Ruční návěští se dává svítilnou s bílým  nebo  žlutým světlem. Význam
ručních návěští je uveden v příloze č. 1.
                                    § 137a
                         Dopravní návěští a předvěští
     (1) K zabezpečení  dopravní  cesty  s  dopravou  lokomotivou  musí  být v
místech určených touto vyhláškou zřízena návěští, případně předvěští.
     (2) Tvar,  popis  a barevné provedení dopravních návěští se provede podle
přílohy č. 2,  rozměry  a  úprava jednotlivých návěští včetně tvaru a umístění
symbolů podle přílohy č. 3.
     (3) Dotykové  předvěští  (např.  zavěšené řetězy nebo pásy) se zřídí tam,
kde  prostředí  a  podmínky znemožňují dobrou  viditelnost nebo rozlišitelnost
návěští  nebo  v místě  vjezdu  do  zúžených  průřezů dopravní cesty. Dotykové
předvěští  se  zřizuje  nejméně  ve  dvou párech vzdálených od sebe 2 až 3 m o
šířce shodné s šířkou lokomotivy, vozu pro dopravu osob apod.
     (4) Návěšť "Výstraha" se umístí
  a) v  místech   vjíždění  vlaku  do  koncové  stanice,  náraziště  a  jiných
     manipulačních prostorů,
  b) před  průjezdem  vlaku  seřadištěm  vozů,  překládací  stanicí a násypným
     zařízením,
  c) v místech,  kde  se  na dopravní  cestě pracuje,  a to s ohledem na délku
     brzdné dráhy vlakové soupravy.
     (5) Návěšť  "Snížený průřez"  nebo "Zúžený průřez" musí být umístěna tam,
kde není  dodržen  průřez dopravní cesty, zejména před hrázovými nebo větrními
dveřmi, popřípadě přímo na nich a v místech násypného zařízení.
     (6) Návěšti označující  křižovatku  tratí,  výhybku,  zatáčku, nástupní a
výstupní  stanici  musí  být umístěny před dopravními místy určenými dopravním
řádem.  Zaměstnavatel  stanoví,  které výhybky a zatáčky musí být s ohledem na
bezpečnost a plynulost provozu označeny.
     (7) Návěšť "Dávej varovné signály" musí být umístěna tam, kde se vykonává
práce na dopravní cestě, ve vzdálenosti určené dopravním řádem.
     (8) Návěšť  "Zákaz  vjezdu"  uzavírá  dopravní  cestu  nebo její úsek pro
jakýkoli  způsob  dopravy. Ve spojení s příslušnou tabulkou s textem může také
omezit provoz na této dopravní cestě jen pro určený (vymezený) způsob dopravy.
     (9) Návěšť  "Námezník"  se umístí na seřadištích vozů kolejové dopravy, v
překládacích stanicích a na kolejích určených k odstavování vozů.
     (10) Návěšť  "Zrušení předcházejících  návěští"  vymezuje  konec příkazů,
výstrahy a zákazů daných návěšťmi č. 1 a 5 podle přílohy č. 2.
     (11) Návěští  pro  trolejovou  dopravu  se  umístí  na zařízení trakčního
vedení.
                                    § 138
                       Spojování a rozpojování vozidel
     Ručně smí být spojována  a rozpojována  jen stojící  vozidla  kolejové  a
závěsné  dopravy  a jen po dohodě  se zaměstnancem,  který by je mohl uvést do
pohybu. Mezi vozidla se nesmí vstupovat nebo se mezi ně nahýbat.
                                    § 139
                           Doprava hmot a předmětů
     (1) Hmoty  a předměty  smí  být  na vozidlo  ukládány  jen  tak,  aby při
nakládání,  překládání,  dopravě  nebo vykládání  nedošlo k jejich nežádoucímu
pohybu.
     (2) Vykládané hmoty a předměty smí být ukládány jen tak, aby nezasahovaly
do  průjezdního  průřezu  dopravní  cesty  a aby  nehrozilo  nebezpečí  jejich
převrácení, sesutí nebo pád.
     (3) Při  ručním nakládání  a vykládání  je nutno vozidlo  zajistit  proti
nežádoucímu  pohybu. Na vozidlo v pohybu je zakázáno ručně nakládat a vykládat
z něho jakékoliv hmoty nebo předměty, kromě sypkých hmot.
     (4) Ručně  smí  být  vyklápěno  pouze  stojící  vozidlo  zajištěné  proti
posunutí nebo převrácení.
     (5) Stoupat na vozidlo nebo jeho část při vyklápění je zakázáno.
     (6) Výklopné  a samovýsypné  vozidlo  je nutno  zajistit  tak, aby se při
dopravě nemohlo samovolně vyklopit nebo vyprázdnit  a při vyklápění převrátit.
Vyklápění a vyprazdňování vozidel smí být prováděno jen tak, aby hmotami nebyl
nikdo ohrožen.
     (7) Při dopravě uzavřeného radioaktivního  zářiče nebo jeho přenášení smí
být  přítomny  jen  osoby,  jejichž  činnost  je  spojena  s dopravou  zářiče.
Dopravován  smí  být  jen  v prostředcích  pro dopravu  osob,  kromě  pásových
dopravníků. Doprava do podzemí a zpět se provádí přednostně.
                                    § 140
               Práce a odstraňování nehod na dopravních cestách
     (1) Pracoviště  na dopravní  cestě je nutno po dobu trvání  práce označit
způsobem  určeným  v dopravním  řádu; to se týká i nehody na dopravní  cestě a
jejího odstraňování.  Označení  se umístí ve vzdálenosti  umožňující  bezpečné
zastavení přijíždějícího  vozidla, a to na všech přístupech  k pracovišti nebo
místu nehody.
     (2) Práce na úklonné dopravní cestě se nesmí provádět, pokud vozidlo nebo
břemeno  není  spolehlivě  zajištěno  proti  ujetí  nebo odstraněno  z úklonné
dopravní cesty. Za spolehlivé  se nepovažuje  zajištění  jen lanem vrátku nebo
lanem pohonné stanice.
                                    § 141
                         Zvedání vykolejených vozidel
     (1) Vykolejené  vozidlo  se  smí  zvedat  a nakolejovat  jen  způsobem  a
prostředky určenými v dopravním řádu.
     (2) Vykolejené  vozidlo je nutno zajistit proti ujetí a současně zabránit
najetí dalšího vozidla na ně.
                                    § 142
                               Rychlost dopravy
     (1) Rychlost   dopravy   lokomotivami   smí  být  určena  jen  v  rozsahu
technických podmínek lokomotiv a povolení k používání jejich typů /18/ a stavu
kolejových tratí.
     (2) Rychlost dopravy lanem nesmí překročit 2 m . s-1.
     (3) Rychlost  dopravy u jiné strojní dopravy smí být určena jen v rozsahu
technických podmínek, povolení k používání jejich typů /18/ a stavu dopravního
prostoru.
                                    § 143
                          Podmínky pro dopravu lanem
     (1) Lano smí být vedeno jen tak, aby se zabránilo jeho nadměrnému tření a
aby při připojování  vozidla nebo při nahodilém  průvěsu nemohlo zachytit jiná
vozidla nebo ohrozit osoby.
     (2) Závora  nebo pohyblivá  zarážka smí být otevřena  bezprostředně  před
průjezdem vozidla a jen po dobu průjezdu.
     (3) Je-li na úklonné dopravní cestě nebo v jejím okolí pracoviště,  které
by mohlo být ohroženo ujetým vozidlem nebo vymrštěným dopravovaným materiálem,
smí být doprava  zahájena  teprve  tehdy, jestliže  se všechny  osoby z těchto
pracovišť zdržují na bezpečném místě.
                                    § 144
           Provoz vrátků a pohonných a vratných stanic pro dopravu
                                    lanem
     (1) Vrátek  a pohonnou  a vratnou  stanici  pro  dopravu  lanem  je nutno
umístit nebo chránit tak, aby na ně nemohlo najet dopravované vozidlo, břemeno
nebo vyrovnávací závaží.
     (2) Vrátek  používaný  pro zdvíhání břemen smí být umístěn jen mimo dráhu
dopravovaného břemene a osazen tak, aby osa kladky byla kolmá na směr navíjení
lana.
     (3) Způsob   zakotvení   vrátku  nebo  pohonné   stanice   určí  provozní
dokumentace,  přičemž bezpečnost  ukotvení  je nejméně 1,2násobná  vzhledem  k
jmenovité pevnosti lana. Bezpečnost ukotvení a zatížení vrátku používaného pro
zdvíhání břemen je dvojnásobná vzhledem k nosnosti vrátku.
     (4) Navíjené lano nesmí být usměrňováno rukou.
     (5) Jedno  lano u dvoububnového  vrátku se smí používat,  jen je-li druhé
lano zajištěno na bubnu tak, aby jím nebyl nikdo ohrožen.
     (6) Na bubnu vrátku nesmí při dopravě zůstat méně než tři závity lana.
     (7) Stanoviště  obsluhy vrátku je nutno chránit proti švihu lana při jeho
případném přetržení.
                                    § 145
                             Doprava lokomotivami
     (1) Doprava  lokomotivou  se dovoluje  pouze tehdy, je-li na přední čelní
stěně lokomotivy  rozsvícen  reflektor  s bílým světlem a na posledním vozidle
soupravy  nebo na zadní stěně lokomotivy,  je-li sama, červené  světlo.  Je-li
souprava lokomotivou  tlačena, umístí se vzadu na lokomotivu  červené světlo a
na čelní  stěně  prvního  vozidla  svítidlo  s bílým  světlem.  Při posunu  na
seřadišti nemusí být světla měněna.
     (2) Důlní  vůz smí být po vedlejší kolejové trati tažen jen v seřadištích
a při vyprazdňování velkoprostorového speciálního vozu.
     (3) Vůz  s  dlouhými  břemeny  nesmí  být  zařazován   bezprostředně   za
lokomotivou.
     (4) Do soupravy  vozidel pro dopravu osob nesmí být zařazena jiná vozidla
kromě  vozidel  pro dopravu  nářadí;  ta však mohou být zapojena  jen na konci
soupravy.
                                    § 146
                           Doprava na závěsné dráze
     (1) Doprava na úklonné trati závěsné dráhy nesmí být zahájena, pokud není
ke každému  samostatně  dopravovanému  vozidlu  nebo  každé  soupravě  vozidel
připojen brzdný vozík zabraňující ujetí vozidla nebo soupravy. Při proměnlivém
úklonu tratě při dopravě lanem je nutno brzdný vozík připojit  na obou koncích
soupravy.
     (2) Dopravovat  závěsnou lokomotivou na úklonné trati se smí, pokud je na
konec soupravy  připojen brzdný vozík zabraňující  ujetí vozidel dopravovaných
lokomotivou.  Při jízdě samotné  lokomotivy,  jejíž brzdný  systém  je vybaven
omezovačem rychlosti, se brzdný vozík nemusí používat.
     (3) Brzdný vozík nesmí být při dopravě vyřazován z funkce.
     (4) Osoby  se smí na úklonné  trati závěsné dráhy dopravovat,  pokud je z
místa průvodčího umožněno přímé zabrzdění soupravy.
     (5) Pokud   je  zvedací  zařízení   součástí  nosného  vozíku,  musí  být
dopravované břemeno ve zvednuté poloze zajištěno.
     (6) Při  použití  zvedacího  zařízení,  kterým  je břemeno  zvedáno  nebo
spouštěno i s nosným vozíkem a pohyblivou  částí tratě závěsné dráhy, je nutno
nosný  vozík  na pohyblivé  části  tratě  zajistit  tak,  aby z ní nemohl  při
manipulaci  sjet.  Pohyblivá  část tratě  závěsné  dráhy musí být ve své horní
poloze  zajištěna.  Nosný  vozík  na pevné části tratě závěsné  dráhy musí být
zajištěn proti sjetí z tratě.
     (7) U ostatních  typů zvedacích  zařízení  je nutno břemeno vždy zajistit
proti  sjetí  z jejich  zvedacích  částí a zvedací  část v koncových  polohách
zajistit.
                                    § 147
                              Doprava dopravníky
     (1) V  místech,  kde  hrozí  nebezpečí   zachycení   pohyblivými   částmi
dopravníku  nebo pád hmot z dopravníku,  je ruční  čištění  dopravníku  a jeho
okolí  za chodu  zakázáno.  Okolí  pásových  dopravníků  nesmí  být  ponecháno
neuklizené od napadaných hmot.
     (2) Je-li dopravník v chodu, nesmí se na jeho konstrukci nikdo zdržovat.
     (3) Dopravovaný materiál smí být z dopravníku odebírán jen za zadní konec
proti směru dopravy.
                                    § 148
                               Doprava škrabáky
     (1) Doprava škrabákem je zakázána v úklonu vyšším než 40.
     (2) Stanoviště  obsluhy  škrabáku  je nutno chránit  proti švihu lana při
jeho případném přetržení a proti přejetí škrabákové lžíce.
                                    § 149
                              Doprava samospádem
     (1) Hmoty v zásobníku a skluzu smí být zvenku uvolňovány jen z bezpečného
místa určeným způsobem.
     (2) Práce  uvnitř  zásobníku  je  dovolena  jen  za  stálého  dozoru.  Do
zásobníku  se smí  vstupovat  jen  shora  po ověření  nezávadnosti  ovzduší  a
zastavení plnění a odtěžování.  Dopravní zařízení ústící do zásobníku musí být
zajištěno  proti  nežádoucímu  uvedení  do chodu.  Uvnitř  zásobníku  smí  být
zaměstnanec  pouze tehdy,  je-li jištěn  dvěma zaměstnanci  zvenku a připoután
ochranným postrojem s tlumičem pádové energie k zajišťovacímu, stále napnutému
lanu. Při odstraňování převisu nesmí dosahovat chodidly níže než 1 m pod horní
hranici převisu.  Se zaměstnancem  uvnitř zásobníku  musí být udržováno  stálé
spojení.
     (3) Spádové potrubí v jámě nesmí být používáno pro skladování hmot.
                            H L A V A   T Ř E T Í
                                SVISLÁ DOPRAVA
                              D í l   p r v n í
                             Všeobecné požadavky
                                    § 150
                               Rozsah platnosti
     Ustanovení  této  části  platí  pro svislou  dopravu  strojním  dopravním
zařízením  jednočinným  (dále jen "dopravní  zařízení")  ve svislých dílech do
hloubky  50 m  s úklonem  od  vodorovné  roviny  větším  než  45  s povolenou
rychlostí dopravy do 1 m . s-1
  a) s nevedenou dopravní nádobou zavěšenou na laně,
  b) pro dopravu volně zavěšených břemen,
  c) s vedenou dopravní nádobou zavěšenou na laně,
  d) s nakladačem zavěšeným na laně.
                                    § 151
                               Povolení provozu
     (1) Dopravní zařízení povoluje vedoucí pracovník. Typ dopravního zařízení
musí být posouzen  revizním  technikem  zdvihacích  zařízení,  /8/ a pokud  je
součástí též elektrické zařízení, i revizním technikem elektrických  zařízení.
/8/
     (2) Povolení podle odstavce 1 vydá vedoucí pracovník písemně a určí v něm
rozsah a druh provozu a nezbytná bezpečnostní opatření.
     (3) V  pokynech  pro  obsluhu  a  údržbu  dopravního  zařízení  se  kromě
požadavků uvedených v § 88 určí zejména
  a) počet dopravovaných osob,
  b) největší povolené zatížení při dopravě osob,
  c) největší povolené zatížení při dopravě hmot,
  d) bezpečnostní opatření potřebná s ohledem na místní poměry.
                                    § 152
                                Kniha provozu
     Veškeré záznamy o provozu, prohlídkách,  údržbě, závadách,  kontrolách  a
revizích dopravního zařízení a svislého díla se zapisují do knihy provozu.
                              D í l   d r u h ý
                        Dopravní zařízení a svislé dílo
                                    § 153
                               Těžní konstrukce
     (1) Těžní konstrukce  umístěná nad svislým dílem (trojnožka,  koza, věž a
podobně)  musí  být provedena  tak,  aby bezpečně  přenesla  všechna  provozní
zatížení  a umožňovala  bezpečný  způsob odnímání  dopravní  nádoby. V případě
dopravy osob musí též umožňovat  bezpečný  vstup do dopravní  nádoby nebo jiné
konstrukce pro dopravu osob a výstup z ní.
     (2) U  všech  částí kladky  a lanovnice  těžní konstrukce  včetně  jejich
uchycení  se  požaduje  sedminásobná  bezpečnost  vůči  největšímu  statickému
zatížení  vztažená  na výpočtovou  mez pevnosti  materiálu.  U volně  zavěšené
kladky se požaduje dvojí nezávislé  upevnění a zajištění proti vypadnutí lana.
Poměr jmenovitého  průměru lanovnice  k jmenovitému  průměru těžního lana se u
dopravního zařízení s dopravou osob požaduje nejméně 20.
     (3) Těžní  konstrukce  musí být provedena  tak, aby nad nejvyšší provozní
polohou  úvazku  byla zajištěna  volná výška,  která umožní  přejetí  nejvyšší
provozní  polohy nejméně  o 0,5 m, aniž úvazek narazí na konstrukci  nebo její
části.
     (4) Ustanovení  odstavců  2 a 3 platí i pro dopravu zařízením  s drapákem
(nakladačem) zavěšeným na laně.
                                    § 154
                          Pohon dopravního zařízení
     (1) Ukotvení  pohonu  se provede  tak,  aby  bylo  pevné  a mělo  nejméně
sedminásobnou bezpečnost největšího statického zatížení.
     (2) Má-li  být pohon dopravního  zařízení  použit  též pro dopravu  osob,
nesmí zatížení osobami překročit  60 % požadavků  daných na zatížení pro těžbu
nebo dopravu materiálu.
     (3) Pohon dopravního zařízení musí být vybaven odlehčovací  brzdou, která
je  tak  účinná,  aby  udržela  za klidu  pohonu  největší  statické  zatížení
(převahu) s jistotou nejméně trojnásobnou.
     (4) K vyvolání brzdící síly odlehčovací brzdy je možné použít závaží nebo
tlačnou pružinu.
     (5) Pohon  dopravního  zařízení musí být konstrukčně  uzpůsoben  tak, aby
rychlost těžního lana ve svislém díle nepřesáhla 1 m . s-1.
     (6) Jako pohon dopravního  zařízení lze použít i kladkostroj.  Na takovém
zařízení je doprava osob zakázána.
     (7) Poměr nejmenšího  navíjecího průměru bubnu pohonu dopravního zařízení
k jmenovitému  průměru těžního lana se u dopravního  zařízení  s dopravou osob
požaduje nejméně 20.
     (8) Pro  upevnění  lana k bubnu pohonu  dopravního  zařízení  se požaduje
obepnutí  nejméně  třemi  vinutími.  Při splnění  tohoto  požadavku  musí  být
zajištěna  při největším  statickém  zatížení nejméně sedminásobná  bezpečnost
proti vytažení z bubnu.
     (9) Stanoviště  obsluhy pohonu dopravního  zařízení,  pokud není vybaveno
návěštním  zařízením,  musí  být  umístěno  tak,  aby obsluha  mohla  sledovat
dopravu.  Na pracovišti  obsluhy  musí být k dispozici  pokyny  pro obsluhu  a
údržbu dopravního zařízení a význam návěští.
     (10) Dopravní  zařízení  s elektrickým  pohonem  musí  mít  nad  nejvyšší
provozní  polohou dopravní  nádoby umístěn koncový vypínač,  který při přejetí
uvede do činnosti odlehčovací brzdu a odpojí přívod elektrické energie.
                                    § 155
                                 Ruční vrátek
     (1) Ruční  vrátek používaný pro dopravu musí být vybaven alespoň rohatkou
se  západkou   vykazující   pro  největší   působící   statické  síly  nejméně
pětinásobnou  bezpečnost.  Pokud je ruční vrátek použit pro dopravu osob, musí
být vybaven ještě odlehčovací  brzdou splňující podmínky uvedené v § 154 odst.
4 a dvěma klikami s otočnou rukojetí.
     (2) Na  dopravním  zařízení  s ručním  pohonem  vrátku  je  doprava  osob
dovolena pouze do hloubky 20 m za předpokladu,  že vrátek budou obsluhovat dva
zaměstnanci.
                                    § 156
                                     Lano
     (1) Jako  těžní  lano je dovoleno  použít  málo kroutivé  ocelové  lano o
průměru  nejméně 6 mm s výjimkou  ruční dopravy kladkostrojem,  kde lze použít
pouze lano předepsané výrobcem.
     (2) U těžního  lana je požadována  nejméně desetinásobná  bezpečnost  při
dopravě osob a sedminásobná  bezpečnost  při dopravě materiálu vůči největšímu
statickému zatížení.
     (3) Těžní lano se musí odložit, je-li podle vnějších známek zjevné, že se
jeho nosnost snížila, zejména pak
  a) dosáhne-li  počet viditelných  zlomených drátů na délce rovné pětinásobku
     skutečné výšky vinutí pramenů v laně 10 % celkového nosného průřezu lana,
  b) při rychlém  přírůstku  zlomů drátů nebo rychlém  a značném  prodlužování
     lana,
  c) při vážném poškození v důsledku smyček, uzlů, vývrtek, vytlačení vložky a
     podobně, které nelze odstranit krácením lana.
                                    § 157
                                    Úvazky
     (1) K úvazku  lana je dovoleno  použít  jen svorku  odpovídající  průměru
lana. Každý úvazek musí mít nejméně tři svorky.
     (2) Poloměr  ohybu  lana v úvazku  měřený  k ose lana nesmí být menší než
čtyřnásobek jmenovitého průměru lana.
     (3) Bezpečnost  proti  vytažení  lana z úvazku  je pro největší  statické
zatížení  nejméně  sedminásobná,   u  klínového  samosvorného  úvazku  nejméně
1,2násobná.
     (4) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na klínové samosvorné úvazky.
                                    § 158
                   Dopravní nádoby, břemena a jejich závěsy
     (1) Při  dopravě je dovoleno  používat  dopravní  nádobu, která zabezpečí
spolehlivě  dopravu osob a materiálu.  Rozměry nádoby musí být voleny tak, aby
mezi  ní a lícem  výrubu,  výztuží  nebo výstrojí  díla byla zachována  mezera
alespoň 0,3 m.
     (2) Součásti  dopravních  nádob  včetně  závěsných  prostředků  musí  mít
nejméně  sedminásobnou   statickou  bezpečnost   vůči  největšímu   statickému
zatížení.
     (3) Zvláštní  zařízení pro dopravu osob (pracovní poval, plošina, sedačka
a podobně) musí zajišťovat, aby osoby z něho nemohly vypadnout a nemohlo dojít
k jeho zachycení nebo překlopení při dopravě.
     (4) Závěs  musí  být  zajištěn  proti  nežádoucímu  odpojení  od dopravní
nádoby.
                                    § 159
                   Zvukové návěští a dorozumívací zařízení
     (1) Svislá  doprava se dovoluje pouze tehdy, je-li její součástí návěštní
zařízení.  Návěštní  zařízení se nevyžaduje  v případě spolehlivého  hlasového
dorozumění mezi stanovišti obsluhy a obsluhou dopravního zařízení.
     (2) Způsob  a význam návěští  určí pokyny pro obsluhu a údržbu dopravního
zařízení.
     (3) Význam návěští:
     1x stát
     3x těžba
     5x doprava osob
     6x doprava materiálu a břemen.
     (4) Doprava  se smí zahájit až po jasném a zřetelném  návěští.  V případě
pro obsluhu nezřetelného návěští znamená toto návěští "stát".
     (5) Zaměstnanec,  který návěští  dal, sleduje,  zda návěští  bylo správně
porozuměno. Není-li tomu tak, dá ihned návěští "stát".
     (6) Po daném návěští  k dopravě  osob nebo těžbě je zakázáno  do dopravní
nádoby nastupovat  a vystupovat z ní, ukládat do ní a vykládat z ní hmoty nebo
břemena.
     (7) Kde  není  možno  se spolehlivě  domluvit  mezi  stanovištěm  obsluhy
dopravního zařízení a stanovištěm obsluhy u svislého díla, případně ve svislém
díle  musí se zřídit  mezi těmito  místy  dorozumívací  zařízení  pro hovorové
dorozumění.
                                    § 160
                           Doprava ve svislém díle
     (1) Vedení dopravní nádoby nebo břemene určí projekt.
     (2) Jízdu  nevedené  těžní nádoby nebo břemene sleduje obsluha na ohlubni
po celou délku dráhy a podle potřeby ji usměrňuje.
                              D í l   t ř e t í
                          Provoz dopravního zařízení
                                    § 161
                     Podmínky provozu dopravního zařízení
     (1) Je zakázáno, aby osoby dopravované  v okovu na jeho okraji stály nebo
seděly.
     (2) Ve svislém díle je zakázána  chůze současně  s jakoukoliv  dopravou v
něm.
     (3) Pokud  je při dopravě osob současně  dopravován  materiál,  například
nářadí, části výztuže, výstroje, musí být zajištěn tak, aby nedošlo ke zranění
osob.
     (4) Dopravní  nádoba  se plní  jen tak, aby dopravovaná  hornina  nemohla
vypadávat, nejvýše však 50 mm pod horní okraj.
     (5) Předmět  přesahující  přes  okraj  dopravní  nádoby  je nutno  vhodně
zajistit, aby nemohl vypadnout a při dopravě nezachytil o výztuž, výstroj nebo
stěnu svislého díla.
     (6) Před  dopravou  břemene  nadměrné  hmotnosti  je nutno ověřit, zda je
dopravní  zařízení  dostatečně  dimenzováno,   zejména  pokud  jde  o  pevnost
jednotlivých  částí. Při této dopravě  není nutné dodržet předepsané  jistoty,
bezpečnosti a mezery. Před dopravou a po ní je nutno prohlédnout všechny části
dopravního  zařízení,  které budou nebo byly mimořádně namáhány a mohly by být
při dopravě poškozeny. Při této dopravě je nutno zabránit přítomnosti osob pod
dopravovaným břemenem nebo dopravní nádobou.
     (7) Doprava  břemene  nadměrných  rozměrů  se smí zahájit  až po kontrole
průjezdnosti dopravní cesty.
     (8) Otevíratelná  stěna a dno dopravní  nádoby se musí bezpečně  zajistit
proti samovolnému otevření.
     (9) Pokud  je na ohlubni zřízen poklop, otevírá se jen po nezbytně nutnou
dobu pro průjezd dopravní nádoby.
     (10) Manipulace  s pohybující  se nevedenou  dopravní nádobou je dovolena
jen při rychlosti do 0,2 m . s-1.
     (11) Narážecí  zařízení,  sklápěcí  můstek a stavítka  musí být při jízdě
osob zajištěny v otevřené poloze.
     (12) Před  opuštěním  dopravního  zařízení  jsou obsluhy  všech  zařízení
povinny je zajistit proti manipulaci nepovolanými osobami.
                                    § 162
                    Prohlídky a revize dopravního zařízení
     (1) Stav dopravního  zařízení se kontroluje  denně. Kontroluje se zejména
pohon  dopravního  zařízení,  stav a funkce  brzd, vizuálně  stav lana, funkce
koncových vypínačů, funkce návěštního  zařízení, upevnění kladek, kladkostroje
a lanovnic.
     (2) Každých  šest  měsíců  provádí  prohlídku  provozovaného   dopravního
zařízení určení zaměstnanci.
     (3) Pokud  je dopravní  zařízení určeno pro dopravu osob nebo při hloubce
svislého  díla větší  než 20 m,  provádí  prohlídku  podle odstavce  2 revizní
technici.
                           H L A V A   Č T V R T Á
                         SKLADOVÁNÍ HMOT A MATERIÁLŮ
                                    § 163
                           Skladování sypkých hmot
     Při ručním  ukládání  a odebírání  smí být sypké hmoty skladovány  jen do
výšky 2 m. Při ukládání  a odebírání  sypkých hmot strojním  způsobem je nutno
odběr upravit tak, aby výška stěny nepřesáhla  devět desetin dovoleného dosahu
nakládacího stroje a nevznikaly převisy.
                                    § 164
                        Skladování ostatních materiálů
     (1) Konstrukční  prvky,  které  při skladování  na sebe těsně doléhají  a
nemají úchytné  prvky, které umožňují  bezpečné  uchopení,  případně  zavěšení
pomocí oka, držadla a podobně,  smí být ukládány  jen na podklady;  kulatina a
vrstvené podklady nesmí být použity.
     (2) Kusový materiál pravidelných tvarů smí být skladován ručně do výšky 2
m.  Kusový  materiál  nepravidelných   tvarů,  například  kámen,  nepravidelné
tvarovky, smí být v pevné hranici rovnán ručně jen do výšky 1,5 m.
     (3) Oblé předměty při zajištění  stability smí být ručně ukládány na sebe
jen do výšky 2 m. Roury a kulatinu je nutno zajistit proti sesunutí.
     (4) Pytle se sypkým materiálem smí být ručně ukládány jen do výšky 1,5 m,
při ukládání  mechanizovaným  způsobem  do výšky 3 m. Okraje  hromad  mají být
zajištěny  pomocným zařízením  nebo pytle uloženy v bezpečném  sklonu a vazbě,
aby nedošlo k jejich sesunutí.
     (5) Nádoby  s kapalinou  nesmí zůstat otevřené. Smí být ukládány jen tak,
že plnicí (vyprazdňovací)  otvor je vždy nahoře. Sudy a podobné nádoby smí být
uloženy  nastojato  jen  v jedné  vrstvě.  Naležato  smí  být uloženy  ve více
vrstvách  za předpokladu,  že jednotlivé  vrstvy jsou vzájemně  stabilizovány,
případně jsou uloženy v konstrukci zabezpečující jejich stabilitu.
     (6) Radioaktivní  zářič smí být skladován  jen v prostorách  k tomu účelu
určených vedoucím pracovníkem.
                         Č Á S T   J E D E N Á C T Á
                 PŘECHODNÁ, ZÁVĚREČNÁ A ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
                                    § 165
                             Přechodné ustanovení
     Podzemní  díla a stavby zahájené  před nabytím účinnosti  této vyhlášky a
zařízení uvedená do používání  před nabytím účinnosti  této vyhlášky mohou být
používány,  vyhovují-li  požadavkům  právních předpisů, platných v době jejich
zahájení  nebo  uvedení  do  používání.   Zařízení  musí  být  nejpozději  při
rekonstrukci nebo generální opravě uvedena do souladu s touto vyhláškou.
                                    § 166
                                   Výjimky
     (1) Od ustanovení  této vyhlášky je možné se odchýlit na nezbytnou dobu v
případech, kdy hrozí nebezpečí z prodlení při záchraně osob nebo při likvidaci
závažné   provozní   nehody  (havárie),   pokud  jsou  provedena   nejnutnější
bezpečnostní opatření.
     (2) Kromě  případů  uvedených  v  odstavci  1 se  může  zaměstnavatel  od
ustanovení  § 25 odst.  3, § 26 odst. 3, § 29 odst. 1, § 32, 33, § 43 odst. 4,
§ 45 odst.  1, § 50 až 57, § 64 až 66, § 72,  75, 91, § 92 odst. 3, § 95 a 96,
§ 98 odst. 3, § 99 odst. 1, § 103 odst. 2 a 5, § 105 odst. 2 až 6, § 108 odst.
2 a 3, § 110,  § 112 odst. 1, § 113 odst. 3 a 4, § 114 odst. 2, § 115 odst. 4,
§ 116,  § 117 odst. 1, § 123 odst. 4, § 124 a 125, § 127 až 129, § 131,  § 142
odst.  2, § 153  odst.  2 a 3, § 154  odst.  1 až 4, 7 a 8, § 155 odst. 1 a 2,
§ 156 odst. 2, § 157 odst. 3, § 158 odst. 1  a 2, § 161 odst. 10 a § 162 odst.
1 této vyhlášky odchýlit se souhlasem Českého báňského úřadu a za podmínek jím
stanovených  na návrh  vedoucího  pracovníka  doložený  potřebnými  náhradními
opatřeními a doporučením příslušného orgánu zastupujícího  zaměstnance.  Návrh
se předkládá prostřednictvím  obvodního báňského úřadu, a to jen v mimořádných
případech a za předpokladu, že bude zajištěna bezpečnost práce a provozu.
                                    § 167
                             Zrušovací ustanovení
     Zrušuje  se výnos Českého  báňského  úřadu č. 7/1987  Ú.v. ČSR, kterým se
vydává  předpis  o bezpečnosti  a ochraně  zdraví  při  práci  a o bezpečnosti
provozu  při pracích  k zpřístupňování  přírodních  jeskyní a pracích k jejich
udržování v bezpečném stavu (reg. v částce 18/1987 Sb.).
                                    § 168
                                   Účinnost
     Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1996.
                                  Předseda:
                              Ing. Bartoš  v. r.
TOPlist