MAGAZÍN PRÁVA - 14.8.1999
RADON NA PANKRÁCI
Pavel ČÍRTEK
Musel to být doopravdy šok. Alespoň v telefonu bylo patrné značné rozhořčení a pocit křivdy. Volal mi pan Fajmon, a že je to bordel a že mu nikdo nic neřekl. Koupil chalupu u Jindřichova Hradce. Pane redaktore, já myslel, že je to ráj na zemi, a když mi to pak v hospodě řekli, tak mě málem ranila mrtvice.
Představte si to. Jdete do penze, za celoživotní úspory koupíte chalupu, pozvete příbuzné, aby viděli, kam se uchýlíte na stará kolena. Při té příležitosti skáknete do hospody pro džbánek točeného a nějaký dědek to na vás vybalí. Jó, pane sousede, tady holt s tím radonem... Tak to necháte změřit a ejhle, on ten ráj na zemi rázem jaksi pobledne, přičemž, ta hrůza, největší hodnoty radonu vám naměří v budce na dvorku, a když si představíte, že si tam sednete se spuštěnýma kalhotama a je to jak sedět na atomovým reaktoru...
Popravdě řečeno, o radonu už toho bylo napsáno dost a dost. Ale přiznám se, že i já jsem se až donedávna domníval, že je to problém spíše území, kde se těží či těžil uran, někde kolem Jáchymova a Hamru, nebo na Příbramsku. Chyba lávky. Ono to totiž spíš vypadá, že na místě není ani tak otázka, kde radon je, jako otázka, kde není.A KDE NENÍ?
Čekali byste, že mapa s největšími koncentracemi radonu se kryje s líbezným Blatenskem? Nebo v kraji Pohádky máje, kde Ríša sváděl Helenku uprostřed oblaků alfa částic z rozpadajícího se radonu? No, to ještě možná. Ale co takové Jevany a Mukařov, kde stojí sídla nejzámožnějších majitelů nemovitostí? A věřili byste, že takovým místem doslova radonových orgií je pražská Pankrác? To si pište, že je. Radon je skoro všude. Někde je ho více, někde méně. Ale je.
Už je to tak, že praotec Čech nám pěkně zavařil, usadiv svůj rod na území, které je rájem pro geology, protože Český masív se může pyšnit nejrozmanitější geologickou stavbou území na světě. Podle dr. Plškové z pražské Geotechniky prý zahraniční badatelé řvou nadšením nad tím, jak nejrůznější geologické jevy mohou objet prakticky na kole, když v Americe by za letenky prošustrovali gatě. Na tomto kousku Evropy se totiž udály snad všechny geologické procesy, které tato věda zná. Vrásnění, eroze, usazování, přeměňování...
Co je to však panu Fajmonovi platné. Vysvětlujte mu, jak může být hrdý na svoji vlast, kde ráno může zkoumat hejna trilobitů, v poledne obdivovat čedičové sloupce a večer si umazat boty od bílého kaolinového bláta.
Právě proto je rozhodně dobré, kupujete-li si už chalupu na stará kolena, podívat se na mapu znázorňující radonové riziko na území České republiky. A nemáte-li ji, potom existují jisté indicie, které by vám měly napovědět, že stojí za to, povolat odborníky.
Celkem vzato, on samotný radon za svoji strašnou pověst nemůže. Možná že to po hrůzostrašných epitetech, která jej mediálně provázejí, tak vypadá, ale pravda je taková, že radon je naprosto neškodný plyn. Problémy nastávají až v okamžiku, kdy se rozpadne.ŽULA
Trocha teorie nikoho nezabije. Radon vzniká během uranové rozpadové řady. Začněme ji od uranu 234, jehož poločas proměny je 245 tisíc let. Ten za tu dobu vyzáří částici alfa a promění se v thorium, jehož poločas rozpadu je 80 tisíc let. Po vyzáření částice alfa vznikne rádium, které má poločas rozpadu 1600 let. Rozpadem rádia 226 vzniká náš radon. Ten vydrží pouhých 3,82 dne a po vyzáření částice alfa se promění v polonium, které se vzápětí, po třech minutách, změní v olovo, které se dále rozpadá na vizmut atd. Rozpadem radonu tak vznikají kovy polonium, olovo a vizmut, přičemž během jejich proměny v řádech minut dochází k vyzařování částic alfa a beta. A v tom je právě problém.
Radioaktivní záření původního uranu 234 je z hlediska délky lidského života v podstatě zanedbatelné. Stejně tak radioaktivita thoria, rádia a konečně radonu. Polonium, olovo a vizmut už vyzařují částice alfa s vehemencí přímo nevídanou v intervalech minutových řádů.
To znamená, že vdechnete-li s sprachem atomy olova, polonia a vizmutu, vdechujete poměrně intenzivní zdroje záření alfa, které už dokáže ve vašich plících, pokud je koncentrace částic vysoká, nadělat škody. Ty spočívají v tom, že ionizující záření ovlivňuje genetickou informaci obsaženou v buňkách tkání a ty potom reagují nestandardně a mohou vznikat mutace vedoucí k rakovině.
Buď jak buď, za prvotního viníka všeho toho proměňování lze považovat uran 234. Tohoto prvku se naší vlasti dostalo opravdu bohatě, protože nejčastějším hostitelem uranu 234 je žula. Takže jakmile vám někdo bude prodávat chalupu na stará kolena, uchopte kladívko a klíč k určování hornin a minerálů. Potom nalezněte nejbližší kousek skály či kamene, a jakmile zvíte, že máte tu čest se žulou, měl byste říci, tak to prrr, to si plácneme, až když budu mít v rukou výsledky radonového měření.
Jednoho takového jsem se zúčastnil právě v jevanském ráji s doktorkou Plškovou. Ve sklepě vytesaném v žule jsem si po provedeném měření vzpomněl na černobylského dozimetristu Barsukovského, který mi na otázku, co si mám obléci na prohlídku "zóny", odpověděl - grafitové slipy.
Amatérští znalci pražského geologického podloží teď zajisté zvolají - jaká žula, když Pankrác se nalézá nad břidlicemi. To je pravda. Na Pankráci se žuly nedokopete. Jenže...NEJEN ŽULA
Přes Pankrác prochází zóna tzv. ordovických břidlic. V těch je naměřena jedna z největších koncentrací radonu na českém území. Tento útvar vznikal ve starších prvohorách na mořském dně tím, že se do prohlubní, jak je známo z fyziky, snášely nejtěžší částice rozpadajících se minerálů, především žuly a hornin vznikajících jejím zvětráváním. Za milióny let tak vznikly jíly plné minerálů uranových rud, protože kdo si ještě pamatuje na Mendělejevovu periodickou tabulku, ví, že těžké kovy s uranem v ní sídlí na dolních řádcích a na dně mořském to v podstatě vypadalo jako ve zlatokopecké pánvi. Nejtěžší zlato usedá ke dnu a lehčí částečky se vyplavují.
Tyto sedimenty se za další milióny let proměnily v břidlice a ty později během dalšího vrásnění vycházely na povrch. A to je i případ ordovických břidlic na Pankráci.
Jakkoli poeticky na tomto "malém vršíčku roste pěkné stromořadí", próza geologie je jasná - kopat si zemljanku na Pankráci by byl čin pošetilý, pokud byste ji nevybavili pořádnou ventilací a stěny pokud možno neoblepili ochrannou fólií.
Nicméně i když se nikde v blízkosti vaší chalupy nevyskytuje zlořečená žula ani ordovické břidlice, případně znělec, potažmo cihlářská sprašová hlína, ještě nemáte vyhráno. Materiály obsahující potenciál vysokých koncentrací radionuklidů si můžete i importovat, respektive někdo to již dávno mohl udělat za vás. Třeba když na podsyp podlah použil například kladenskou rynholeckou škváru nebo, chcete-li, popel po spálení kladenského uhlí.
Dnes už se musí každý výrobce stavebních hmot prokazovat patřičným certifikátem, že neobsahují nepovolená množství nebezpečného rádia 226. Ještě donedávna tomu tak nebylo. Že musejí majitelé jáchymovských domů otloukat starou omítku, zhotovenou z odpadových radioaktivních písků, vzniklých těžbou surovin na výrobu barev, to není novinka a ke koloritu místa to už jaksi patří.ŠTĚRKY A PÍSKY
Že však existují stovky objektů zateplených od země škvárou z uhlí kladenských rynholeckých dolů, jejichž uhlí bylo plné aktivních jílovitých proplástků, to spousta jejich majitelů možná netuší. Obtíž je v tom, že uhlí samo o sobě nemusí kritické koncentrace nebezpečných prvků obsahovat. Po jeho spálení se ovšem objem materiálu mnohonásobně zmenší, tím se zvýší koncentrace přírodních radionuklidů, které v kamnech nespálíte, a když si takovou škváru nasypete pod parkety, budka na dvoře se rázem stává mnohem zdravějším prostředím než obývák. Také se může stát, že naprosto zdravý pozemek si zamoříte tím, že vykopete studnu například v blízkosti geologické poruchy nebo do hloubky zasahující aktivní horninové prostředí, které je ve svrchní části překryto neškodnými sedimenty. Taková voda vytvoří ideální radonovod mezi radioaktivním podložím a čistým povrchem.
A konečně. Vaše chalupa může být, pokud jde o vnitřní koncentraci radionuklidů, čistoskvoucím rájem, dokud nevyměníte okna a dveře, ale ne již podlahy v touze po energetických úsporách. Za třeskutých mrazů pak budete větrat, abyste se zbavili najednou alarmujících hodnot koncentrace radonu, pomalu vzlínajícího ze špatně izolovaného podloží. A nemyslete si, že před ním prchnete třeba do pátého patra činžáku, když si tam zbudujete podkrovní hnízdečko. Plyny, jak známo stoupají vzhůru. Zaizolováním střechy se všemi parotěsnicími vrstvami a doléhajícími okny se můžete ocitnout na vrcholu komínu, kde se zarazí veškerý proud vzduchu zdola, a po návštěvě dozimetristy zatoužíte po již výše zmiňovaném grafitovém spodním prádle.
U novostaveb vám stavební úřad nedovolí položit první cihlu, aniž by projektant nepředložil buďto rovnou na výkresu zapracovanou izolaci proti radonu, nebo výsledky měření, že "vzduch je čistý".CO DĚLAT?
Máte-li už chalupu jako pan Fajmon, něco to bude stát. Především změření odborníkem a potom nákup ochranných fólií, které je nutno podle konkrétní situace umístit všude, odkud hrozí průnik plynu.
U objektů, které už stojí, vám to nikdo nemůže nařídit. Klidně si v tom žijte a doufejte, že vás příroda obdařila slušnou odolností. Jsou dokonce dobrodruzi, kteří tvrdí, že radioaktivita v malých dávkách prospívá zdraví. Pokud mezi ně nepatříte, a přesto chcete ušetřit na izolaci, větrejte vzduch a čeřte vodu. Zvláště tam, kde pumpu na dvorku nahradil dárling, nechte vodu odstát alespoň půl hodiny. Než se napijete, radon vyprchá, jako vyprchával v dobách, kdy naše babičky napumpovaly kbelík a voda měla čas se sama provětrat.
Máte-li žulový sklep, vytesaný nebo sklenutý žulovými bloky, potažmo vykutaný v černých břidlicích, nebo sklep, do něhož proniká vlhkost unášející radon, raději pečlivě oplachujte uložené ovoce nebo zeleninu od aktivního prachu, přičemž se předpokládá, že brambory budete loupat. Kompotů se nebojte, částice alfa přes sklo neproniknou.
Pokud jde o nákup nemovitostí, z hlediska radonu je rájem na zemi Podkrušnohoří a severní Čechy vůbec. Zní to paradoxně, ale právě tento kraj, tak často považovaný za zdraví škodlivý, dostal geologicky do vínku pánevní jílovité horniny s velmi nízkým obsahem radonu. Pás bezpečných, tzv. sedimentárních křídových hornin pak sahá prakticky od Krušných hor až po Svitavsko s výjimkou Šluknovského a Frýdlantského výběžku. Na jihu je ohraničený zhruba spojnicí Karlových Varů, Prahy a Olomouce.
A konečně poslední rada. Než něco koupíte, běžte do hospody a nestyďte se zeptat. Věřte, že dědci u piva jsou zpravidla dobře informováni o tom, že soused ten a ten narazil na radon.
