ARCHIV AKTUALIT

Smutná bilance v hornictví za měsíc listopad. - (16.11.) Hornonitranské Bane, závod Nováky na Slovensku. V hnědouhelném dole došlo k zavalení chodeb více jak 2.000 kubíky vody, štěrku a kamení. Na místě zahynuli čtyři horníci. Průval se projevil až na povrchu, kde vznikl kráter 30 metrů hluboký. - (21.11.) Po výbuchu metanu v uhelném dole Halemba ve Slezské Rudě na jihu Polska zahynulo 23 horníků, kteří plenili výztuže ve staré chodbě v hloubce přes 1000 metrů. Několikadenní záchranné práce komplikovala vysoká teplota kolem 50 stupňů a neustálé nebezpečí dalšího výbuchu metanu. - (25.11.) Peking. Nejméně 53 mrtvých si v sobotu v Číně vyžádaly výbuchy plynu ve dvou uhelných dolech. Osm havířů se pohřešuje. První exploze důlního plynu nastala v dole v provincii Chej-lung-ťiang, kde záchranáři objevili těla 21 horníků. Šest je nezvěstných. Pouze dvěma se podařilo uniknout do bezpečí. Druhý výbuch se odehrál v provincii Jün-nan, kde zahynulo 32 havířů. Dalších 28 osob při neštěstí utrpělo zranění. Příčina obou tragédií se nyní vyšetřuje.

(8.10.) Společnost OKB-1, která vyrobila první umělou družici světa Sputnik 1, slaví v těchto dnech šedesáté výročí své existence. Její současný nástupce, firma RKK Eněrgija, má smělé plány na dobývání izotopu Helia 3 na Měsíci, který má sloužit jako energetický zdroj pro termojadernou fúzi. V roce 2009 má spatřit světlo světa vesmírný náklaďák Parom (Pramice), který by měl být prvním krokem k uskutečnění těžby měsíčních zásob izotopu Helia 3.

(2.10.) Letos uplyne 115 let, kdy byla zaražena v Ostravě-Vítkovicích jáma Louis, později přejmenovaná na Maršál Jeremenko. Tento důl patřil mezi nejhlubší v revíru OKD a těžbu ukončil 31.12.2002. V dnešní době se vodní jáma dolu využívá ke zčerpání hladiny důlních vod. Od jara je využit i tepelný potenciál čerpané důlní vody, která má teplotu až 29 stupňů Celsia při vydatnosti cca 165 l/s. Bylo nainstalováno švédské tepelné čerpadlo Greenline o výkonu 50 kW, které nahřeje užitkovou vodu na 55 stupňů pro vytápění budov. Podle současného výhledu se předpokládá provoz vodní jámy až do roku 2028.

(19.9.) Dnes je tomu přesně 135 let, kdy byl po více než dvouleté ražbě otevřen první vinohradský tunel v Praze. Tehdy jím projel po dráze Františka Josefa jako první parostroj s knížetem Schwarzenbergem. Dvoukolejný tunel dlouhý 1145 metrů pod dnešní Londýnskou ulicí byl nejdůležitějším dílem svého druhu v tehdejším Rakousku-Uhersku.

(10.9.) Při čtvrtečním požáru zlatého dolu na východě Sibiře zahynulo 25 lidí. V dole jich celkem zůstalo uvězněno 33. Tři z nich se zachránili vlastními silami, pět dalších vytáhli záchranáři. Oheň vypukl 100 metrů pod povrchem dolu Veršino-Darasunskij v oblasti Čity. Podařilo se jej pouze lokalizovat, nikoli zcela uhasit. Práce komplikují vysoké teploty.

(7.9.) Třiapadesát horníků se pohřešuje po středečním důlním neštěstí ve východní Indii ve státním uhelném dole 150 km západně od Ráňčí. Šachtou otřásla exploze, při níž se zřítily stropy komor. Podle místních úřadů jsou naděje na přežití havířů, kteří zůstali v dole uvězněni, prakticky nulové. Při neštěstí došlo rovněž k úniku plynu. Pouze čtyřem lidem se podařilo z šachty uniknout. Příčiny výbuchu zatím nejsou jasné. Uhelná naleziště Gžharkhandu, která patří k největším v Indii, už v minulosti postihlo několik důlních neštěstí. Nejhorším byla nehoda v roce 1975, kdy v dole zahynulo na 400 horníků.

        (5.9.) Horké chvilky zažili horníci na dole ČSA na Karvinsku, kde došlo v půl páté ráno k náhodnému vzplanutí metanu. V hloubce 1000 metrů byli popáleni dva horníci a jeden se nadýchal kouře. Naštěstí se jednalo jen o krátké zahoření metanu bez exploze, který se zřejmě vznítil od náhodně vzniklé jiskry. Postižená oblast dolu je nyní uzavřena a událost vyšetřují pracovníci obvodního báňského úřadu spolu s vedením dolu.

       (27.8.) Internetové připojení Chello se mění zpět na UPC. Díky tomu běží tyto stránky nově také na webové adrese http://members.upc.cz/cmc/. Kdo má zájem, nechť si zamění adresu v oblíbených za novou, neboť není jasno, jak dlouho bude ještě stará adresa fungovat.

webmaster CMC

       (30.6.) V pátek odpoledne se stalo na šachtě Doubrava v Orlové neštěstí. Polského horníka zachytil uhelný kombajn a způsobil mu tak vážné zranění pánve a rozdrtil mu dolní končetiny. K neštěstí došlo ve sloji v hloubce 930 metrů. Horník zemřel v noci po převozu do ostravské fakultní nemocnice. Příčiny smrtelného úrazu nyní vyšetřuje komise složená ze zástupců vedení dolu, odborů, báňského úřadu a policie. Odboráři již dříve upozornili, že ve firmách, které polské horníky pro práci v Česku najímají, se často porušují bezpečnostní předpisy. Mluvčí občanského sdružení Svatá Barborka oznámila, že manželku a tři sirotky finančně podpoří.

        Pražské kanalizace slaví kulatiny. Ke konci června uplyne již 100 let od zahájení provozu unikátního a životně důležitého technického díla, ukrytého před zraky běžných smrtelníků hluboko pod zemí. Praha se jako jedno z prvních evropských měst stala moderní aglomerací bez nepříjemných zápachů a splašků na ulici či v řece.

        Největší zlatá pole na světě bychom našli na dně moří a oceánů. Československo zaplatilo v 80. letech 20. století nemalé peníze, jen aby získalo nárok na využití části mořského dna Tichého oceánu. V hloubce 4.400 metrů pod hladinou, na ploše 75.000 km², se totiž nachází obrovské nerostné bohatství. V rámci mezinárodní společnosti Interoceanmetal drží Česko svůj podíl na tomto bohatství, a to za roční poplatek zhruba ve výši 4 milionů korun. Netěží se ale dosud nic.

       V celé historii lidstva bylo vytěženo přibližně 200 tisíc tun zlata. Za posledních 50 let bylo na světě vytěženo více zlata než za předcházejících 5.000 let dohromady. Ještě před 20 lety se roční těžba pohybovala kolem jednoho tisíce tun. V posledním desetiletí se roční výtěžek vyšplhal na rekordní tři tisíce tun. Přesto poptávka po zlatě neustále roste. Proto jsou dodnes v centru zájmu i tři perspektivní ložiska u nás, Mokrsko (100 tun těžitelného zlata), Kašperské Hory a Zlaté Hory.

       V sobotu 29. dubna bude zahájena sezóna ve skanzenu Solvayovy lomy. Začátek je plánován na 14 hodinu.

ZKRATKY V URANOVÉM PRŮMYSLU
ČSUP - Československý uranový průmysl
DIAMO - název úpravny, později podniku, odvozeno od názvu "DIuranát AMOnný"
GEAM - zkratka důlního závodu "Geologie Ekologie Atom Morava"
MAPE - zkratka úpravny, odvozeno od "MAgnezium PErchlorát"
SUL - Správa uranových ložisek
UD - Uranové doly
UP - Uranový průmysl, Uranový průzkum
ÚSUP - Ústřední správa uranového průmyslu
ÚSVTRS - Ústřední správa výzkumu a těžby radioaktivních surovin
VDUP - Výstavba dolů uranového průmyslu
VZUP - Vývojový závod uranového průmyslu
ZRUP - Základna rozvoje uranového průmyslu

       Přes pozitivní změny, které na středních školách v posledních šestnácti letech proběhly, z osnov zcela vymizely učební obory nabízející pozdější uplatnění v hornictví. Typickým příkladem změn ve školství moravskoslezského kraje je zánik hornických učilišť. Zatímco ještě v roce 1989 navštěvovalo tyto školy téměř devět tisíc žáků, v současnosti není hornický učební obor v nabídce žádné školy regionu. Vyřazení oboru horník z učebních plánů škol bylo víceméně vynuceným krokem. Podle zákona se smí fárat až od osmnácti let. "Samotná příprava učňů by musela probíhat jen na povrchu a to je pro nás nemyslitelné," přiblížila důvody zániku hornických učilišť tisková mluvčí Ostravsko-karvinských dolů.

       Vzhledem k tomu, že polské šachty, které před lety prošly těžkým útlumem, nyní zvyšují těžbu, otevírá se téměř třem tisícům polských horníků, které na Ostravsku zaměstnává OKD, možnost pracovat opět doma. Firmě OKD tak hrozí, že přijde o stovky kvalifikovaných horníků a vzhledem k tomu, že Češi nemají o práci v podzemí zájem, je zřejmé, že ostravským dolům budou síly Poláků brzy chybět.

       Grafitový důl pod vodou. Díky silným dešťům a následnému rychlému odtávání sněhu se zvýšila hladina Chvalšinského potoka, který protéká částí Českého Krumlova. Areál bývalého grafitového dolu Městský vrch, kde byl po skončení těžby provozován hornický skanzen, se tak ocitl celý pod vodou. Je to zřejmě poslední rána snaze o znovuoživení tohoto skanzenu. Báňský úřad v Příbrami již navrhl plán jeho likvidace společně s dolem Lazec, se kterým je důl Městský vrch spojen několik kilometrů dlouhým překopem.

       Novým šéfem Českého báňského úřadu se má stát od 1. května bývalý poslanec ČSSD Josef Hojdar. Ten má blízko k uhelné lobby a byl členem představenstva Mostecké uhelné společnosti. Hojdar patří ke stoupencům prolomení dosud platných limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách. Premiér Paroubek již o chystané výměně hovořil s poslanci ČSSD. Jako nového šéfa báňského úřadu, který dohlíží na veškerou hornickou činnost v Česku, musí Hojdara potvrdit vláda. Dosavadní předseda Českého báňského úřadu prof. JUDr. ing. Roman Makarius CSc. byl informací o chystané změně velmi zaskočen.

       Největší uranové doly se nacházejí v Kanadě, Austrálii, Nigeru a Jižní Africe. Kanada (26 %) spolu s Austrálií (24,5 %) pokrývají více než polovinu světové těžby. Nad osmi procenty podílu světové produkce přírodního uranu se pohybuje ještě Nigérie, Rusko a Kazachstán. Podíl České republiky činí 1,3 % světové těžby. Do konce roku 2008 vytěží ČR v dolu Rožná zhruba 700 tun prodejného uranového koncentrátu, který nakupuje pro své jaderné elektrárny především ČEZ. O český uran je ale zájem i v Německu.

       Při důlním neštěstí v Mexiku bylo v neděli 19. února zavaleno 65 horníků. V uhelném dole u města Melchor Murquiz nedaleko hranic s USA podle svědků v neděli explodoval nahromaděný plyn. Záchranáři vyjádřili v pondělí obavu, že žádný z nich nepřežil. Sedm horníků, kteří ve chvíli exploze byli mimo důl, bylo se zraněními hospitalizováno. Podařilo se ale vyprostit i několik dalších. Na záchranné práce v dole Conchos byli povoláni kromě civilní ochrany také vojáci.

       Čína se rozhodla zpřísnit bezpečnostní opatření v dolech, v nichž každoročně umírají tisíce horníků. Ve zprávě, kterou zveřejnila čínská vláda, se hovoří o uzavření celkem 5.290 uhelných dolů, které nedodržují stávající bezpečnostní pravidla. Bezpečnostní kampaň, v jejímž rámci bylo do dolů po celé zemi vysláno několik tisíc inspektorů, zahájil Peking již v prosinci. Předpokládalo se, že počet uzavřených pracovišť dosáhne až čtyř tisíc. Porušování bezpečnostních pravidel však inspektoři prokázali v 5.290 z dvanácti tisíc dolů. Rozhodnutí pak leželo pouze na vládě, která se je nyní rozhodla uzavřít.

       V tuzemském hornictví přišlo loni o život v důsledku pracovních úrazů 20 lidí, což bylo nejvíce od roku 1995. Loňský rok je tak druhým nejčernějším za posledních deset let, vyplývá z pravidelné roční zprávy Státní báňské správy České republiky. Zpráva dále upozorňuje na rizika hornické práce, mezi která patří nejvíce nahromadění a zapálení metanu, důlní otřesy a samovznícení uhlí, což dokládá počet smrtelných úrazů při těžbě černého uhlí.

       Letos oslaví české hornictví čtvrtstoletí od zavedení důlní závěsné dopravy. Tehdy vyjel vůbec první důlní vlak, který se místo po kolejích na zemi pohyboval zavěšený na speciální stropní koleji jako lanovka. Umožnilo se tak lépe a bezpečněji vozit uhlí, rudu i horníky v dolech. Jediným současným výrobcem je mladá firma Ferrit, pro kterou jsou závěsné důlní lokomotivy specialitou, nikoliv však jediným výrobkem. Kromě nich vyrábí i klasické důlní lokomotivy, nakladače, drtiče horniny, stroje na ohýbání a střihání kovových profilů a další techniku používanou v dolech.

       Budoucnost Dolu Dukla v Havířově na Karvinsku je nejistá. Odboroví předáci se obávají, že již příští rok by šachta mohla jít do útlumu, což by znamenalo likvidaci 1600 přímých pracovních míst. Ačkoli vedení OKD ještě o budoucnosti dolu nerozhodlo, připravují odbory první protestní akci.

       V sobotu 21. ledna proběhl seminář o dolování uranové rudy na Příbramsku. Jedním z mnoha zajímavých příspěvků byla například geologická přednáška o stříbrné "bonanze" na šachtě č. 21, ze které bylo vytěženo téměř 11 tun stříbra. Výjimečnost příbramského uranového ložiska dokládá i to, že v průběhu 44 let dolování bylo vyhloubeno 24.900 m jam, 2.188 km chodeb a překopů, přes 300 km komínů a opracováno více jak 19 milionů m² žilné plochy. Na celkem 88 žilách bylo získáno více jak 100.000 t uranu. V průběhu existence těžebního podniku jím prošlo na 100.000 pracovníků.



Zdař Bůh!

CZECH MINING CLUB
2006