DŮLNÍ NOVINY MUS, č. 11/2003
MARŠÁL KONĚV SE STÁLE HLÁSÍ O SLOVO
František ROČEK
Ve stínu Krušných hor v lomu Československá armáda, když přijdete k velkostrojům K82 či K86, občas v jejich blízkosti uvidíte množství dřeva. Kromě větší dřevěné drti se objevují i velké dlouhé trámy a kusy kulatiny. Jedná se o pozůstatky po hlubinném dole Maršál Koněv v Dřínově. Svědčí o tom krátkodobé odstávky bagrů kvůli cizím předmětům. Občas se při odstraňování těchto předmětů za směnu zastaví velkostroj až dvacetkrát. Tehdy osádka velkostroje výdřevu a kusy železného materiálu shromažďuje na hromadách.
Zvláštní kapitolou je nafárání zachovalých důlních chodeb, ze kterých se někdy páří. Pokud by zůstaly otevřené, hrozilo by nebezpečí požáru. Proto je zazdění obnažených důlních děl nutné. Tehdy se dostávají ke slovu báňští záchranáři.
Odkrytá chodba, v pozadí velkostroj K82
"Na Armádě to, co v posledních letech vidíte, je již spíše doznívání, protože hlavní dolová pole byla již odtěžena a zajišťujeme chodby z okrajových partií," uvedl Jiří Pravda, zástupce ředitele Hlavní báňské záchranné stanice (HBZS).
Ale před báňskými záchranáři, nebo před buldozery, které mohou chodby zahrnout, pokud to je technicky možné, ke starým chodbám přichází jako první lidská zvědavost.KRÁSA MINULÉHO
Na nafárané chodbě není na první pohled nic zvláštního. Je to prostě díra do uhelné sloje. A přesto má v sobě neopakovatelné kouzlo. Uvidíte fragmenty výdřev, výztuže, někde přímo vyzdívku, ale také staré železo strojů, kdysi součást fungujícího hlubinného dolu. V několika metrech chodby kam dohlédnete se koncentruje kouzlo vzpomínek na zašlé časy. Závan nostalgie se mísí v tom okamžiku se závanem počínajícího záparu. Do chodby je přísný zákaz vstupu, který se nevztahuje pouze na báňské záchranáře.
K82 těží pod demarkací v lomu ČSA v místech, kde během krátké doby narazil na tři chodby starého důlního díla. Třetí nález je nejzajímavější. Velkostroj odhalil chodbu z ocelových výztuží, překlenutých betonovými pažnicemi, která sloužila pro pasový dopravník. U druhé výztuže směrem od skruže byl pohon dopravníku. Na dopravník se nakládalo uhlí z bočních chodeb z komor. Pasový dopravník uhlí nasypával do kruhové vyzděné jímky sloužící jako zásobník uhlí. Ve spodnějším patře zásobníku byl skluz se šnekem. Zde se uhlí nasypávalo do důlních vozíků – huntů.KVĚTNOVÝ NÁLEZ
Ústí pasové chodby a zásobník
Vedoucí úseku Uhlí 1 František Lorenz a jeho spolupracovníci byli nálezem překvapeni, protože na rozdíl od důlní chodby zásobník nebyl zaznamenán v důlních mapách. Nikdo nevěděl, že zde něco takového existovalo.
Pojďme na krátkou prohlídku "nahrábnutého" díla. Sestupme se zaměstnanci HBZS do chodby, která bude za několik hodin uzavřená větrnou uzávěrou. Sestoupíme-li pod železné oblouky výztuže, zaujme nás vyzděná chodba pod výztuží. Po pěti šesti krocích nalevo uvidíme narušenou stěnu s průvalem a s provizorním dřevěným zabezpečením. Po několika krocích klenutá chodba končí a ocitáme se v království vlastní horniny. Několik metrů do hlubin svahu pokračuje rozlehlejší prostor, ve kterém může člověk vzpřímeně stát, ale po několika krocích se prostor zužuje až zůstává jen úzký průchod, kudy úpadně kamsi do hlubin směřoval pasový dopravník. Již v místě kde končí vyzděné klenutí chodby cítíme charakteristickou vůni uhelného podzemí – vůni signalizující počínající zápar. O několik metrů dál v zužující se chodbě, kde vidíme zborcenou výdřevu, již dýcháme teplejší vzduch a charakteristická vůně záparu se ohlašuje i v plicích mírnou dráždivostí. Jít dál, vstoupíme do království smrti.EXKURZE DO TMY
Kontrola odkryté chodby členem HBZS
S dalšími metry stoupá koncentrace kysličníku uhelnatého. Bez dýchacích přístrojů dále do těchto míst není možno vstupovat. Ani záchranáři sem nevstupují, protože za klenbou je již nezabezpečený strop. Nikdo neví, kdy se může utrhnout kus stropu. Náhoda je zde velmi krutým a vrtošivým pánem. Muži z mostecké báňské záchranky znají tyto okamžiky velmi dobře. Oběti na životech z tohoto důvodu byly i mezi nimi. Proto byl pořízen univerzální stroj Manitou, který pomáhá na dostupných místech se zabezpečením vstupů do uzavíraných chodeb ve stěnách uhelných řezů.
Odkryté, na mapách nezanesené dílo, se musí vrátit zpět do říše tmy. Aby nedošlo k záparu nebo dokonce k ohni, musí být chodba do hlubin Koněva neprodyšně uzavřena. Prvním krokem bylo odstranění obnažených železných žeber výztuže. Od pondělí 19. května se práce ujali báňští záchranáři.SIFON BRANOU DO PODZEMÍ
"Nejprve jsme provedli indikaci ovzduší kvůli přítomnosti kysličníku uhelnatého. Potom následoval zásek pro větrnou uzávěru. Samozřejmě začínal bezpečnostním opatřením, zajištěním stropu. Potom jsme mohli přistoupit k záseku pro stavbu uzávěry. Udělali jsme přibírku počvy a boků a v úterý jsme konečně přistoupili k založení zdi, čili ke stavbě větrné uzávěry z plynosilikátových tvárnic. Větrná uzávěra není postavena rovně, ale mírně do oblouku, protože musí odolat tlaku vody. Do zdi jsme umístili také sifon, kterým bude voda z pláně přepadat do chodby a úpadně dolů do hlubin dolu," uvedl Eduard Hälbig, směnový technik HBZS.
Stavba větrné uzávěry
V minulém roce a začátkem letošního se pláň lomu ČSA potýkala s velkým přívalem vod ze svahů Krušných hor. Běžná opatření nepomáhala. Vody bylo příliš mnoho. Až příště dojde k masivnímu přítoku vody ze svahů, mají horníci šanci, že zvládnou příval vody lépe. Pomoci jim v tom může nafáraná chodba.HLUBINNÉ ODVODNĚNÍ
Lorenz věří, že hlubiny dolu Koněv mohou odvést vodu z pláně lomu. "Nechali jsme instalovat do větrné uzávěry sifon, který bude pod vodou, aby se z chodby ven netlačily důlní plyny. Do chodby bude odváděna voda z pláně přes vyzděný kruhový uhelný zásobník, který se stane retenční nádrží, kde se bude usazovat kal a voda poteče přes sifon do chodby. Zkušebně sem svedeme vodu od RK5000. Uvidíme, co nám příroda ukáže. Netušíme kolik vody podzemí pojme. Podle výsledku se uvidí co dál. Je zde šance, že by se voda nerozlévala při přívalových deštích po pláni, ale odtékala by nejen do pomocné nádrže, ale také odvodňovací strouhou pod pasovkami do této vyzděné retenční nádrže a z ní do chodby. Kdyby podzemí bez problémů vodu z pláně absorbovalo, odvodnění pláně by bylo snazší," vysvětluje Lorenz.
Neznámá část nafáraného podzemí se může stát shodou okolností ne překážkou, ale pomocníkem horníků v lomu ČSA. I takový může být druhý život podzemí hlubinného dolu Koněv.
